Rozbor básně
Ahoj, mam udělat rozbor básně, ale jelikož vůbec básním nerozumím tak jsem se chtěla zeptat jestli byste mi s tím někdo nepomohl :)
Já držím pohár ve své dlani.
Je zpěněný a přetéká.
Já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.
Jenž čeká, zdali víno jeho
se do brázd vyschlých rozleje,
na snivých květech v jiných světech
zda zavěsí své krůpěje.
Jenž čeká, zda se sehnou květy
pod onou tíží ku zemi.
Jenž čeká, zdali jiné světy
rozzáří svými vůněmi.
Já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.
Já držím pohár ve své dlani:
své srdce, které přetéká.
Já držím pohár ve své dlani.
Je zpěněný a přetéká.
Já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.
Jenž čeká, zdali víno jeho
se do brázd vyschlých rozleje,
na snivých květech v jiných světech
zda zavěsí své krůpěje.
Jenž čeká, zda se sehnou květy
pod onou tíží ku zemi.
Jenž čeká, zdali jiné světy
rozzáří svými vůněmi.
Já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.
Já držím pohár ve své dlani:
své srdce, které přetéká.
Odpovědi
Diskuze
snad jsem aspon trosku pomohla:))
1. Stopy
2. Celková charakteristika
3. Význam
4. Význam celkově
Udělejte si soupis o čem báseň pojednává,co básník jednotlivými verši myslel,k čemu se přiblížil o čem je děj
a pokud cítíte v básni ukrytou myšlenku básníka
příklad rozboru:
V prvním verši, se dozvídáme, že je noc.
Druhý verš naznačuje lyrickou duši básníkovu. Čekanka obecná (Cichorium intybus) je bylina ronící bílé mléko. Je pěstována pro kořeny, z nichž se vyrábí přísada do kávy (cikorka). Tím chtěl básník naznačit, že noc je již v hlubokém stadiu - ani káva nezabránila tomu, aby neusnula.
Ve třetím verši se dozvídáme, že tím, kdo spí, je žlutá mandelinka. Básník měl pravděpodobně na mysli mandelinku bramborovou, ta je ale žlutočerně pruhovaná. Tento omyl omlouvá pouze to, že byla noc. Přesto mohl básník nahlédnout do moudré knihy. Asi ale na ni neměl peníze, čemuž se, při pohledu na tuto báseň, nemůžeme divit.
Čtvrtý řádek je prázdný, stejně jako šestý a desátý. Z důvodu nedostatku místa a odborné náročnosti jejich rozbor vynecháváme.
Ve čtvrtém verši se básník přiznává, že mandelinku tajně sleduje a bojí se vyzrazení. Snaží se chovat tiše, což koneckonců naznačuje i další verš.
Obsah šestého verše zůstává utajen a nepochopen, můžeme se jen domnívat, že příběh se odehrává v zimě a básníkovi přece jenom není teplo, a proto se snaží schoulit se.
Verš sedmý ukazuje naprostý technický antitalent básníkův. Nemá vůbec představu, jak pracuje vývěva, a nechápe, že vcucnutím sebe do sebe by se stal malou černou dírou.
Poslední verš můžeme chápat jako autorovy první úspěchy v posilovně, ale přestože si to o sobě myslí, na vývěvu zdaleka nemá.