Co si o tom myslíte?
Rodina šla na večeři do restaurace. Nejdříve si objednali rodiče, pak se číšnice obrátila na sedmiletého kluka.„A co si dáš ty?“ zeptala se.
Chlapec se plaše podíval kolem stolu a řekl: „Já bych si dal párek.“ Než si servírka stačila poznamenat objednávku, ozvala se matka: „Žádný párek. Přineste mu pěkně řízek s mrkví a bramborama.“ Servírka si jí nevšímala. „Hořčici nebo křen?“ zeptala se chlapce. „Jenom hořčici.“ „Hned to bude.“ řekla servírka a zamířila ke kuchyni. Když odešla, nikdo se ohromením nezmohl na slovo. Po chvíli chlapec zvedl hlavu a řekl: „Viděli jste? Ona to bere, jako že fakt existuju.
Zdroj: MOTLITBA ŽÁBY (2)
autor: Anthony de Mello
Vydalo nakladatelství Cesta, Brno 1996
Chlapec se plaše podíval kolem stolu a řekl: „Já bych si dal párek.“ Než si servírka stačila poznamenat objednávku, ozvala se matka: „Žádný párek. Přineste mu pěkně řízek s mrkví a bramborama.“ Servírka si jí nevšímala. „Hořčici nebo křen?“ zeptala se chlapce. „Jenom hořčici.“ „Hned to bude.“ řekla servírka a zamířila ke kuchyni. Když odešla, nikdo se ohromením nezmohl na slovo. Po chvíli chlapec zvedl hlavu a řekl: „Viděli jste? Ona to bere, jako že fakt existuju.
Zdroj: MOTLITBA ŽÁBY (2)
autor: Anthony de Mello
Vydalo nakladatelství Cesta, Brno 1996
Odpovědi
Diskuze
Je to o vnímání dítětě jako rovnocenného partnera. Je také těžké, když toto rodiče vnímají odlišně - na hádku je zaděláno.
Jsem pro "mlácení dětí", neuznávám "americkou výchovu" kde děti nechají dělat co chtějí. Ale nesmí se na druhou stranu jejich ego zcela zadupat.
Četla jsem někde statistiku od psychologa, že způsob výchovy, kdy dítě postavíš občas do latě není škodlivý, že z nich vyrostou také seběvědomí jedinci, není v tom vůbec rozdíl (jak se někdy obhajuje USA výchova).
Samozřejmě s extrémy zde nepočítám, ty sem nepatří, jedinci z takových rodin to budou mít vživotě těžké...
Potkali jsme se ve škole, byl v té době stejně uzavřený, jako já, snad ještě více... Ale i tak rozuměl lidem až moc dobře, nebyl mu nikdo lhostejný a poznal skoro hned, co v člověku je... Jako bysme byli 2 a zároveň 1, oba jsme měli (já ještě mám, nwm jak on, asi 9 let jsem ho neviděl) tu schopnost, ten dar, pokud chcete, se do člověka vcítit, neopovrhovat nikým, nebýt předpojatý... Oba jsme měli stejné názory, nápady, stejnými způsoby jsme řešili různé špatné i trapné situace.... Ale pak musel jít do dětského domova, protože ho odebrali rodičům, notorickým alkoholikům...
Jako bych v tu chvíli ztratil něco ze sebe samotného, co jsem hledal, až asi po těch 9víti letech jsem to našel, když jsem se dal dohromady s jedním skautským oddílem ze Zlína... Jakoby to byl on, zase v těch letech, kdy jsme se znali...
2/Jestliže měl chlapec rád párky (fuj), asi mu je někdo dával. Nejspíš ta matka. Potom nechápu, proč si najednou začala hrát na zdravou výživu. Třeba to platil přítel?
3/Nebo chlapec chtěl dát matce lekci, dobře znaje již předem její reakci?
2/Jestliže měl chlapec rád párky (fuj), asi mu je někdo dával. Nejspíš ta matka. Potom nechápu, proč si najednou začala hrát na zdravou výživu. Třeba to platil přítel?
3/Nebo chlapec chtěl dát matce lekci, dobře znaje již předem její reakci?