Evžen Oněgin - literární druh

Anonym Zajiqir16.08.2018 18:27 Nahlásit
Je Evžen Oněgin dílo epické nebo lyricko-epické?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Perotud16.08.2018 19:54 Nahlásit
Kdybych musel, tak bych určitě řekl lyricko-epický román ve verších. Těžiště básně spočívá do značné míry v nimrání se v charakteru a pocitech Jevgenije a Táni, smyslu života, pocitů marnosti, soupeření mezi povrchním užíváním si a přijmutí osudu a povinnosti. Já za sebe ovšem odmítám takové škatulkování, a u Puškina ještě dvakrát tolik. Ještě jednu věc - epická díla částečně ztrácejí přitažlivost, pokud známe děj a víme dopředu, jak to dopadne. Oněgina si naopak musíme přečíst vícekrát, abychom pochopili, o čem je.
Anonym Perotud16.08.2018 19:58 Nahlásit
Как грустно мне твое явленье,
Весна, весна! пора любви!
Какое томное волненье
В моей душе, в моей крови!
С каким тяжелым умиленьем
Я наслаждаюсь дуновеньем
В лицо мне веющей весны
На лоне сельской тишины!
Или мне чуждо наслажденье,
И все, что радует, живит,
Все, что ликует и блестит
Наводит скуку и томленье
На душу мертвую давно
И все ей кажется темно?
Gandalf17.08.2018 10:30 (Upr. 17.08.2018 10:32) Nahlásit
No, a ještě je to také opera, kde se literární druh poměrně i stírá ... (ta ukázka je velmi pěkná, klobouk dolů ...)
Anonym Fuvupoz17.08.2018 12:48 Nahlásit
Je to nepochybně lyrická ukázka, pokusím se o kousek překladu pro rusky nemluvící (ne přebásnění - Puškin je docela těžký i na obyčejný překlad):

Jak smutný je pro mě tvůj příchod
Jaro, jaro! čas pro lásku!
Jaký temný neklid
V mé duši, v mé krvi!
S jakou tíživou radostí
se těším ze závanů
do mé tváře dujícího jara
v lůnu venkovského ticha!

Nebo je mi všechno potěšení cizí,
A vše, co se raduje, žije,
Vše co se blázní radostí a září
Vyvolává jen nudu a mučení
Duše už dávno mrtvé
A vše se jí zdá temné?
Anonym Perotud17.08.2018 18:52 Nahlásit
Myslím, že si ten úryvek zaslouží i umělecký překlad, schválně posuďte ten rozdíl:

Jak smutně to v mém srdci buší,
že zas je jaro, lásky čas,
že zase v krvi mé i v duši
zní mámivý a teskný hlas!
S poněkud teskným okouzlením
si dechu vánků znovu cením,
když s jarem ve vsi zavějí.

(překlad Milan Dvořák)
Anonym Perotud17.08.2018 19:01 Nahlásit
Čajkovského opera Evžen Oněgin, Opus 24, má podtitul "Lyrické scény o třech jednáních" :-)
.
Anonym Perotud17.08.2018 19:25 Nahlásit
Nedalo mi to, a ještě opíšu ze stejného překladu kousek následující sloky:

Snad v nás už jenom smutek dříme
nad uschlým listím starých ztrát,
a tak se těšit neumíme,
že mají lesy nový šat?
Nebo nám v mysli rozhárané
vždy při ožití jara tane
vzpomínka na vadnoucí květ
těch mladých nenávratných let?

Už toho nechám, mohl bych takto opisovat celý večer. Když tyto verše Puškin skládal, bylo mu asi 30 let a od smrti ho dělilo sedm. Našemu Máchovi bylo v té době asi dvacet a opustil tento svět tři měsíce před Puškinem. Také si uvědomujete, jak je nepatřičné používat slova, že někam odešli, nebo že nás opustili?
Gandalf18.08.2018 10:15 (Upr. 18.08.2018 10:15) Nahlásit
Je to tak Perotude ...... jsou pořád s námi. A Puškin to věděl, určitě znáš jeho "Památník" ...
Anonym Perotud18.08.2018 12:42 Nahlásit
Á propos, když už jsme u toho pomníku, před pár lety se na Puškinově náměstí v Praze postavila Puškinova busta a mezi rusofobními prázdnými hlavami to vyvolalo vlnu nevole. V médiích se přetřásalo, jestli chce mít Praha Puškina. Jakoby to byl nějaký zločinec.
Gandalf18.08.2018 22:13 Nahlásit
Inu, duté hlavy duní .... nemohou jinak ...
Anonym Perotud22.10.2018 19:55 Nahlásit
Teď jsem náhodou narazil na referát profesora Vladimíra Svatoně z FF UK, týkající se Oněgina:
https://www.youtube.com/watch?v=D90f3g5LwHs&list=PL4hnbqNUUmgQTf4yN12PINP0q0QJFInxa&index=9
Byl jsem hodně zklamaný jeho bezobsažností. Pokud toto má být pomůcka maturantům, pak je potěš pámbu. Snad jedině pokud už o díle úplně všechno vědí a zajímají se už jen o okrajové technické aspekty díla nebo suchou literární komparistiku.
Přidat komentář do diskuze ▾