Neruda poukazuje na život společnosti, stáří čeká na všechny bezvyjímky, a to jak se naše děti chovají k nám zanechává odraz v jejich dětech. Chtěl vystihnout vztah syna k jeho otci, který si pro svoji sobeckost neuvědomuje, že osud, který dědovi chystá, čeká jednou i jeho samotného...
Vždyť jsem už tu před více než rokem napsal, že na písmenka moc nedbal(-a). (Taky dobrý postřeh 116051 k tak starému tématu, nehledě na to, že šlo především o VÝKLAD)..... Kromě toho - kde je dnes Peťulovi (Peťuli?) konec.
Neruda poukazuje na sociální bídu, která ovlivňuje mezilidské vztahy - syn dělá otci dřevěné koryto z kradeného dřeva, protože už došlo nádobí. A díky svému synovi si uvědomí, jak je to k dědovi neuctivé.
Tuto báseň by měli ve školách učit naše děti,úctě k rodičům a ke stáří obecně.Vzpomněla jsem si na ni,když moje maminka rozbila první talíř dodnes si ji pamatuji a je mi 71.
Cynik: Úplně "mimo mísu" (z legrace) dodávám: kdysi se vyrábělo nádobí ze dřeva, protože u chudých lidí na jiný materiál nebylo, Ale za nějaký čas už vším možným zavánělo, tak se s ním zatopilo, nebo se zkrátka vyhodilo. Podle toho se teď zjišťuje, co kdysi naši předkové jedli. Takže - co by za to archeologové dali.
Baseň lze vyložit i tak, že starostlivý syn vlastoručně vyrábí jídelní misku pro otce a nejmladší dítě touží umět tuto dovednost. Pokrevní linie není přerušena a otci, až nebude schopen sám sobě misku vyrobit, tak mu ji zhotoví jeho syn. Myšlenka: na šikovné děti je spoleh.
Petr
Dříve jsem pod vlivem výkladu paní profesorky viděl v tátovi sobce a cynika. Je mi teď 63 a máme na starosti dědečka 88, který se z normálního talíře nenají, Protože si z něj jídlo vyhrnuje ven. Jí tedy z misky a často si na Nerudu vzpomenu a oceňuji otce, který věnoval snad celý den tomu, aby dědovi vyrobil misku. A tím je pozitivním vzorem pro vnuka.
Já mám tuhle báseň rád jako zobrazení mezigeneračních vztahů a žádnou výraznou sobeckost v ní nevidím. Syn vyrábí starému otci nádobí, které by mohl používat, když to klasické už pro něj není. Co by na tom mělo být špatného? Že to dělá z cizího a ne poctivě koupeného materiálu - no Bože, to je toho, je to Čech... :D
Problém s příspěvky výše je ten, že syn nedělá dědovi „misku“ (kterou by opět rozbil), on mu vyrábí „koryto“ - tedy aby u něj děda jedl vkleče jako zvíře. A neuvědomuje si jak je to špatné a dehumanizující, dokud ho na to nevědomky neupozorní vnuk postavením jeho do stejné pozice v budoucnosti.
Báseň je o tom, že otec by měl synovi předat správnou výchovu a dovednosti "Hele, co náš táta všecko umí", aby pak svému starému otci uměl ve všem pomoci. Jak byste odpověděli na poslední větu "Táto, proč se kolo nehýbá?" No přece je jasné, že se nenaučil domácí stroj na soustružení misek obsluhovat. Táta byl líný syna to naučit a pak to dopadlo tak, že nic neuměl. Výklady, že koryto je urážkou starého člověka je nesmysl, mísám se říkalo i koryta, dřevěné nádobí se dříve dělalo běžně a nikdo neměl na to, aby se kupovalo rozbitné nádobí od hrnčíře. Standa
nevím,proč vnouček přešel od mísy ke korytu,ale myslím si,že k misce by musel vyrobit i dřevěnou lžíci.***a dědečkovi se stejně budou třásti ruce & polívku stejně vyžbrndá.***takže je lepší vyrobit koryto,ze kterého děda bude pít jako kočka,či pes a nic nevyžbrndá.!!!
Standa má pravdu, mnoho lidí nepochopilo, že poslední sloka básně se odehrává o generaci později.
To je hlavní pointa básně. Vnouček v poslední sloce je už nová generace a stroj už jeho otec (dřívější vnouček) neumí ovládat. Přemýšlejte, proč se kolo nehýbá? Výklady, že koryto je urážkou starého člověka napadne lidi jen v dnešní době, dříve to bylo jinak. Neruda toto slovo použil, aby se rýmovalo s rozbito.
Josef
