Vysvětlení matematického příkladu

Anonym Cuhyhax27.03.2016 19:48 Nahlásit
Promiňte,že zatěžuji Ontolu tolika dotazy,ale potřeboval bych ještě vysvětlit,proč u tohoto příkladu 12.1 má být správná odpověď N (špatně) a ne A (dobře) (našel jsem to ve výsledcích). Přece,když je to pravoúhlý trojúhelník,tak má ten vzorec na zjištění,jestli je pravoúhlý nebo ne c(větší strana,nemusí to být c)=a+b a na levé i pravé straně to má vyjít stejně,aby ten trojúhelník byl pravoúhlý. No a když by bylo b=4cm,aby a+b bylo 10cm,jako c,tak by vyšlo tedy 10=10 a to by bylo,že je ten trojúhelník pravoúhlý. Takže přece platí a+b=c,ne? Díky moc za odpovědi.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Xololos27.03.2016 19:51 Nahlásit
V ŽÁDNÉM (!!!) trojúhelníku s délkami stran a, b, c NEPLATÍ a+b=c !!!
Cenobita.27.03.2016 21:46 Nahlásit
Anonym Xololos: Omyl. tvrzení:

"V ŽÁDNÉM (!!!) trojúhelníku s délkami stran a, b, c NEPLATÍ a+b=c !!!"

neplatí.

Pokud je a+b=c, je to zvláštní druh trojúhelníku, který má úhel γ=180° a úhly α=0°, β=0° a má nulovou plochu.
Anonym Gohyfut28.03.2016 09:54 Nahlásit
Cenobito, to o tom zvláštním druhu trojúhelníku je pravda? My jsme se ve škole učili, že součet libovolných dvou stran trojúhelníku musí být VĚTŠÍ než strana třetí, ne že musí být VĚTŠÍ NEBO ROVEN. Je ale fakt, že ze školy jsem už hodně dlouho, tak se to možná změnilo. Pořád mi to ale připadá jako nesmysl, protože to bych potom mohl prohlásit o každé přímce, na níž vyznačím jeden bod, že jde o ten zvláštní druh trojúhelníku s jedním přímým a dvěma nulovými úhly.
Cenobita.28.03.2016 10:48 Nahlásit
Anonym Cuhyhax: 12.1: NE

To moje vyjádření se týká tohoto tvrzení:

"V ŽÁDNÉM (!!!) trojúhelníku s délkami stran a, b, c NEPLATÍ a+b=c !!!"

Anonym Gohyfut: je to zvláštní, mezní případ trojúhelníku, kdy vc=0, ve škole se nic neměnilo, stále platí a+b>c, ale pro řešení některých úloh v matematice je potřeba počítat i s případem: a+b>=c (úsečka) Platí všechny věty, protože například kružnice opsaná má poloměr nekonečno a kružnice vepsaná má poloměr nula. Takové úlohy se řeší například v deskriptivní geometrii.
Anonym Gohyfut28.03.2016 14:02 Nahlásit
Tak tím se to trochu vysvětluje - já deskriptivu na škole neměl, podvědomě jsem se tlačil k humanitním oborům. Body jsou tedy vlastně zvláštními případy kružnic s nulovým poloměrem, je to tak?
Cenobita.28.03.2016 19:17 Nahlásit
Anonym Gohyfut: ano bod je kružnice o nulovém poloměru. Rovnoběžky se zase protínají v nekonečnu v tzv. nevlastním bodě. Přímka je kružnice o nekonečném poloměru. Parabola je kružnice dotýkající se v nekonečnu tzv. nevlastní přímky. Hyperbola je zase kružnice, která nevlastní přímku protíná. apod.
Přidat komentář do diskuze ▾