matematika dotaz

Anonym Nuxurac14.03.2019 18:36 Nahlásit
f:y=x^2, kde D(f)=R
g:y=x^2, kde D(g)= <0,oo)

Jak je možné, že první funkce není prostá a nemá funkci inverzní a druhá je také ryze kvadratická funkce a je prostá a má inverzní funkci?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.14.03.2019 18:39 Nahlásit
Pokud by se udělala inverzní funkce:

F: y=√x; tak je patrné, že x>=0 jinak by hodnoty y nebyly reálné , ale imaginární

pro funkci:

G: y=√x; je splnění že bude reálná pro x>=0
Vlaďka 9894015.03.2019 00:49 (Upr. 15.03.2019 00:50) Nahlásit
Ahoj, první funkce není prostá, protože není jen rostoucí či jen klesající na svém definičním oboru, kdežto druhá funkce už je definovaná jen pro kladná x, pro která je daná funkce jen rostoucí, čili je prostá. :)
P. S. Inverzní funkci může mít pouze fce prostá. Zbytek už ti napsal Cenobita. :)
Anonym Ginesyz15.03.2019 22:22 Nahlásit
Zase ty Cenobitovy kidy… Co tam smolíš nějaký odmocniny a imaginární hodnoty??? Totální blábol.

Je třeba vyjít z definice: funkci f na definičním oboru D označujeme jako prostou na D, pokud pro každé dvě hodnoty x1 ≠ x2 (x1, x2 z D) platí f(x1) ≠ f(x2).

Lidsky řečeno, nesmí se stát, aby pro dvě různá x z definičního oboru byla stejná funkční hodnota.

Graficky: žádná přímka rovnoběžná s osou x nesmí graf funkce protnout ve více než jednom bodě. Ještě jinak: funkce musí být ryze monotónní – v celém definičním oboru jen klesající nebo jen rostoucí.

A tohle první funkce evidentně nesplňuje, protože je sudá, takže vždy platí f(x) = f(-x). Pokud se ovšem omezíme na definiční obor <0,∞), podmínky jsou splněny. Takže ten podstatný rozdíl je ve vhodné volbě definičního oboru.
Přidat komentář do diskuze ▾