• pinožit se - ned. nář. 1. pachtit se, plahočit se: celý život se pinožil (Lid. nov.) 2. vzpínat se, směle se stavět: byl zase zpit, ale hrozně se pinožil (Sum.)
• pinožiti se - ned. dial. vypínati se, vyšlapovati s
• Pinožiti se, il, en, ení = namáhati se, abmühen. V severových. Mor. Vck., Šd., Brt. — P. = vypínati se, ...
Díky, ale tohle já (více/méně) vím. Mě by spíš zajímalo, kde se tak podivné slovo vzalo, z čeho vzešlo, odkud bylo převzato a tak všelijak podobně. Prostě ta etymologie, jak říkají vzdělanci :-)
Pi-, tak začíná mnoho českých podobných slov, znamenajících malé rozměry, nebo přízemnost. otázka je, zda je to předpona, jako pa- (pavěda, paryba), nebo část slovního kmene.
Pi-ncat se = bezcílně bloumat.
Pi-tvořit se = směšná mimika a gestikulace.
Pi-ndat = mluvit o ničem.
Pi-čičmunda = bezcenná věc.
Píď = míra, vzdálenost roztaženého palce a ukazováčku. Od toho pídit se, píďalka.
Další slova jsou vulgární, většinou s významem močit.
Nožiti se = v životě se pohybovat. Příbuzné je zřejmé snažit se.
Tak bych to viděl jako složené slovo, kde pi- zastupuje to malost, vulgárnost, a nožit, žití, bytí, snažení.
Z toho pro mne význam slova pinožit se = bezúčelná dřina, malost /přízemnost. Energie vynaložená bez efektu. Opakem je pincat se od ničeho k ničemu, nedělat nic. Opak, i když výsledek je stejný. Opakem může být i pídění se, píď po pídi vše propátrat, jako snaha nenechat nic nepřehlédnuté.
