Původ těchto slov?
inženýr jogurt kamarád kaolin kemp laso makrela mumie parta primář pyžamo referát republika terasa vagon žampion
Odpovědi
Diskuze
Tak třeba žampion je z franštiny "le champignon" - houba.
Republika je z latiny "rés publica" - věc veřejná.
Vagon máš také z fanštiny "le wagon" - přejaté slovo s ponecháním významu.
Terasa franština "la terrasse" - rovněž přejaté slovo bez sémantické změny.
Jogurt zase pochází z turečtiny beze změny slovní i významové.
Původ slova inženýr je složitější. Pravděpodobně je základ ve francouzském "l´íngenieur" což doslovně přeloženo by mohlo znamenat něco jako "ponořen v myšlenkách, v duchu" a dále se základ objevuje v anglickém "the engineer", což ve vazbě na slovo motor - the engine by doslovně šlo přeložit jako strojník, motorář. Když to podtrhnu a sečtu, tak mi vyjde, že inženýr je něco jako technický myslitel.
Exotický původ má kaolin, pochází z čínštiny "kao - lin", ostatně tam má původ i výroba porcelánu, že?
Takže už jich máš polovičku, třeba někdo přidá ještě další ... :-))))
kamarád - der Kamerad = kamarád - německy
laso - laso=oslabovat,unavovat=španělština,ta z latiny = lassare - oslabovat
makrela - mackerel - ryba - /makrelovitá štika (Mackerel Pike)/=tygrovaná
teda ale nevím z čeho
mumie - České slovo mumie pochází ze středověkého latinského slova mumia, které bylo odvozeno z arabského múmíja (مومية), což znamená "živice". Egypťané své mumie často natírali tmavou smolou a mumifikovaná těla byla na povrchu zčernalá a křehká. Arabové, kteří Egypt roku 641 dobyli, usoudili, že se jedná o živice (formami živic jsou například asfalt nebo dehet). Samotné arabské slovo pochází z perského označení pro živici (rovněž múmíja). V tomto jazyce je slovo příbuzné výrazu múm, tedy "vosk". Dějepisci ze Starověkého Řecka uvádějí, že Peršané někdy mumifikovali své krále a šlechtu voskem; v Egyptě tento zvyk nicméně zdokumentován nebyl.
parta - skupina, kolektiv - partenaire - partner - francouzsky
pyžamo - (perština)
referát - přinášet zprávu,referovat - latinsky
republika - res publica - věc veřejná - latinsky
A k tomu pyžamu ... ano, ano, persie se nám tam také zamíchala. Prapůvod toho slova leží v perském payjama což prý v překladu značí "oděv s nohavicemi". Anglické "pyjama" bylo pak převzato z hindštiny.
Podle Oxfordského slovníku pyjama pochází z urdského "pae(j)ama" = perské "pae, pay" + hindské "jama" .
Jen tak mimochodem, v Austrálii se někdy používá výraz PJ's místo pyžamo.
Oboje má stejný kořen - genus / úplně dávno příbuzný, rod/.
"Historia est testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, nuntia vetustatis" (Cicero)
Pixel
Jak Skarlettka správně říká od německého der Kamerad. A toto slovo vzniklo z die Kammer - komora či cela. Tedy kamarád je ten, kdo se mnou seděl v jedné cele, čili se mnou bručel.
a ta "lavina" .... třeba z němčiny "lawine", nebo přesmyčkou z francouzštiny "avalanche".
Původ slova lavina
Zajímavé je, že i první zmínky o lavinovém neštěstí pocházejí od stejného římského historika Livia, který zařadil v dávnověku naši zemi do hercynského lesa. Livius podává písemné svědectví o přechodu kartaginského vojevůdce Hannibala v průběhu punských válek přes Alpy, a to velmi pravděpodobně průsmykem dnes označovaným jako Malý Svatý Bernard. Na tehdejší dobu to byl skutek naprosto neobvyklý, protože se to stalo v roce 218 před Kristem. Hannibal s četným vojskem a s tehdejšími tanky, což byli v Evropě neznámí sloni, chtěl nečekaným přechodem Alp překvapit Římany. Byl však zasažen mohutnou lavinou, která zahubila mnoho jeho vojáků i slonů.
Livius ještě neznal tehdy neexistující název lavina a popsal neštěstí jako sněhový zával. Slovo labina se vyskytlo poprvé v historii v encyklopedii, kterou sepsal španělský biskup Isidorus v 6. století našeho letopočtu, tedy až ve středověku. Třebaže někteří němečtí jazykoví badatelé by rádi odvodili název lavina od starogermánského výrazu lau, kterým prý se označoval sesun rozbředlého tajícího sněhu ze střechy, nelze pochybovat objektivně o tom, že původ slova lavina je nutné hledat v latině. Latinské výrazy pro klouzání a nestabilitu mají vesměs slovní kmen labi, který se konečně vyskytuje i ve výrazu labilní, labilita převzatém do češtiny. Jak jsem už uvedl, zněl středověký výraz pro klouzání sněhu ze svahu labina podle zmíněné španělské encyklopedie. V tomto původním nezměněném znění se dodnes vyskytuje ve čtvrtém oficiálním švýcarském jazyku rétorománštině, kterým ve východním Švýcarsku hovoří asi 200 000 lidí. Podle tvrzení dr. Rudolfa Campella, prvního prezidenta organizace IKAR, o němž také píši ve své knížce, se jedná o původní latinský výraz, který přežil staletí a neprošel žádnými jazykovými změnami. Dr. Campell byl lékařem v Potresině v Engadinu v centru rétorománské části Švýcarska, takže to jistě dobře znal. Tvrdil, že po dlouhá staletí izolované rozsáhlé horské údolí Engadin zůstalo posledním zbytkem římského impéria, kde se ještě dlouho po zániku římské říše hovořilo latinsky, takže rétorománština je ve skutečnosti dokladem toho, že latina není mrtvým jazykem.
Ve slovanských a germánských jazycích ostatní Evropy došlo k přesmyknutí písmene b na v, což je dost častým jevem i u některých jiných výrazů. Takže v těch jazycích nikoliv už labina, ale lavina nebo Lawine.
Románské jazyky, to znamená italština, španělština, portugalština, francouzština, ale také angličtina používají pro lavinu název jiný: avalanga nebo avalanche. Původem je francouzský výraz pro skluz nebo sjezd z vrchu dolů avaler.
Miloš Vrba
Český výraz busola jsme převzali z něm. Bussole, jež se poprvé objevuje u Němců v 17. stol. a je — podobně jako fr. boussole — přejatý z ital. bussola ‚kompas‘ (původně ‚skříňka, škatulka‘). Tam jde o jihoital. pokračování středolat. buxula ‚krabička‘[11], pův. ze zimostrázového dřeva, neboť je to odvozenina lat. buxus ‚zimostráz‘. Dostáváme se tak k bohatě rozšířené a sémanticky rozvětvené rodině, jež se do češtiny dostala různými cestami přejetí ve slovech buxus, box, puška, piksle a busola.
džungle = z angličtiny
gauč - kauč, široká pohovka(s opěradly);u papírenských strojů soustava dvou válců, popř. spodní z nich
gauč - z němčiny: die Couch, (možno i z angličtiny: couch)
židle - z němčiny: der Sessel
finiš - finish - dokončit , dodělat co dopsat, dočíst, dopít ap.
(s)končit film, kurz ap.
skončit kolikátý
domluvit , doříct
konec , závěr , závěrečná fáze
cíl , finiš , závěrečná část závodu ap.
konečná úprava , dohotovení , dokončení
tzv. superfiniš/superfinish - úprava povrchu kovu do vysoké hladkosti
etapa - francouzština:
étape (f) - etapa
étape (f) - stupeň
étape (f) - zastávka
étapé - stupňovitý
favorit - francouzština
favori - oblíbený
angličtina:
(the) favourite - oblíbený
Cín: německy Zinn
vůz - Wagen (der) (něm.)
vůz - waggon (ang.)
vůz - vehiculum (lat.)
• učitel - doctor (lat.)
• generalis (lat.) - všeobecný
• general (ang.) - hlavní
• generál (zkratka) gen., (zastarale, expresivně) jenerál
• finish (ang) - konečná úprava (lak ap.) , obecně konec, závěr
• ingénieur (fr.)
• ingenium (lat.) - duševní povaha (ten do vkládá ducha/rozum/inteligenci/... do strojů)
džudo n. judo, z japonštiny
objem - ob+jímá (tedy něco jakoby obepíná rukama), jmout něco - obsahovat něco, získat něco (na svou stranu)
výsledek - vý+sled+ek - vysledovat něco, cíl , např. rezultát
hodnota - od hodný - mít nějakou vlastnost (většinou pozitivní)
étape (f) - etapa
étape (f) - stupeň
étape (f) - zastávka
étapé - stupňovitý