| Nahlásit

Co přesně znamená slovo zevrubně?

Nenůžeme se shodnout na významu slova zevrubně.
Názory se liší o 100%.Dá se někde zjistit (encyklopedie apod.)
přesný význam?
Témata: význam slov

92 reakcí

| Nahlásit
Já myslím, že je to něco jako komplexně...
| Nahlásit
Někdo si myslí zas podrobně.A co je pravda?
| Nahlásit
Zevrubně znamená opravdu podrobně, důkladně, jdoucí do podrobností, detailů. Cizí slovo komplexně není příliš výstižné.
| Nahlásit
Já si myslel, že je to něco jako všeobecně,ne moc podrobně.
| Nahlásit
odkaz je skvělý, já ještě dodám, co říká slovník spisovné češtiny:
zevrubný - jdoucí do podrobností, podrobný, detailní, důkladný
| Nahlásit
Existuje významná skupina lidí, která chápe slovo zevrubně jako synonymum "povrchně". To znamená, že slovo zevrubně má i tento význam a jazykovědci by měli tento vývoj jazyka zaregistrovat a uvést do pravidel.
| Nahlásit
Odkud pochází tvá informace? Jak velká je ta "významná" skupina? Pokud někdo chápe slovo "zevrubně" jako synonymum slova "povrchně", chápe ho v přesně opačném významu, než jaký to slovo má doopravdy. Pokud by se do slovníků zařazovaly totální nesmysly jen proto, že někdo něco tvrdí, to by ty slovníky za chvilku nebyly k ničemu.
(Upraveno 18.04.2013 15:20) | Nahlásit
Ono se to nevylučuje (povrchně) a ve slovníku to je, zevrubně pak znamená tolik co v globálu, globálně.
Slovník spisovného jazyka českého
zevrubný příd. 1. jdoucí do podrobností, do hloubky; podrobný, důkladný 1, obšírný 2 (op. povrchní 2, letmý 2, ledabylý 1): z. rozbor, výčet něčeho obsáhlý; z-é vyprávění; z. výklad, popis; z. znalec (Čap.-Ch.) *2. úplný 2, naprostý: z. stín (Čap.-Ch.) *3. přibližný: spojení musí se zde jenom v z-ějším a relativním smyslu bráti (Havl.); → přísl. k 1, 3 zevrubně: z. něco vypravovat zeširoka; z. si prohlédnout; z. se vyptávat; – zř. z. jsme dosáhli cíle (Tvorba) přibližně; → podst. zevrubnost, -i ž.

PS : 527289, neodkazuj se alibisticky na nějakou imaginární významnou skupinu, úplně stačí "říci" já to tak chápu, má to rozhodně větší váhu.
| Nahlásit
Čeština je živý jazyk, tedy se vyvíjí - co v tom jazyku vznikne, to se dostane do slovníku. Nikoliv naopak. Významy slov se časem posunují, pozměňují, rozdělují...

to L.Sarb. O významné skupině jsem psal proto, že jsem hledala a zjistil, že jsou početné skupiny obou opačně chápajících názorů. Já jsem odjakživa myslel, že to znamená povrchní. Zhruba před deseti lety jsem zjistil, že to kolega chápe jinak a myslel jsem, že to skutečně chápu špatně. Dnes jsem si na to vzpomněl a zjistil, že v češtině toto slovo žije oběma významy a nechápou to tak jen (divní) jednotlivci. A protože je to tak chápáno větším množstvím lidí, je to určitě správný význam jazyka (protože právě to jej určuje - nikoliv odborní lingvisté). To je můj amatérský názor :-)

Jura
| Nahlásit
to L.Sarb - a udělals mi radost, že si toho ti jazykovědci taky všimli :-)
| Nahlásit
to L.Sarb - ještě dodatek - kdybych to tak chápal jenom já, nemělo by to větší význam. To byl význam toho slova jenom lokální. Já jsem ale snažil přinést argument pro obecnou platnost, proto potčřebuju argumentovat větším počtem lidí.
(Upraveno 18.04.2013 16:27) | Nahlásit
L.Sarb: A v jakém slovníku se uvádí, že zevrubně = povrchně? V tvém citátu z 15.17/15.20 se píše, že "povrchní" je opakem slova "zevrubný", nikoli synonymem.

527289: Ty jsi bohužel argument nepřinesl žádný. Jedna věc je něco tvrdit, druhá pak to dokázat. Já mohu tvrdit, že významná skupina lidí chápe slovo "krutý" jako synonymum slova "laskavý". Takovéhle tvrzení má ovšem nulovou hodnotu, stejně jako to tvoje.
| Nahlásit
Máš pravdu, každý, kdo něco tvrdí, musí být schopen to dokázat.
Můžu ti sem nakopírovat mnoho odkazů, které jsem našel. Někde jsou odkazy i na díla, která šla v televizi nebo vyšla knižně a přitom používají slovo "zevrubně" v různých významech. Myslím, že ale ve skutečnosti nechceš, abych ti to takto dokazoval. Jestli jo, tak řekni, kolik odkazů mám dát. Stačí, když uvedu deset různých případů? Přesvědčí Tě to o tom, že zevrubně chápe skutečně mnoho lidí jako synonymum k povrchně? (dokonce jsem zjistil, že jsou lidé, kteří chápou zevrubný dokonce jako "přibližný" - viz www.okoun.cz/boards/cestina?searchedStrings=zevrub&searchedUsers=&f=0
| Nahlásit
to Véna:Když jsme u toho, tak jsou asi nejasnosti i kolem slova argument. Argument v diskusi je zdůvodnění. Procesně to funguje tak, že můj argument buď uznáš rovnou, nebo ho zpochybníš a potom jej musím dokázat. Argument jsem položil, tys jej zpochybnil. Já teď říkám, že jsem schopen to dokázat. OK? :-)
| Nahlásit
Ano, uveď sem prosím aspoň deset odkazů, v nichž se "zevrubný" používá ve významu "povrchní". Zejména na ta knižní díla a pořady z televize jsem velmi zvědavý.
| Nahlásit
Véno, zdroj a citaci máš uvedeny již v příspěvku, viz :

Slovník spisovného jazyka českého
– zř. z. jsme dosáhli cíle (Tvorba) přibližně;
(Upraveno 18.04.2013 19:58) | Nahlásit
Slovník synonym :
zevrubný :
• detailní
• podrobný
• rozvedený

Něco slovně rozvést ještě neznamená zabývat se podrobnostmi a detaily.
| Nahlásit
Ahoj, zaregistroval jsem se, abych pořád nebyl jen Anonym527289.

Odkazy:
Tak já jsem číslo jedna.
Tady v diskusi jsou dva příklady: zlinsky.denik.cz/diskuse/zlinsky-magistrat-se-podrobi-zevrubne-analyze.html (Pekosek 20.10.2010 22:58 212.111.4.* a skřetodrv 17.4.2012 16:50 84.42.229.*)
Tady jsou další tři lidi, kteří se s tím setkali (a "napravili" svůj názor) www.blogger.com/comment.g?blogID=3097342299359870647&postID=4387736520500290611&page=1&token=1366287576377
No a koneckonců tady jich jsou stovky: https://www.google.cz/search?q=%22jen+zevrubn%C4%9B%22&rlz=1C1AVSX_enCZ386CZ386&aq=f&oq=%22jen+zevrubn%C4%9B%22&aqs=chrome.0.57j62.7153j0&sourceid=chrome&ie=UTF-8
| Nahlásit
Tedy suma sumárum, knihy a televizní pořady 0 (slovy nula), pak dva popletové ze Zlínska, tři blogeři a pak "stovky", které jsou ovšem výsledkem hledání spojení "jen zevrubně" a jsou tam tedy započítány jak případy chybného použití, tak odkazy, v nichž se proti tomuto chybnému použití protestuje a uvádí na pravou míru. Správný význam slova zevrubný, tak jak jej uvedla už Vlaďka 17.3.2011 v 7:28 není vyvrácen ani jedním ze tvých odkazů a to ještě zcela pomíjím fakt, žes mi těch odkazů slíbil 10, a dodal jsi tři. Přesto nezastírám své překvapení, že takováhle debata vůbec mohla vzniknout, vždyť význam slova "zevrubný" je tak jednoznačný. Opravdu nevím, jak se bránit v situaci, kdy někdo začne tvrdit že "přesně" je synonymum pro "přibližně", vraník je bělouš a "skon" znamená "zrod"... :-((
| Nahlásit
Véno, dokážeš udržet nit přes několik málo příspěvků? Psal jsem, že to tak lidi používají a pro význam slova je důležité, jak se vyvíjí v jazyku. Jinými slovy - význam slova je takový, jak je to lidmi chápáno. Čeština se nevyvíjí "od rýsovacího prkna", ale používáním.

Slovní spojení "jen zevrubně" znamená, že pisatel to slovo považuje za horší než důkladně - po přečtení pár nalezených odkazů je jasné, že to tak ti lidé mysleli a já jsem prokázal, co jsem prokázat měl. Mnoho lidí chápe slovo "zevrubně" jako "povrchně", je tedy zřejmé, že to slovo takový význam má.
(Upraveno 18.04.2013 22:18) | Nahlásit
Jinak ještě - pročítal jsem si znovu argumentaci v této diskusi - vypadá to, že nemáš, Véno, moc představu, jakým způsobem se vyvíjí živý jazyk. Není to tak, že chytří lidé sestaví slovník a ostatní se podle toho učí mluvit. Je to přesně naopak. Někdo použije nové slovo, toto slovo se zalíbí a ujme - jazyk se o jedno slovo obohatí. Jiná slova zanikají. Někdy se může stát, že se slovo dostane do jazyka nějakou chybou a vyvolá to vlnu protestů od lidí představujícíchsi, že má mít jiný význam. Ale ani chybný původ slova neznamená, že by bylo možné jej nějak uměle vytlačit. Jak to slovo používají lidi, takový význam má. Bez ohledu na to, jestli to už někdo z jazykovédců stihl zaregistrovat a posvětit zařazením do nějakých pravidel.
| Nahlásit
A co takhle homonymum ???
| Nahlásit
podobná diskuze byla i zde:

www.ontola.com/cs/di/vyznam-slova-zevrubne

já jsem jeden z těch, kteří slovo zevrubně vnímají jako - obecně, a ne do hloubky (podle většiny je to ale právě naopak) ...
| Nahlásit
:-)
Ad Cenobita, a co říkáš na homonymum ?
| Nahlásit
synonyma - slova souznačná (různě znějí znamenají stejnou věc) > práce ~ rachota
homonyma - slova souzvučná (stejně znějí znamenají různé věci) > hlava (kebule) ~ hlava (kapitola)
| Nahlásit
Přesně to mám na Mysli. Ovšem ne až tak doslovně. Já myslím, že tady "řádí" lidová etiologie.
Schválně, jaký slovní základ má slovo zevrubně ? A jak zní sloveso od něho utvořené. To je klíč. Přijdeš na to ? :-)
(Upraveno 18.04.2013 23:23) | Nahlásit
A znáte někdo etymologii slova "zevrubně" ? Slyším v něm slovo "vrub":

www.slovnik-synonym.cz/web.php/slovo/vroubit

www.slovnik-synonym.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=zevrubny&typ_hledani=prefix

Kloním se k tom, že je zevrubně nejspíše synonymem obšírně, pokud ovšem mluvím o něčem obšírně - mluvím zeširoka, tedy obecně, tedy ne do podrobností a ne do detailu. A teď babo raď ??? Jsem opět tam kde jsem neměl být.
| Nahlásit
Já taky slyším vrub - tedy mělký zářez. Ale jsou lidi, kteří v tom slyší slova "rub" a "vně" - tak mi to vysvětloval kolega, se kterým jsme zjistili, že to slovo chápeme opačně. Ale na takové etymologické amatérské pokusy bych moc nedal :-) Význam nemusí se slovním základem korespondovat.
(Upraveno 18.04.2013 23:46) | Nahlásit
Jste dobře, na správné cestě. :-)
Vrub - > vroubit

Etymologie > vroubit, dělati zářezy, vrub, zářez; kdysi se používal rováš (hůl), na který byly zářezy zaznamenány pohledávky; zevrubný; je poté; přesný, podrobný;, protože odečten ze vrubů na rováši. (Tak to popisuje Machek.)
Machek je etymolog. (jeden z odkazu v diskuzi na tomhle vlákně tohle obsahuje)

Vroubit je ale také lemovat = ulici vroubili davy lidí, sukni lemuje krajka; vroubit, obrubovat, lemovat, okolkovat; dalo by se říci ve smyslu zaokrouhlovat.

Kdo už dneska zná nějakou hůl s vruby ? Tak si to spojuje s tím co zná, s lemem. :-)
Lidová etymologie, a původní význam časem upadne v zapomenutí. :-)
| Nahlásit
Ad juras, vroubit, obrubovat = zahnout a zapošít do rubové strany.
Vše z vrub na líc obrátiti, z vrub na vrub převrátiti.
Kromě toho vrubovati = roubovat stromy.
(Upraveno 19.04.2013 00:17) | Nahlásit
Jo to znám z Jiráska:

Alois Jirásek - Staré pověsti české:

... mečem po všem rodě muže a jonáky; všechny měřili a pak na vrubech počítali, aby mohli vojvodovi oznámit, co vojínů dá každý rod, kolik jich do pole vypraví.

Existuje k tomu i vyobrazení z "Obrazy z dějin národu Českého" ...
| Nahlásit
Při tom čtení hned domýšlím další významy zmiňovaných slov. Když má někdo u někoho vroubek, může se z toho stát (na divokém západě) zářez na pažbě. ;-)
| Nahlásit
Dělat něco na vrub
Vrub byl původně zářez, zásek, rýha do něčeho (na připamatování něčeho). Vruby se vyřezávaly do tyče nebo hůlky (lískové, vrbové). U Z. Wintra můžeme například číst: „Za víno dáno podle vrubu osmnáct kop.“
Vruby patřily ke starým početním a účetním prostředkům: byla to dvě stejná dřívka nebo hůlky, které se k sobě přiložily a na kterých se současně dělaly zářezy neboli vruby. Jednu hůlku (vrub) si ponechal věřitel, druhou dlužník. Spojení dělat něco na něčí vrub má význam „dělat něco na něčí úkor“. Z 15. stol. je zachován zápis jistého výrobce obuvi o tom, že „dělal pánu obuv ke dvoru, i paní, matce jeho, na týž vrub“. Teprve po vyrovnání účtu se vruby sřízly.
Vedle slova vrub se označovala hůlka i jako vrubovka. Zářez se však nemusel provádět jen na hůlku. Ve starých dřevěných krčmách se sekerou vťal vrub do dřevěné stěny a stejným způsobem si dlužník zaznamenal dluh ve svém dřevěném obydlí. Z toho je odvozeno rčení udělal (v hospodě pěknou) sekyru.
| Nahlásit
Co si vlastně myslíte o mém názoru, že význam slova určuje to, jak ho lidé používají? Připadá mi, že se k tomu nikdo nevyjádřil.
(Upraveno 19.04.2013 07:49) | Nahlásit
Ad Cenobita. V 23:23 si zastával jiný názor. Podle lemu. :-)
Dobrou.
| Nahlásit
Ještě jsem si vzpomněl na vrubozubé: cit. z wikipedie: "Společným znakem všech vrubozobých jsou vroubkované okraje zobáku, lamely, které původně umožňovaly vrubozobým filtrovat drobné částečky z vody nebo bahna."
| Nahlásit
Ad juras. Představu vtělíš v myšlenku a ta stvoří slovo. Vyřkneš ho, a ono si bude žít vlastním životem.
(volně dle některého z klasiků, já na to nepřišel, jen se mě to líbí)
OK ?

PS : A cože si myslíš o amatérské etymologii ?
(Upraveno 19.04.2013 00:30) | Nahlásit
O amatérské etymologii si myslím, že většinou dává jiné výsledky než ta profesionální. To o životě slov se mi líbí.
| Nahlásit
Jj, jiný ještě automaticky neznamená špatný. Jenom jiný.
Označit dvě slova za synonyma je občas dost troufalé. Hodně se v tom chybuje.
(Upraveno 19.04.2013 09:19) | Nahlásit
Ano, proto jsem napsal jiné.

S druhou větou taky souhlasím. Synonyma v sobě nesou jiné konotace, sekundární významy a asociace, málokdy se nahrazují stoprocentně. Při té příležitosti mi vytanula na mysl ještě problematika překladů. To je taky problém.
(Upraveno 19.04.2013 09:34) | Nahlásit
Ono ani sad nejde o to, že ta slova nemají úplně stejný význam. Já mám na mysli metonymii, metaforu, nebo i ironii.
Jedno jsem nikde nenašel, zda slovo z obecné češtiny a druhé z obecné/slengu/nářečí, se stejným významem, jsou synonyma. Právě s přihlédnutím k tomu, že každé patří jinam a především ty dotazy jsou tady na školní úkoly. Výuka se vede přece ve spisovné češtině.
Nadohadoval jsem se o tom dost. :-)
www.ontola.com/cs/di/vyznam-a-synonyma-slova-quot

PS : Když něco tvrdíš, měl by si to umět obhájit. (nepřímo to říkáš také) Pokud ne, je čestné ustoupit. Ústup není porážka, i když si to někdo myslí. :-)
| Nahlásit
Moc nechápu - podle mého metonymie, metafora nebo ironie nelze se synonymií vůbec srovnávat. Synonymie je relace mezi slovy. Podle mého je reflexivní, a symetrická, není tranzitivní. Ty ostatní pojmy jsou o něčem jiném. Ale hádat se nebudu.

Nevím, proč mi píšeš to PS. A myslím, že jsem to napsal přímo. Cokoliv chce člověk tvrdit, měl by to umět dokázat. Pokud to dokázat neumí, měl by zrelativizovat alespoň konstrukcí "Já myslím, že".
| Nahlásit
Netřeba se hádat. Když ale z televize uslyšíš : : "Synonymum pro tohle lepidlo je tekuté hřebíky." Tak nebudeš věřit vlastním uším. :-))
Proč jsem to napsal ? Protože si za svými názory stojíš, a to je v pořádku.
| Nahlásit
Aha, už asi chápu, jak je myšlena ta metafora. Slovní spojení znamená něco jiného, než co významově říká. Tekutý hřebík - to je fakticky pár mililitrů žhavého kovu. V tvrzení o lepidle ale získává jiný význam: lepidlo drží jako hřebík.

Otázka stojí, jestli jsou synonyma "lepidlo Patefix" a "tekuté hřebíky"

Možná to závisí ještě na tom, jestli bude kladně zodpovězena tato otázka:
je "tekuté hřebíky" homonymum? Jednou ve významu "lepidlo patefix", podruhé ve významu "roztavený žhavý kov".
| Nahlásit
Neví, zdá se mě že jsi někde jinde.
1)Synonymum = přesně definovaný termín čj. - přesně vymezený pojem
2)Synonymum = obecná (volná) představa jíž se uvádí vztah dvou slov - definuje myšlenku, není to terminus technicus čj.

S těmi hřebíky je to nesmysl, přesto jsem to takhle slyšel. Jediné jak by to šlo použít je právě ironické vyjádření, v němž je slovo synonymum nástrojem.
S tím roztaveným kovem mě to nenapadlo, ale myslím, že význam je : Přilepené drží jako přibité. Základem je přirovnání.
| Nahlásit
Myslím, že nejsme jinde. Návodná otázka: jsou synonyma slova "kopírovat" a "xeroxovat"?
Myslím, že ano. Sice už ne jako dřív, ale dříve bylo slovo "oxeroxovat" hodně používané, i když se to dělalo na kopírkách jiných značek než Xerox. Do běžného jazyka se dostalo slovo spojené s názvem firmy - pro firmu asi dobrý úspěch. Stejným způsobem si myslím, že produkt "tekuté hřebíky" může infiltrovat do běžného jazyka. Aby se stala synonymem konkrétního výrobku, jak jsi slyšel, tak to je možná zbožné přání výrobce.
| Nahlásit
juras (18.4. 22:18): Jsem rád, že jsem se v tvé osobě setkal s takovým znalcem vývojem jazyka, přesto ale nadále odmítám uvěřit, že pokud skupina ignorantů začne používat slovo "bílý" ve významu "černý", bude to stačit k tomu, aby to proniklo do oficiální podoby jazyka. Významy slov se samozřejmě s během časů vyvíjejí a mění, ale ne od pangejtu k pangejtu. Překrucování významu slov a vývoj jazyka jsou dvě různé věci. Pokud přijmeme princip, že slova mají význam, jaký nás zrovna napadne, jazyk ztratí svou základní funkci zprostředkovávat komunikaci.
| Nahlásit
Véno, mluvíš o úplně jiné situaci. Nebavíme se o slovu s bezesporným významem, ale o slovu, které má významů více. A že má významů více, je patrné i z toho, že se o něm všude možně tolik diskutuje.

A na ten hypotetický příklad, že by skupina trotlů začala používat slovo bílý ve významu černý, tak přesně to by se klidně mohlo stát. V případě těchto dvou slov to sice považuju za nepravděpodobné, ale pokud by to po nich začalo opakovat hodně lidí, možná by se to ujalo. A až by počet takových lidí narostl na nějakou významnou hranici, museli bychom slovu bílý přiznat i význam černý - protože by to tak bylo mnoha uživateli jazyka chápáno. Dnes a denně vidíme vznik nových slov. Je to možná trochu děsivé, ale např. taková "hedka" na mě působí dojmem, že se ujme. Stejně jako třeba "gůglovat", nebo nový význam slova "stahovat" (data, hudbu, filmy...).
| Nahlásit
Neřekl bych, že je to úplně jiná situace. Podle mě má slovo "zevrubný" jediný bezesporný význam, podle tebe má významů více. Více významů, to není žádná tragédie, ani žádné unikum, zarážejícím se mi v tomhle případě jeví, že domnělý další význam je úplným protikladem toho prvního (až do přečtení tohohle vlákna jsem ovšem nikdy neslyšel o nikom, kdo by "zevrubný" chápal jako "povrchní"). Ty zastáváš názor, že zevrubný má dva významy: 1. podrobný, detailní 2. povrchní. To mi připadá stejné jako tvrdit, že bílý má dva významy: 1. bílý 2. černý. Já prostě ten druhý "význam" nepovažuju za význam, ale za chybu - bílý je prostě jenom bílý a zevrubný je prostě jenom podrobný. Snad se nedožiju toho, že zastánci těch druhých "významů" ve společnosti převáží, i když na druhou stranu rychlost, s jakou se internetem šíří užívání perel typu samozdřejmě, podpadky nebo výřivka, mi moc optimismu nedává.
| Nahlásit
Důležitějším nežli slovníkový výklad slova je jeho výklad v kontextu užití.
| Nahlásit
to Véna: každý máme nějakým způsobem vymezený životní prostor. Jsou to lidé, s nimiž se stýkáme, věci, které čteme nebo posloucháme, atd... Těch nesrovnalostí, pojmů jež chápeme odlišně, je jistě mnoho. Nedorozumění způsobené těmito rozdíly jsou zákonité. Připadá mi logické, že na takový nesoulad narazíme spíš u málo frekventovaného slova, jako je třeba "zevrubně", než kdyby byl rozdíl v pojmu častějším, třeba "bílý". A je pochopitelné, že člověk těžko přijímá situaci odporující tomu, co "je mu jasné odjakživa". Taky mi vrtalo hlavou, jak to někdo může chápat opačně než já - i proto jsem se dostal do této diskuse :-)

Když ses dostal k těm pravopisným chybám, tak mne nejvíc vytáčijou perly typu "by jsme", "by jste". A předloni nebo kdy jsem poslouchal v rádiu pořad s nějakým jazykovědcem, který říkal, že už se to tak rozmohlo, že se vážně uvažuje nad zařazením tohoto hnusu (to neříkal - to je moje hodnocení) do spisovné češtiny.
| Nahlásit
L.Sarb: já stále to slovo zevrubně vnímám špatně - zevrubně ~ obecně, obšírně

Ale jsem si vědom, že UJČ stále zevrubně uvádí jako detailně.

(23:23 to ani tak nebyl názor jako vysvětlení jak ho vnímám)
(Upraveno 20.04.2013 16:58) | Nahlásit
Ad Cenobita, potřetí na tomto vlákně uvádím : UJČ -> Slovník spisovného jazyka českého :
Poslední věta hesla (třetí výklad) - zevrubně :
3 zevrubně: z. něco vypravovat zeširoka; z. si prohlédnout; z. se vyptávat; – zř. z. jsme dosáhli cíle (Tvorba) přibližně;
ssjc.ujc.cas.cz/search.php
UJČ tento výklad připouští. Já se držím slovníku, neb v aktivní slovní zásobě toto slovo nemám. Jsem k tomu tedy neutrální.
PS : Nebo to - 3 zevrubně = zeširoka, přibližně - vidím jenom já ???
(Ontola má jenom jeden druh písma, nemá tučné ani kurzivu. Slovník spisovného jazyka českého tyto druhy odlišení významu v textu používá, ale nedovoluje přímý hypertext. odkaz)
| Nahlásit
Hmm já ve slovníku zevrubně mám, ale nepoužívám, jsem zvyklý se vyjadřovat přesně, proto používám raději:

vyjadřuje se detailně
vyjadřuje se obecně

a slovu zevrubně se raději vyhnu - vhodné pro mlžení ~ fuzzy
| Nahlásit
jj, souhlas.
| Nahlásit
To je rozumné. Kdoví jak to chápe druhá strana.
| Nahlásit
Mně zaujal střed tohoto vlákna,
kde jste hledali etymologii slova "zevrubně".
Popravdě mě váš nápad (s vrubem) vůbec nenapadl a doteď mi dělá nový zářez v hlavě... :-)

Asi by se to dalo někde vyhledat "úplně přesně" (- co to je úplně přesně, že? :)
ale já tam slyším "zvenčí i zevnitř", zhora i zdola, z lícu i z rubu (ze-v-rub-ně),
čili skrz-naskz,
pro mě tedy také jednoznačně rozpitvat = podrobně! :)

(To, že se vžije něco jinak/nepřesně/špatně, je časté...
Naše porozumění už není zevrubné, všepronikající. Tak nějak to plyne a teče.)
| Nahlásit
Otec mi to kdysi dávno vysvětlil tak, že se některé věci hodně podrobně prohlíželi, třeba mince při placení. Nestačilo se podívat na líc mince, protože už tehdy razili falešné, ale i na rub. Při koupi šatstva se nestačilo podívat jak vypadá lícní, ale i vnitřní (rubová) strana. Otáčelo se, podrobně zkoumalo... Nevím, takto jsem to slyšel a zapamatoval si. Kloním se tedy spíše k etymologické souvislosti s rubem, než s vrubem... Ale kdo ví :o)
| Nahlásit
Napadlo někoho zjisit, jestli tento odlišný význam slova nemá nějaký místopisný charakter?. Jsem z okolí Brna a "zevbrubně" jsem vždy chápal jako synonymum k důkladně, podrobně, ale snad nikdy jsem ho nepoužil. S jiným použitím slova jsem se ještě nesetkal, ale třeba někde jinde je slovo chápáno jinak :)
| Nahlásit
Nejsem jazykovědec, ale od dětství / je mi 63 let /všichni mí vrstevníci i rodiče chápali slovo zevrubně jako povrchně. Až dnešní doba, díky televizním zprávám v tom udělala zmatek. Jeden moderátor si to slovo popletl a ostatní ze strachu aby nebyli za hlupáky to opakují.Nestálo by za to, zjistit jaký význam mělo to slovo v dávnější minulosti? Dostala jsem se mezi vaše příspěvky právě proto, že jsem v televizním pořadu zaslechla toto spojení zevrubně-podrobně a trhalo mi to uši.
| Nahlásit
Pykyjam: Nebuďte tak kategorická - jako první význam slova "zevrubný" se ve Slovníku spisovného jazyka českého uvádí "jdoucí do podrobností, do hloubky; podrobný, důkladný, obšírný". Dnešní dobu bych do toho netahal - mně už za pár let taky bude 60, a celou dobu znám slovo "zevrubný" ve významu uvedeném v SSJČ. V témže slovníku se ovšem na třetím místě uvádí význam "přibližný". To už je od "podrobný, důkladný" nejen dosti vzdálené, ale dokonce se mi zdá, že skoro v protikladu. Tady možná leží příčina toho, proč skupiny, zastávající naprosto protikladná stanoviska, jsou tak velké. Chápu, že se vám opačný názor, než který zastáváte, příčí - stejně se cítím i já. Když jsem se poprvé (bylo to právě v této diskuzi) setkal s tvrzením, že zevrubný znamená povrchní, byl jsem nemálo překvapen a jen jsem se útrpně usmál nad popleteným jedincem. Když se pak přidávali další a další, bylo jasné, že to není o popletenosti. V žádném případě ovšem nelze ze zmatků obviňovat nějakého moderátora - ten mluvil v intencích slovníku spisovné češtiny. Ty významy v něm nejsou řazeny nahodile a jako první bývá uveden ten nejobvyklejší. Asi bude nejlepší zakopat válečnou sekyru a z hodnocení nositelů opačného názoru vypustit hlupáky a podobná označení a smířit se s tím, že obě skupiny mají svou pravdu. Hezký den!
| Nahlásit
Tak nevim,dnes poprve ve svych 42 letech jsem slysela zeurubne ve smyslu podrobne - mimochodem,SU z Brna- a v zivote jsem to neslysela jinak. Tak kde je pravda? Uz vite neco noveho?
| Nahlásit
Pravda je asi tam, jak psal Juqyhom: někde uprostřed.
| Nahlásit
Velmi zajímavé! Jsme svědky jazykového vývoje. Není to poprvé, kdy slovo s určitým významem získává význam téměř opačný. Zajímavé je, že ale stále oba významy patří do jedné kategorie. Zevrubný není totéž co mokrý, nebo veselý. Podobně "úžasný" kdysi bylo záporným hodnocením spojeným s vnímáním nějaké skutečnosti. Možná bychom mohli vidět trošku i mechanizmus toho vývoje. Mějme dvě slovní spojení: "zevrubně obhlédnout" a "zevrubně prozkoumat". Příslovce "zevrubně" v každém z nich hraje jinou roli, kterou nakonec upřesní ono rozvíjené sloveso. Vždy ale jde o zaměření pozornosti. Někdy je však pro onu pozornost důležitý celek a jindy je důležitý detail. Obojí zkoumání má význam, ani jedno není povrchní a jen zřídka se stává, že obojí (celek i detail) může být bezezbytku předmětem pozornosti. Tedy pokud bych se setkal se slovem "zevrubně" ve významu "povšechně", určitě bych si nemyslel, že to znamená "povrchně" nebo "ledabyle".
| Nahlásit
Existuje velká skupina lidí, kteří jsou pitomí jak troky. Jazykozpytci by to měli zohlednit :D
| Nahlásit
Tak jsem si precet tuhle diskusi a docela me pobavila.Nepochopim jak je mozny takhle zmenit vyznam slova a jeste se to klidne zazije.Vzdy bylo zevrubne podrobne proste prozkoumat z vrubu az po lic:-) No to bude zajimavy ceho se jeste dockame:-) Nakonec si nebudem rozumet:-)
| Nahlásit
Celou vasi diskusi jsem zevrubne prozkoumal,nebot na podrobne zkoumani nemam cas.
| Nahlásit
Tak s nim neplytvej.
| Nahlásit
Anonym Vyhihos tak jsem blbá taky myslela jsem zevrubně povrchně, tak ted už vím že ne.
| Nahlásit
Pěkná diskuse, děkuji :)
Dovolte, abych to shrnula, jak jsem to pochopila..„Zevrubně“ se dříve používalo více ve významu „podrobně“ a méně ve významu „přibližně“. Dnes se zdá, že ten druhý význam získal větší pole působnosti a je otázka, jestli by to neměli jazykovědci zohlednit ve slovnících. Etymologicky to mohlo být odvozeno od vrubů-vrypů na holi, které měli přesně vymezit pohledávky nebo jiné počty, anebo z procesu zkoumání pravosti mincí a kvality oděvů - „zevně“ i z „rubu“, což může být chápáno nejen jako podrobné zkoumání, ale pro mne spíše jako zběžné povrchní ohledání, které může být zrovna základem pro ten druhý význam slova „zevrubně“. Je to hezky zapeklité. Máca
| Nahlásit
Zůstává mi rozum stát nad tím, co se v poslední době děje s češtinou. Zevrubně, tedy detailně, bych ráda vylíčila, co například hněte mě. Už jste se setkali s inzerátem lahůdkářské firmy, která nabízí, že na vaši párty připraví pochutiny podle vašeho výběru? Představuji si, jak by takový raut vypadal. Stoly obložené kečupem, hořčicí, mističkami s kořením, lahvičkami s octem... Slovo pochutina zní zřejmě některým lidem vznešeněji než slova pochoutka, lahůdka, laskomina... Pochutina je přitom jasně vymezena. Poživatiny dělíme na potraviny, pochutiny a nápoje. Pochutiny jsou trojího typu - první povzbuzují organismus (káva, kakao, čaj - myšleno v sypkém stavu), dva další typy pochutin pak vylepšují chuť pokrmu, tady jde o koření a (výše zmíněné) kořenicí (sic!) přípravky. Proč lidé používají slova, jejichž význam neznají? A co hůř, je-li jich víc takových jako Juras, není daleko doba, kdy - místo aby pokorně přiznali chybu - budou žádat, aby bylo jejich mylné chápání slova zakotveno v pravidlech. Huuu... Br... Pláču...
| Nahlásit
zevrubně - z líce i rubu (víc toho není)
| Nahlásit
Mam nekolik VS titulu, a dosud pouzivam "zevrubne" ve smyslu obecne, zesiroka (ne detailne). Zajimava diskuze, ktera ale nema jasny zaver - takze toto slovo asi prestanu pouzivat, aby nedoslo k mateni...
| Nahlásit
Já jsem jako dítě dost četl, proto tvrdím, že dříve slovo "zevrubně" mělo opravdu význam ve smyslu povrchně, tedy NE důkladně. Dnes těžko říct, proto jsem hledal odpověď zde. Překvapuje mě, že to má tolik lidí přesně naopak... :-o
| Nahlásit
Já jsem jako dítě taky dost četl, a proto tvrdím, že Bymasazovo tvrzení je nesmysl - dříve mělo slovo "zevrubně" pouze význam "důkladně, dopodrobna". Teprve v dnešní době, kdy každý může tvrdit cokoliv (což se také děje), má to slovo význam, jaký koho zrovna napadne.
| Nahlásit
Také si myslím, že mnozí lidé slůvko zevrubně používají často ve významu orientačně, celkově, nikoli do hloubky. Třeba ve smyslu, že kontrolujeme zevrubně kabát, prohlédneme ho na délku natažených paží z obou stran, ale detailně, nebo zblízka jej nezkoumáme. A naopak bych řekl, že zatímco v obecné češtině převládá užití ve významu zběžně, ve formálním projevu, literatuře, médiích apod. je zase častěji používáno ve významu důkladně, podrobně.
Nechci nikomu stranit ani nikoho poučovat, berte můj příspěvek jako pokus o monitorování stavu v mém okolí.
| Nahlásit
Jizuhub: Nemůžu se zbavit dojmu, že buď ty, nebo lidé v tvém okolí, si pletete slova "zevrubně" a "zběžně".
| Nahlásit
Náš jazyk, děděný po generacích, je jako prádelní šňůra, na níž můžeme věšet své myšlenky, názory nebo pocity. Někdo tam věší slůvka jen tak halabala, jiný usiluje o věcný a přesný sled slov, někdo se zase snaží, aby jeho věty vypadaly úhledně anebo oslovovaly srdce i duši druhých lidí. Většina lidí si ani nepřipouští, jaké bohatství jazyk představuje a jak nekonečně mocný je to nástroj pro toho, kdo jej dokáže vnímat nejen rozumem, ale i citem.

Pokud statisíce nebo miliony lidí užívají slovo ve významu, který se odklání od slovníkového, řekl bych, že chyba bude spíš ve slovníku. Řeč je odvěké dědictví předků, dar od Boha, není vlastnictvím několika akademiků na ÚJČ. Jazykovědci mají jazyku sloužit, ne si hrát na jazykové diktátory. Pro mě osobně je důležitější, jak slovo užívají mí rodiče, děti, mí přátelé a kolegové než to, co si pod slovem představuje nějaký pražský vědátor.

Zkuste se také zamyslet na zvukovou podobou slova, jaké pocity ve vás vyvolává jeho zvuk, rytmus a melodie.
| Nahlásit
Zajímavá úvaha. Zejména mě zaujalo, že všichni jazykovědci jsou zřejmě Pražáci. Ihned se nabízí otázka, co tito jedinci sledují tím, že do slovníků schválně vkládají opačné významy slov. Nebudou nakonec právě pražští lingvisté onou skupinou, která ve skutečnosti tahá za nitky světového vývoje?
| Nahlásit
Veškerá pracoviště ÚJČ se opravdu nachází v Praze, s výjimkou dvou malých Brněnských oddělení - dialektologického a etymologického. První se zabývá nářečími a to druhé původem slov. Vším ostatním se zabývají kluci a holky z Prahy.
Řekl bych, že tu pragocentrickou notu sem zbytečně zavedl Pototas svou zvlášní "obhajobou". Jazykovědci jsou lidé jako my, takže i jejich názory jsou jen subjektivní, formované jejich vzděláním, okolím atd. Osobně si myslím, že úzkým vymezením významu slova "zevrubně" nesledují vůbec nic, jen prostě úřadují. Je mnoho slov, která mají několik rozdílných významu respektive
Co sledují třeba tím, že legalizují formu psaní filoZofie? Zase nic víc, než subjektivní názor. Jistě, nějak vědecky se to vždy zdůvodní. Pokud by to bylo proto, že se to tak dnes často (nesprávně) vyslovuje, pak by hned měli legalizovat i reneZanci atd.
| Nahlásit
Jen se neboj, i té renezance se určitě dočkáme, jakkoli se nám ta podoba může dnes zdát nepřijatelná. To se nám, starším, ve své době zdál i prezident, a hele, jak už si spokojeně žije. Podívej třeba na Gandalfa, jak vytrvale vyžaduje "seriosní" odpovědi na "seriosní" otázky. - S tvrzením, že jazykovědci jsou také jen lidé, se dá těžko polemizovat. Něco ale vystudovali a dá se důvodně předpokládat, že o věci vědí víc než ostatní. Proč bych měl v otázkách jazykovědy věřit víc nějakému internetovému Lojzovi ze mlejna než jim? Když někdo spočítá, že most má nosnost 3 tuny, řeknu si "vždyť ten, co to počítal, je taky jen člověk", a vjedu na most s dvacetitunovým náklaďákem?
| Nahlásit
Statika je víceméně exaktní věda. Zadáme rozměry, hmotnosti, vypočítáme napětí a porovnáme s dovoleným. Není tu moc prostoru po individuální preference a pocity. Jazykověda je něco jiného - míchají se tu dva přístupy. Monitorování přirozeného vývoje jazyka a snaha o usměrňování. Uvedu příklad.

Dříve označovala slovesa řídit a kontrolovat dvě různé činnosti. S masivním průnikem angličtiny se ale začalo stále častěji používat slovo kontrolovat ve smyslu řídit (třeba kontrolní páka, ztráta kontroly nad...atd.). Jakmile tento jev dosáhl určité četnosti, jazykovědci to zaznamenali a význam doplnili. To je úplně jasné a každému pochopitelné.

Se stejně velkou četností se ale užívá i druhý význam slova "zevrubný", ovšem tam reagovali přesně opačně - druhý význam vyškrtli. Hodnotím to jako hodně subjektivní rozhodnutí, takový dvojí přístup - nemá to nic s formálním vzděláním. Dnes a denně se už po desetiletí tento druhý význam mezi lidmi běžně užívá a za tu dobu jim už mělo dojít, jak marné je proti tomu bojovat. A proč se to vlastně tak drží - řekl bych proto, že zvuková stránka slova evokuje spíš něco jako "hrubý".

Možná u nás žijí miliony Lojzů ze mlejna, ale čí je ve skutečnosti náš jazyk - stovky jazykozpytců nebo milionů Lojzů?

Mimochodem, já se snažím používat slovo "zevrubný" v slovníkovém významu, ale rozhodně bych se nepovyšoval nad všemi těmi, kteří jsou zvyklí ho užívat jinak.
| Nahlásit
Samozřejmě, že jazyk je nás, Lojzů, a jazykovědci jen se zpožděním reagují na jeho vývoj. Já jen nemám rád ta mezidobí, než se ustálí, že "bílý" lze užívat i ve významu "černý" (protože to tak přece říkají milióny).
| Nahlásit
Slovo Zevrubně nemá logický význam s důkladným, ani pořádným. Slovo zevrubně by mělo znamenat opačně než se předpokládá, neboli jinak než bylo dáno. Přesněji: Podíval jsem se na učivo zevrubně. Podle češtinářů se jedná o pořádně, podrobně apod. Ale po hlubším rozboru slova by slovo zevrubně mělo být jinak, jiným úhlem pohledu, nebo opačně. Jestliže je dána nějaká nauka, tak se na nauku dívám z opačného pohledu, tedy z rubu, ze-vrubně. Tedy slovo by mělo v tomto směru být negativní a to v souvislosti se společenskou naučnou šablonou. Jestliže jsou jasně dané postupy a metodiky, nelze se na ně dívat jinak (pokud nejsme vědci).

Tím chci poukázat na skutečnost, že čeština má hodně slov, které postrádají logiku a měli by se jednou provždy upravit tak, aby i logicky byli společensky vnímány. Je to stejné jako bystrý člověk a bystrozraký. Bystrý člověk je o myšlenkovém pochodu, tedy vnímavý, všímavý apod. Ale bystrozraký je o motorice člověka a tedy jde o jiný význam než je mysl. Netvrdím že by mělo být měkké i, ale mělo by se ve vyjmenovaných slovech zmínit, že nejde jen o mentální stránku subjektu, ale i fyzickou a motorickou stránku.
| Nahlásit
že zevrubně je podrobně tady čtu poprvé
doposud jsem se setkal jen s opačným významem
btw ony významy bílý/černý se taky vyvíjí...
| Nahlásit
Mnoho lidí si myslí přesný opak. Zevrubně znamená opravdu podrobně. Učili nás to v češtině, když nám učitelka vykládala o Zevrubné mluvnici jazyka českého. Ptala se nás na význam a my jsme pak všichni udiveně hleděli, že to má opravdu jiný význam než jsme čekali.
| Nahlásit
Češtináři, zkuste se zeptat strojaře, co je to Vrub.

Možná existuje jasnější a jednodušší vysvětlení, než jaké si dovedeme představit. Moji teorii pak zde částečně potvrzuje příspěvek o vrubech na holi. Nemám ale důkaz, abych vám ze vrubu mohl podat zevrubné vysvětlení. Jediné, v čem mám tedy jasno, je, že důkaz na základě: domněnek, chtíče (že chci mít pravdu) nebo množství nechápajících uživatelů uvedených v omyl - je důkazem (tak nějak zevrubně řečeno) na prd. (A proč jsem se v jednom z pochybných zdrojů dočetl demotivující informaci, že původní zastaralý význam ze slovníku vymazali?) :-(
| Nahlásit
Pravda je asi přesně uprostřed. Proto mají všichni potřebu se vymezit k opaku. Pokud prohlížím kabát zevrubně, ohledám ho ze všech stran a nikoliv důkladně ani povrchně. To je dle mého názoru zažitý význam, který nejde přesně popsat. Proto tu vzniká tolik konfliktů. Ani ryba ani rak. Není ta čeština krásná?
| Nahlásit
Diskuse mě potěšila. 40 let jsem žil v tom, že to znamená povrchně, pak jsem se dočetl, že zcela naopak, a 10 let žil v tom, že jsem tupec a teď konečně mi došlo, že to asi má opravdu 2 opačné významy. Myslím, že do budoucna převáží ten význam "zběžně" a ten opačný bude vnímán jako knižní či archaický. Díky všem :-)
| Nahlásit
Trochu jsem se vyděsila, protože prostě nejsem schopná pochopit "zevrubně" jako obecně či povrchně. Zevrubně prostudovat minci, to jest zaznamenat každý detail, spočítat i vrypy na okraji - ale možná přehlédnout, že je z čokolády. Zevrubně - důkladně, ale možná také poněkud myopicky.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek