ahoj, prosim vas, mam tady bacnisku a mam z toho utvorit pribeh, snazim se snazim, ale nevim, myslim si, ze je zapotrebi pouzit primou rec a to ja moc neovladam, snazim se, ale nejde mi to.....prosim ! už jsem zacal a to: To zase jednou jel do Lučína vlak. Z komína se kouřilo, že to ve zvířecí říši probudilo všechna zvířátka. a dál už nevim, nejak si to nedokazu dat do pribehu...
Christian Morgenstern: Výlet vlakem
Jiskry srší od komína,
š, š, jedem do Lučína.
Lučín! Tady přece bydlí
motýl s blankytnými křídly!
Kdepak? Inu, v modrém zvonku
na vysokém štíhlém stonku,
co se kývá sem a tam.
Neslyšíte? Bam, bim, bam.
Modrásek i s manželkou
mají radost převelkou,
veselí se, veselí, že jsme zdrávi dojeli.
Vláček ale jede dále.
Lučinu jsme dali vale.
Š, š, š, š, dál a dál.
Pozor, pozor na signál!
Přijíždíme do stanice
Rybníčkov u Rákosnice.
Starý žabák - kvak, kvak, kvak,
vítá vyjíždějící vlak.
Je tu jak vím, tím i tím:
přednostou i výpravčím.
Vláček ale jede dále
Rybníčkovu dal už vale.
Jede jede dál a dál,
teď si nahlas zapískal.
Puf, puf, komín pokuřuje,
jak si vláček odfukuje.
Jede, jede, víte kam?
Podívejte, přímo k nám.
Jednoho rána jsem sedl do vlaku a vyrazil na výlet do Lučína.Topič přikládal pod kotel až lítaly jiskry z komína, vlak ujížděl krajinou a už jsme byli v Lučíně. Myslel jsem si,že zde bydli motýl s blankytnými křídly, ale prý se už odstěhoval do modrého zvonku, protože se oženil.Ale musíme dál a už budeme v Rybníčkově u Rákosnice, slyšíme signál přejezdu a starý známý žabák, který je v Rybníčkově vypravčím a přednostou v jedné osobě nás vítá. Máváme mu,ale musíme pokračovat v jízdě. Mašinka si píská,funí,odfukuje, snad již budem brzy na místě.Těšíme se, až tam k nám dojedeme..............tak nevím,trošku jsem si pohrála
