Význam sousloví "dojná kráva"

Anonym Fytymad05.03.2021 10:57 (Upr. 06.03.2021 12:37) Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Xuxygis05.03.2021 15:58 Nahlásit
Spíš možná zneužití, vysávání nějakého systému, situace, instituce. Ve smyslu: Partička lidí si udělala z české televize dojnou krávu. Investiční referent spolu s dodavatelem si z města udělali dojnou krávu.
Anonym Nykasoz05.03.2021 18:56 Nahlásit
Nedá se hovořit o zneužití, přesnější je využívání. Některé věci fungují v symbióze - např. člověk s krávou. Člověk se o ní postará a ona mu dá denně cca 20+ litrů mléka.
Používá se i výraz "někoho/něco podojit".

"Dojná kráva" (něm. Milchkuh, ang. milk cows) se přezdívaly zásobovací ponorky typ XIV.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Typ_XIV
Anonym Xuxygis06.03.2021 09:43 Nahlásit
Možná ne přímo zneužití, ale negativní konotaci tam cítím. Nikdy bych tento obrat nepoužil v kladném nebo neutrálním významu. Pokud třeba Tusk prohlásí, že státy východní Evropy vnímají EU jako dojnou krávu, měl tím asi na mysli, že chtějí hlavně brát (... aniž by EU vraceli podporu jinak). Rozhodně to nebyl neutrální výrok. To by řekl, že podpora EU pro východní země skvěle funguje.
Anonym Kuqexip06.03.2021 11:10 Nahlásit
Souhlasím, že většinou to vnímáme v negativním slova smyslu: "Nebudu ti dělat dojnou krávu!", ale netvrdil bych, že je to tak jednoznačně tak.
Původně ve vztahu člověk a kráva to bylo, podle mě, kladné vnímání. Já se o ni starám, ona mi dá nadbytek mléka (zajistí i zdroj příjmu), dalo by se přirovnat: "zlatý důl".
Člověk je vpodstatě tvor lenivý, ale umí "zapnout mozkovnu", tak hledal způsob jak něco mít bez námahy = jednoduše podojil cizí krávu.
Pokud nefungovala spravedlnost a "cizích dojičů" bylo více, tak si majitel kravky příště novou kravičku nepořídil.
A to se přeneslo až do dnešní doby: "Napojit se na státní cecek" = bezpracně mít zajištěný velmi slušný a pravidelný příjem. Ano, to je to "dojení státu".

Nemám "rozhřešení" a sám jsem z toho zmaten, logika mě nepustí: Lidé společně přispívaí do státní pokladny (daně) a 30 let volení "političtí" hospodáři nenesou žádnou zodpovědnost = beztrestně utrácí a zadlužují stát. Věřil jsem, že se to napraví (i "sebenásilným" optimismem = realista), ale dnes už vidím nemocnou, vyhublou kravku a dluhy = není na krmení, ani ošetření. Tím bych i "politické okénko" uzavřel a děkuji za názory, o ponorce jsem nevěděl.
Anonym Jorywul06.03.2021 12:49 Nahlásit
Když to čtu, tak si říkám, že je to jen pár desetiletí, kdy přežití člověka záviselo na zemědělství. Co sám vprodukoval, to ho uživilo, byli soběstační, přebytky se prodali. Tedy cirka do začátku 50. let minulého století v ČSSR. Spousta přirovnání zůstalo, ale "genius loci" se z nich vytratil.

Dojná kráva je terminus technicus, zkráceně je to dojnice. Je to období v žovotním cyklu krávy.
Tele, jalovice, stelná kráva, dojnice.
Z toho do příměrů přešli dva.
Dojná kráva = za hrst sena/trávy a vědro vody uživí rodinu.
Jalová kráva = i když byla několikrát připuštěna, telete se od ní nedočkáš. Smozřejmě dojit nebude, k tomu je třeba aby se otelila. Užitek je jedině prodat na maso stejně jako býka.


Další, z toho duchu doby je velikost gruntu. Kráva potřebuje k uživení cca 1 hektar. Chalupníci tolik neměli, tak je živila koza. Tá se říkalo živitelka rodiny.
"Mámo je zle, koza dojí krev." = budeme o hladu

A pokud se týká dojivosti, tak o těch 20l ji mohli mecht jen zdát. Navíc to závisí na laktčním cyklu. Ale ti větší chlupáři, co si mohli dovolit krávu, tak ji používali i do potahu, např. orání, tahání vozu. To pak kráva nedojila, nebo jen minimum.

Jen k té ponorce, pokud ji označovali jako dojnou krávu, tj. zásobovačku, tak by ti co to využívali, měli být telata. :-)
Přidat komentář do diskuze ▾