Jaký je původ slova oběd?
U večeře je to jasné, ale jak vzniklo oběd?
Odpovědi
Diskuze
oběd, obědvat, poobědvat, naobědvat se.
Všesl. obiad, např. rusky obéd.
Praslovanské *obědъ je složeno z *ob- ( :ob) a odvozeniny od *ěsti ( :jíst). Původní význam snad byl ‘společné jídlo’?
--
snídaně od snídat snídat,nasnídat se, posnídat,
přesnídávka. Jen v češtině a praslovanštině śniadać).
Psl. *sъn-ědati, viz :s a :jíst,. - sníst.
Sníst - :s a :jíst.
jíst, jedlý, jedlík, jídlo, sníst, pojíst, najíst se, přejíst se, ujídat, vyjídat,
zajídat (se) aj.
Všesl., Psl. *ěsti,
1.os.přít. ě(d)mь je příbuzné slit. ė̷sti, něm. essen, angl. eat, lat. edere,
ř. (homér.) édmenai tv., sti. ádmi ‘jím’,chet. e-it-mi tv., vše z ie. *ed-, *ēd- ‘jíst’.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6070
sniedanie = snídání; snídaně
Jídlu, které nechutnalo zovali naši předci: "Ó běda".
Poledne byl potom čas: "oběda"
Dnes je situace jiná, jídlo v poledne je chutné, přesto je nazýváno "oběd".
Proč se nepíše objed (jako třeba objem, objezd)? Možná odpověď je, že jazykozpytci nejsou důslední a svá zdůvodnění modifikují podle potřeby.
Pokud to srovnáme v ruštině, tam to vlastně je objed (обед nikoli něco jako обэд, объед). Ono se navíc toto slovo v jazyce už emancipovalo - říkáme obědvat a ne objídat; dnes už se slovem oběd pracujeme jako se samostatným slovním základem a ob- už nepovažujeme za předponu.