Racionalita (z lat. ratio = rozum) je schopnost člověka myslet a konat na základě rozumných norem. Soulad mezi činností a rozumovými pravidly, jejichž zachovávání je předpokladem k dosáhnutí cíle. Racionalitu chápejme jako relativní stabilní souhrn pravidel, norem, standardů a etalonů duchovní a materiální činnosti, stejně jako hodnot, které všeobecně přijímají a jednoznačně chápou všichni členové daného společenství (sociální, profesní či etnické skupiny, třídy, vrstvy …)
Myslím, že první věta je chybná. Nikoliv schopnost myslet a konat na základě rozumných norem, ale používání ROZUMOVÝCH (norem, pravidel). Racionalita je podle mého názoru charakteristika procesu vedoucího k vytvoření úsudku. Pokud je tento proces založen na rozumových principech (používá logiku), jedná se o racionální myšlení. Opak je iracionální myšlení, které k formulování úsudku používá jiné techniky (např. intuici, pozorování). Přitom je důležité si uvědomit, že sama metoda použita při utváření úsudku nic nehovoří o správnosti nebo rozumnosti samotného úsudku. Správná racionální úvaha může vést k nesprávnému úsudku, naopak třeba intuice může dát správný výsledek.
