břemeno, zastarale břímě bez břemene = něco těžkého k nesení.
Původní tvar byl břímě, stejně jako sémě, plémě atd. Při skloňování pak podst. jména přebírala rozšířený tvar - en -.
V minulosti existovalo kmenovné skloňování - podle zakončení na samohlásky (o-kmeny, a-kmeny, atd.) nerozlišovalo se, jakého rodu je podst. jméno. Později se skloňování změnilo na rodové - současné vzory.
.
Další bylo kmenové skloňování souhláskové např. n-kmeny, kámen, hřeben, kořen - proto se objevují v některých pádech tvary starší (kmenové) i novější (rodové) - dnes mužský rod. - vzor hrad. Střední rod - sémě, plémě, břímě - dnes semeno, břemeno, plemeno - vzor město - opět možné dvojtvary.
Občas se knižní tvary používají, ale v rozdílném významu - např. přeneseně břímě viny x břemeno - těžký náklad - nosiči břemen.
