Chemie výpočty
Na kg CaO jsem přišel, ale netuším jak přijít na ten objem.
Kolik kilogramů oxidu vápenatého (nehašeného vápna) a kolik m3 oxidu uhličitého vznikne termickým rozkladem 3 tun uhličitanu vápenatého?
(1680 kg CaO a 672 m3 CO2)
Kolik kilogramů oxidu vápenatého (nehašeného vápna) a kolik m3 oxidu uhličitého vznikne termickým rozkladem 3 tun uhličitanu vápenatého?
(1680 kg CaO a 672 m3 CO2)
Odpovědi
Diskuze
https://www.ontola.com/cs/ondi/apbknv/stechiometricke-vypocty-a-latkove-mnozstvi
Pokud to chceš stručně, tak: Množství látky můžeme vyjádřit několika veličinami.
Objem a hmotnost určité látky pro chemii příliš nevyhovují, protože stejná hmotnost různých látek obsahuje různý počet molekul u každé látky. Proto si chemici zavedli veličinu Lákové množství s jednotkou 1 mol a symbolem n (na rozdíl od N - počtu částic). Tato veličina udává množství nějakých částic jejich počtem. 1 mol jakékoli látky obsahuje počet částic, rovný Avogadrově konstantě 6,022^10^23. Nemusí jít jen o volné částice - atomy, molekuly nebo třeba elektrony. Proto je nutné, aby byl údaj o látkovém množství vždycky doprovázen údajem o druhu částic alespoň v kontextu. Tak 1 mol molekulárního kyslíku O2 obsahuje 2 moly atomů kyslíku nebo 1 mol molekul CaCO3 se skládá z 1 molu atomů vápníku, 1 molu atomů uhlíku a tří molů atomů kyslíku.
Tvoje rovnice CaCO3 = CaO + CO2 říká, že rozkladem 1 molu CaCO3 vznikne právě jeden mol CaO a 1 mol CO2. Chemickou rovnici můžeme rozšiřovat stejným způsobem, jako matematické rovnice: 2 - 2CaCO3 = 2CaO + 2CO2 nebo 10 - 10CaCO3 = 10CaO + 10CO2 nebo Avogadrovou konstantou - 1mol CaCO3 se rozloží na 1mol CaO a 1 mol CO2. Ještě jiný příklad:
2H2O = 2H2 + O2 a vykrátíme 2: H2O = H2 + 0,5O2 - 1 mol vody se rozloží na jeden mol H2 a půl molu O2 => látkové množství kyslíku je polovinou látkového množství vodíku nebo rozložené vody.
Vztah mezi látkovým množstvím a hmotností dané látky udává molární hmotnost M dané látky, která je číselně rovná relativní molekulové hmotnosti, ale má rozměr g/mol.
U plynů je látkové množství svázáno s objemem ještě dalšími proměnnými - teplotou a tlakem. Pokud se uvádí "normální podmínky", jde o 273,15K (kelvinů) a tlak 101325Pa. Pro ideální plyn se vztah uvádí jako stavová rovnice: p*V = n*R*T, kde T je teplota v kelvinech a R je Molární plynová konstanta 8,3145J/(mol*K). Reálné plyny se od téhle rovnice více nebo méně odchylují, ale pro přibližné výpočty se rovnice používá. Z ví vyplývá objem 1 molu ideálního plynu za normálních podmínek Vm = 22,415dm3/mol. Ještě dodám, že do stavové rovnice je třeba dosazovat objem v m3 (jednotky SI), a tlak v Pa.