blyštit se:
1. zářit, svítit, lesknout se, třpytit se, blýskat se: prsten se blyští; voda se blyštila; b. (se) zlatem; oči (se) jim zle blyštěly; přen. hněv se blyští v očích
---
SSČ
blyštět (se), blyštit (se) ned. (3. mn. -í) blýskat (se) 2: voda se blyštila třpytila se; oči (se) mu zle blyští;
blyštivý příd.
SSJČ
blyštěti se (*blyštěti), blyštiti se (*blyštiti) ned. (3. mn. -í)
1. zářit, svítit, lesknout se, třpytit se, blýskat se: prsten se blyští; voda se blyštila; b. (se) zlatem; oči (se) jim zle blyštěly; přen. hněv se blyští v očích
2. blyštiti (čím) působit několikeré chvilkové zalesknutí, střídavý třpyt: b. očima
*3. (čím) okázale něco stavět na odiv, blýskat se, chlubit se, honosit se: b. se svým nadáním
• předp. roz- se, za- se;
→ nás. blyštívati se
• bez předp.
