kvadratickou rovnici můžeme obecně zapsat ve tvaru
ax^2 + bx + c = 0
Pro začátek je vhodné použít ekvivalentní úpravy k přeuspořádání parametrické rovnice tak, abychom mohli snáze vyjádřit kvadratický, lineární i absolutní člen rovnice.
Všimněte si, že v případě parametrické rovnice je v koeficientech a, b a c zahrnutý i parametr, tedy
a = 2m + 2
b = -24
c = m + 3
Rovnici řešíme pomocí diskriminantu jako jakoukoli jinou kvadratickou rovnici:
D = b^2 - 4*a*c
D = (-24)^2 - 4 * (2m + 2) * (m + 3)
x1 = (-b - sqrt(D))/2a
x2 = (-b + sqrt(D))/2a
Všimněme si, že dělíme koeficientem a, kde platí a = 2m + 2.
V případě, že m = -1, nelze rovnici řešit uvedeným způsobem. V tento okamžik musíme rozdělit řešení do dvou větví, které je třeba řešit zvlášť. Pozor, rozhodně nelze v tuto chvíli tvrdit, že pro m = -1 řešení neexistuje.
Víme tedy, že pokud m = -1, pak existuje jediné řešení rovnice x = 1/12.
Nyní se přesuneme k řešení druhé větve.
2. m ≠ -1
Pro osvěžení paměti uvedu, že řešíme
x1 = (-b - sqrt(D))/2a
x2 = (-b + sqrt(D))/2a
pro
a = 2m + 2
b = -24
c = m + 3
D = (-24)^2 - 4 * (2m + 2) * (m + 3)
Nyní musíme rozdělit řešení na další tři větve, neboť operujeme s odmocninou a musíme nutně zajistit, abychom neodmocňovali záporné číslo. Rovněž víme, že pro kladný diskriminant budou řešení dvě a pro nulový diskriminant pouze jedno.
Řešíme tedy nerovnici
Jelikož víme, že nulové body jsou m1 = -2 + sqrt(73) a m2 = -2 - sqrt(73), lze jednoduše určit, že diskriminant bude záporný v intervalech
(-∞, -2 - sqrt(73)) ∪ (-2 + sqrt(73), ∞)
Výpočet rozdělíme do tří dalších větví (máme na paměti, že se právě pohybujeme ve větvi m ≠ -1, což je podmínka, která bude platit ve všech následujících větvích)
2a. m ∈ (-∞, -2 - sqrt(73)) ∪ (-2 + sqrt(73), ∞)
Tedy interval, kde je diskriminant původní rovnice záporný.
Z původní rovnice
(2m + 2)x^2 - 24x + (m + 3) = 0
je zřejmé, že pro všechna uvedená m zůstane rovnice rovnicí kvadratickou (na lineární degeneruje jen pro m = -1), tudíž při dosazení libovolného m ∈ (-∞, -2 - sqrt(73)) ∪ (-2 + sqrt(73), ∞) povede rovnice na řešení pomocí diskriminantu. Víme, že pro všechny tyto hodnoty je diskriminant záporný, tedy řešení v reálných číslech neexistuje pro žádné m z uvedeného intervalu.
Přesouváme se do druhé větve
2b. m ∈ ( -2 - sqrt(73), -2 + sqrt(73) )
Tedy interval, kde je diskriminant původní rovnice kladný.
Současně máme na paměti, že v této větvi m ≠ -1.
Řešili jsme následující:
x1 = (-b - sqrt(D))/2a
x2 = (-b + sqrt(D))/2a
pro
a = 2m + 2
b = -24
c = m + 3
D = (-24)^2 - 4 * (2m + 2) * (m + 3)
Z předchozích výpočtů triviálně plyne, že D = 4*(-2m^2 - 16m + 138)