Ontola > Ostatní > diskuze
| Nahlásit

Prosím o výklad básně ,Dědova mísa


V kamnech praská, dědek každou chvíli
svadlé ruce sobě zahřívá,
kolo vrčí, syn si s prací pílí,
nádobu si z dřeva vyrývá.

Kolečko si divnou píseň šumí,
vnoučeti se očka kmitají -
"Hele, co náš táta všecko umí,
jak mu tříšťky z rukou létají!

Dřevo ukradl jsi v panském lese -
komu děláš z něho koryto?
"Dědovi; - již se mu ruka třese,
nádobí už všechno rozbito."

"Nauč mne to!" - "Vida toho kluka,
nač by tvá to ruka uměla?!"
"Až se tobě třásti bude ruka,
koryto ti synek udělá!"

V kamnech praská, dědek shrben pláče,
svadlé ruce syn mu zulíbá,
kolo mlčí, vnouče kolem skáče -
"Táto, proč se kolo nehýbá?"
Témata: literatura

23 reakcí

| Nahlásit
Výklad básně je skryt v těchto třech verších:

"Až se tobě třásti bude ruka,
koryto ti synek udělá!"

V kamnech praská, dědek shrben pláče......

Je to povídání o bezmocném stáří, které nikoho nemine. I ten synek to už cítí.......
| Nahlásit
ty jo,docela dobrej rozor,strucnej ale trefnej
| Nahlásit
super, díky =o)
| Nahlásit
Peťule, při přepisu jsi ale moc na písmenka nedbal, originál byl určitě napsán trochu jinak.
| Nahlásit
Neruda poukazuje na život společnosti, stáří čeká na všechny bezvyjímky, a to jak se naše děti chovají k nám zanechává odraz v jejich dětech. Chtěl vystihnout vztah syna k jeho otci, který si pro svoji sobeckost neuvědomuje, že osud, který dědovi chystá, čeká jednou i jeho samotného...
| Nahlásit
(Kolečko si divnou píseň šumí,
vnoučeti se očka kmitají -
"Hele, co náš táta všecko umí,
jak mu tříšťky z rukou létají!)

takle je to špatně
má to být

Kolečko si divnou píseň šumí,
vnoučeti se očka kmitají -
"Hlele, co náš táta všecko umí,
jak mu tříšťky z rukou lítají
| Nahlásit
Vždyť jsem už tu před více než rokem napsal, že na písmenka moc nedbal(-a). (Taky dobrý postřeh 116051 k tak starému tématu, nehledě na to, že šlo především o VÝKLAD)..... Kromě toho - kde je dnes Peťulovi (Peťuli?) konec.
| Nahlásit
Neruda poukazuje na sociální bídu, která ovlivňuje mezilidské vztahy - syn dělá otci dřevěné koryto z kradeného dřeva, protože už došlo nádobí. A díky svému synovi si uvědomí, jak je to k dědovi neuctivé.
| Nahlásit
právě se to učíme
| Nahlásit
V dešní době se místo dřeva používají na nádobí plasty.
| Nahlásit
Tuto báseň by měli ve školách učit naše děti,úctě k rodičům a ke stáří obecně.Vzpomněla jsem si na ni,když moje maminka rozbila první talíř dodnes si ji pamatuji a je mi 71.
| Nahlásit
Cynik: Úplně "mimo mísu" (z legrace) dodávám: kdysi se vyrábělo nádobí ze dřeva, protože u chudých lidí na jiný materiál nebylo, Ale za nějaký čas už vším možným zavánělo, tak se s ním zatopilo, nebo se zkrátka vyhodilo. Podle toho se teď zjišťuje, co kdysi naši předkové jedli. Takže - co by za to archeologové dali.
(Upr. 30.05.2017 15:45) | Nahlásit
Baseň lze vyložit i tak, že starostlivý syn vlastoručně vyrábí jídelní misku pro otce a nejmladší dítě touží umět tuto dovednost. Pokrevní linie není přerušena a otci, až nebude schopen sám sobě misku vyrobit, tak mu ji zhotoví jeho syn. Myšlenka: na šikovné děti je spoleh.
| Nahlásit
Petr
Dříve jsem pod vlivem výkladu paní profesorky viděl v tátovi sobce a cynika. Je mi teď 63 a máme na starosti dědečka 88, který se z normálního talíře nenají, Protože si z něj jídlo vyhrnuje ven. Jí tedy z misky a často si na Nerudu vzpomenu a oceňuji otce, který věnoval snad celý den tomu, aby dědovi vyrobil misku. A tím je pozitivním vzorem pro vnuka.
| Nahlásit
Já mám tuhle báseň rád jako zobrazení mezigeneračních vztahů a žádnou výraznou sobeckost v ní nevidím. Syn vyrábí starému otci nádobí, které by mohl používat, když to klasické už pro něj není. Co by na tom mělo být špatného? Že to dělá z cizího a ne poctivě koupeného materiálu - no Bože, to je toho, je to Čech... :D
| Nahlásit
Problém s příspěvky výše je ten, že syn nedělá dědovi „misku“ (kterou by opět rozbil), on mu vyrábí „koryto“ - tedy aby u něj děda jedl vkleče jako zvíře. A neuvědomuje si jak je to špatné a dehumanizující, dokud ho na to nevědomky neupozorní vnuk postavením jeho do stejné pozice v budoucnosti.
| Nahlásit
Anonym Qavenej: no vidíš a poslance, politiky a jiné bafuňáře nevyženeš od koryta ani bičem.
| Nahlásit
Báseň je o tom, že otec by měl synovi předat správnou výchovu a dovednosti "Hele, co náš táta všecko umí", aby pak svému starému otci uměl ve všem pomoci. Jak byste odpověděli na poslední větu "Táto, proč se kolo nehýbá?" No přece je jasné, že se nenaučil domácí stroj na soustružení misek obsluhovat. Táta byl líný syna to naučit a pak to dopadlo tak, že nic neuměl. Výklady, že koryto je urážkou starého člověka je nesmysl, mísám se říkalo i koryta, dřevěné nádobí se dříve dělalo běžně a nikdo neměl na to, aby se kupovalo rozbitné nádobí od hrnčíře. Standa
| Nahlásit
Cosi jiného, ale ...

Syn vyhazuje starého tátu z domu. Dovlekl ho ke dveřím a chce ho vykopnout přes práh. Táta křičí: Dost, já jsem svého tátu dovlekl jenom sem ...
| Nahlásit
nic spatneho na basni nevidim.syn dela tatovi misku,aby se najedl a jeste mu zliba ruce,kdyz place.
| Nahlásit
nevím,proč vnouček přešel od mísy ke korytu,ale myslím si,že k misce by musel vyrobit i dřevěnou lžíci.***a dědečkovi se stejně budou třásti ruce & polívku stejně vyžbrndá.***takže je lepší vyrobit koryto,ze kterého děda bude pít jako kočka,či pes a nic nevyžbrndá.!!!
| Nahlásit
Standa má pravdu, mnoho lidí nepochopilo, že poslední sloka básně se odehrává o generaci později.
To je hlavní pointa básně. Vnouček v poslední sloce je už nová generace a stroj už jeho otec (dřívější vnouček) neumí ovládat. Přemýšlejte, proč se kolo nehýbá? Výklady, že koryto je urážkou starého člověka napadne lidi jen v dnešní době, dříve to bylo jinak. Neruda toto slovo použil, aby se rýmovalo s rozbito.
Josef
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek