Jaký je význam slova nábodeníčko?
Odpovědi
Diskuze
Základem tohoto pojednání je myšlenka opuštění spřežkového pravopisu a jeho nahrazení grafickou soustavou, v níž se hlásky latině cizí označují pomocí diakritik kladených nad znaky pro hlásky příbuzné (výslovností blízké). K zachycení měkkých konsonantů a tvrdého l se nad příslušné písmeno klade tečka (tzv. nabodeníčko krátké, punctus rotundus) - ż,s,c,r,d,t,n,l, k označení dlouhých vokálů čárka (tzv. nabodeníčko dlúhé, virgula) – á,é,í,ó,ú,ý.
Ovšem termíny nabodeníčko krátké, nabodeníčko dlúhé se v tomto latinském traktátu (dále Orthographii) vůbec nevyskytují. Jak k této informaci vlastně došlo?
V roce 1827 objevil Fr. Palacký v třeboňském archívu anonymní latinský traktát, který obsahoval originální návrh na diakritickou úpravu pravopisu. Nazval jej Orthographia Bohemica a po důkladném studiu přisoudil Husovi. V roce 1855 jej opsal a svůj opis postoupil k vydání nakladateli Šemberovi. Při této příležitosti mu poslal i své výpisky z tematicky blízkého doslovu k bibli Šafhauzské, jenž obsahoval zajímavé údaje o zásadách revize překladu a o jeho pravopise. Mezi nimi jsou poznámky vysvětlující užití diakritických znamének:
…Také věz, ktož čteš v této biblí, kdež nalezneš nad i krátké nabodeníčko, žeť má spěšně to slovo řčeno býti, jako takto: město latíně civitas; a kde dlúhé, že to slovo s prodlúžením má řčeno býti, jako takto: miesto, latíně locus etc. Šembera tento "Doslov" omylem pokládal za Husovu předmluvu k bibli a takto nazvaný jej vydal zároveň s Orthographií pod souhrnným názvem Mistra Jana Husi Ortografie česká (1857).
viz "Jan Hus a nabodeníčka" Jana Pleskalová - dostupné online:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mistr_Jan_Hus#cite_note-5