Jaký je původ slova "průmysl"?
Odpovědi
Diskuze
něco, co bylo promyšlené, jinak řešeno sofistikované, vychytané, složité a fukční
stopu je možné vidět v ruštině: промы́шленность (promýšlenosť)
Vlastně promyšlené využití myšlenky (tedy mysli) + předpony pró (později změna na pruo - prů) = ve význam pryč - takže jakoby z mysli pryč, uplatnit své myšlenky jinde, pro někoho či pro něco.
Rejzkův Etymologický slovník.
Nikdy jsem ale nezaznamenal význam předložky "про-" ve smyslu ven. Určitě převládá význam proniknout skrz nebo naplnit (něco nebo čas) něčím - prosolit, probrečet, proletět se, protrhnout, propíchnout. Snad jedině význam ztráty (prohrát, propít) by byl významově blízký slovu ven, ale těžko mi to v našem případě dává smysl. Rád se ae nechám usvědčit z neznalosti a rozšířit si obzory.
"Примись за промысел любой: железо куй иль песни пой и села обходи с медведем."
"Najdi si jakoukoliv činnost (práci, obživu): kuj železo, zpívej písně nebo choď po vesnicích s medvědem"
Mimochodem, rusky je myslivec/lovec ochótnik (ochota...chotět=chtít), tedy člověk, který chce (snaží se, usiluje) o něco. Je to hodně podobné - zabývat se a chtít něčeho dosáhnout.
Ostatně sloveso "zabývat se" je Jungmannův novotvar, který měl označovat bavit se, tedy něco jako slovenské zabávať sa. Jenže se mu záhy pozměnil význam směrem k tomu dnešnímu. Jak se posunul význam slova myslet (jako izolovaný myšlenkový proces v hlavě, vypreparovaný, izolovaný a malinko kultovní v souvislosti s osvícenstvím), chybělo pro původní "prostější" význam slovo. A je to už jen malý posun, v mnoha souvislostech jsou to prakticky synonyma - zabývat (bavit) se vyšíváním, hrou, lovem nebo zpěvem.