Ontola > Matematika > diskuze
| Nahlásit

K čemu nám budou v životě rovnice?

Proč se ve škole učíme rovnice a k čemu nám budou v životě? Zajímalo by mě, kde bych je mohl využít (např. v jaké profesi), protože já jsem PROZATÍM toho názoru, že téměř k ničemu nejsou😒.
Témata: matematika

14 reakcí

(Upraveno 03.09. 16:08) | Nahlásit
Je to úplnej základ matematiky, fyziky... Bez toho pak nevypočítáš skoro nic. Mně to taky v 8. třídě přišlo zbytečné, ale za pár let zjistíš, že je to opravdu DŮLEŽITÉ umět - zvlášť, jestli budeš mít matematiku/fyziku na střední. :)
| Nahlásit
Když se jednou jeden Euklidův žák zeptal, co bude mít z toho, že se učí, Euklides zcela po právu (!) zvolal: "Dejte někdo tomu hlupákovi obol, ať má něco z toho, že se smí učit!"

(Obol byla drobná mince, asi jako 1 koruna.)
(Upraveno 03.09. 22:31) | Nahlásit
Jak známo obchod a ekonomika tlačili na rozvoj matematiky, protože potřebovaly účtovat transakce.

Nejpraktičtější užití rovnic je právě v účetnictví. Bilance (Rozvaha) je rovnice. Výsledovka (Náklady, Výnosy, Zisk a Ztráta) jsou rovnice.
| Nahlásit
Je pravda, že pasáček vepřů nebo zametač ulic umět řešit rovnice nepotřebuje.

Vzdělání je ovšem pro kulturní lidi výsada, a i když už si většinou nejsou po letech jistí, kdo napsal verš o touze rozsévače, čí byl syn Jošt, kdo zkomponoval Dalibora, namaloval Zrození Venuše, jak zní Pascalův zákon nebo jak se počítá kvadratická rovnice, je velkou výsadou inteligentních lidí to vše někdy poznat. Ne to vědět celý život, ale nechat si tím formovat mysl a úsudek.

Kdo chce zůstat vzděláním nedotčen nic z toho nepotřebuje. Musí se ale smířit s tím, že bude v naší společnosti hůře hledat uplatnění a mnozí ho budou mít za blba.
| Nahlásit
Měl jsem dojem, že období povýšeného odpovídání tohoto typu má Ontola za sebou. Tady se staří lidé povyšují nad kluka, který se normálně zeptá. Smutné.
| Nahlásit
Žvatlo, nevšímej si hloupých odpovědí, je to dobrá otázka.
Jak píše Matteo, rovnice mají užití velmi široké. Jak přímo v matematice, tak ve fyzice a navazujících oborech. Bez rovnic se pořádně tyto předměty nedají studovat.
Spousta problémů v matematice (fyzice, ...) je úplně jednoduchých, když si sestavíš podle nich rovnici a vyřešíš ji. Rovnice jsou univerzální prostředek na řešení mnoho problémů. Dalo by se říci, že na ZŠ je nejdůležitější se na prvním stupni naučit počítat a na druhém řešit rovnice. Samozřejmě je pravda, že někteří lidé je v životě nepoužijí, ale pokud půjdeš po ZŠ na další školu, tak minimálně tam je určitě využiješ.
A pokud se ptáš, kde je použiješ v životě nebo v profesi, tak v technických oborech skoro všude a v těch ostatních často také, třeba jak píše Cenobita v ekonomii nebo sociologii, ale i v medicíně atd. Zkusím ještě vymyslet nějaké konkrétní příklady, kde se dají použít.
| Nahlásit
Pěkný večer,
anonym Menoqeg to už poměrně vyčerpávajícím a velmi přátelským způsobem shrnul, nicméně bych dodal ještě něco.

Jak už někdo zmiňoval, na prvním stupni je důležité naučit se počítat s přirozenými čísly, prostě umět být zběhlý v každodenních "kupeckých počtech", jejichž užití je zřejmě jasné. Co se týče rovnic a podobných složitějších problémů druhého stupně i vyšších stupňů vzdělání, osobně jsem toho názoru, že jejich řešení učí mladé mozky myslet abstraktně, rozvíjí jejich logické myšlení, nutí je vycházet z nějakých daných informací a deduktivně uvažovat tak dlouho, dokud vhodným způsobem nedospějí k řešení, učí je pohlížet na problémy komplexně, možná i plánovat, volit vhodné postupy v rozličných situacích. Složitější matematické problémy řešitele nutí uchopit dříve naučené souvislosti a vhodně je spojovat ve svůj prospěch. Podle mě jsou takové dovednosti pro člověka prospěšné, ať už v rámci své pracovní dráhy bude rovnice a jiné skutečně používat nebo ne. Proto bych se nebál, že je pro tebe jejich řešení ztrátou času. :)

Jinak co se týče konkrétního profesního uplatnění, to už tu bylo pěkně shrnuto, proto jen potvrdím vlastní zkušeností, že já jakožto student technického oboru se bez rovnic neobejdu.
| Nahlásit
E = mc² je také rovnice, pravda, v běžném životě to asi neupotřebíš.
Ale E = mc² je vzorec (lidově vzoreček), tedy jeden z druhů rovnic.
A tady už je to zajímavé, protože s rovnicemi počítáš už od první třídy. 1 + ... = 3 (je jedno jestli tam je x nebo jen tři tečky, či mezera na doplnění. :-)
A budeš s nimi počítet celý život.
Příkladně, pokud budeš chtít položit dlažbu v místnosti, tak si i tu rovnici sestavíš sám.
Podlahová plocha, obsah balíku v m² (prodává se na balení, ne na kusy dlaždic), prořez, cena za m², případně i cena za položení m², doprava, lepidlo, a nějaká ta vícepráce.
Je lhostejné, zda si to položíš sám, nebo zda budeš kontrolovat účet, zda tě řemesník nevzal na "hůl".
Tedy je to v konečném důsledku vždy o penězích.
Vyšší vzdělání je vyšší šance, že budeš potřebovat v zaměstnání řešit rovnice o více neznámých, nebo i diferenciální rovnice, ale vyšší vzdělání je také základ pro vyšší plat.
Nekvalifikovaný dělník nepotřebuje řešit složíté rovnice, taky tomu odpovídá jeho plat.

Školní osnovy jsou stavěné unifikovaně. Pro všechny stejně, jak pro ty co to budou potřebovat, minimálně na vyšším stupni vzdělání, tak pro ty co jim to bude k ničemu. Síto, oddělují se zna od plev.
| Nahlásit
Rovnice jsou každodenní chleba i u těch nejméně kvalifikovaných povolání.

Řidič autobusu: Jedu 80km/h, do cíle je to 220km, za jak dlouho tam dojedu? Bum, ROVNICE!

Mimochodem - včera jsem se dočetl, že řidič linkového autobusu (Flix) bere 58 tisíc. Tak mi taky došlo, že dělat skoro 6 let technickou VŠ nebyl finančně moc dobrý nápad.
| Nahlásit
OPRAVA:

> řidič linkového autobusu (Flix) bere 58 tisíc

"Řidič na vnitrostátních linkách má hrubou mzdu 59 400 korun a k tomu dostává diety. Takže ve výsledku má zhruba 35 tisíc, což je 1 400 eur čistého. Na ranní jde ráno na sedmou a ve čtyři domů, v práci je osm devět hodin."

Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/prace-zamestnani-z-fotbalisty-podnikatelem.A180809_419625_podnikani_sov
| Nahlásit
* Anonym Cunyvar
Řidič z povolání je jednou nohou v hrobě a druhou v kriminále.
Nadto, věřit majiteli firmy výdělky jeho zaměstnaců a pracovní podmínky? Naivní, vždyť si dělá reklamu.

Podívej se na tenhle odkaz, byť je staršího data, ale já se tebou uvedených částek nedopočítám, i při započítání inflace. Jinou sazbou je odměňován výkon autobusáka, a jinou čekání. Také se každé jenak započítává do pracovní doby.
Můžeš si ktomu sestavit rovnice. :-)

https://www.profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=11&id_article=238878&csum=bbd60f57
rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2845/2004 ze dne 15. listopadu 2005
O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal (žalobou změněnou se souhlasem soudu prvního stupně), aby mu žalovaný zaplatil částku 64.785,60 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že u žalovaného pracoval od roku 1969 od 31.10.2002 jako řidič autobusu a že mu žalovaný přes jeho opakované výhrady trvale nezapočítával do pracovní doby čekání mezi jednotlivými spoji v rámci pracovní doby a tyto “čekací hodiny” označoval jako tzv. “neevidované hodiny”, za něž hradil žalobci toliko paušální náhradu ve výši 18,70 Kč/hod. podle interního předpisu - Směrnice pro odměňování řidičů autobusu v pravidelné autobusové dopravě. Žalobce má zato, že uvedená směrnice “nemá oporu v zákoně” a že “s ohledem na skutečnost, že žalovaný jako zaměstnavatel závazně stanoví začátek a konec pracovní doby, je čekání mezi spoji ostatní překážkou na straně zaměstnavatele” (§ 130 zák. práce), po dobu jejíhož trvání měl žalovaný žalobci platit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (včetně příplatků za práci přesčas a za práci o víkendu, neboť náleží do pracovní doby). Při celkem 1063,52 vykázaných čekacích hodinách za duben 2000 až říjen 2002 žalovaný tímto způsobem neoprávněně zkrátil žalobci mzdu o 63.710,- Kč. Kromě toho v roce 2001 došlo ke snížení mzdy žalobce o dalších 1.075,60 Kč v důsledku skutečnosti, že mu žalovaný od 1.1.2001 (kdy byla zákonem č. 155/2001 Sb. omezena délka pracovní doby na 40 hodin týdně) nezahrnutím bezpečnostních přestávek a přestávek na jídlo a oddech “snížil (administrativně) denní výkon o 1 hodinu” a žalobce tak neobdržel za tuto hodinu příplatek za práci přesčas a za práci o víkendu.

Žalovaný namítal, že doba čekání řidičů autobusů mezi jednotlivými spoji je dlouhodobě (nejméně od roku 1994) chápana jako pracovní pohotovost ve smyslu ustanovení § 95 zák. práce a odměňována ve výši nejméně 10%, resp. 20% průměrného hodinového výdělku. Tomu, že čekání nelze zahrnout do pracovní doby, mimo jiné svědčí i vymezení pracovní doby člena osádky autobusu uvedené v ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Tvrzení žalobce o snížení pracovní doby ze 42,5 hodin na 40 hodin týdně žalovaný považuje za rozporné s kolektivní smlouvou, kde od vzniku žalovaného je stanovena pracovní doba v rozpětí 40 hodin týdně.

Okresní soud v Jičíně rozsudkem ze dne 27.2.2004 č.j. 3 C 123/2002-256 uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci “na dosud neproplacené hrubé mzdě” částku 31.942,- Kč, žalobu o zaplacení dalších 32.843,60 Kč zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že čekání řidičů autobusové dopravy (plánované podle předem schváleného rozpisu jízd), ke kterému dochází po provedeném spoji a před spojem následujícím, realizované v různé délce trvání a na různých místech, “nelze označit za pracovní pohotovost, neboť nejde o situaci, kdy je předpokládán výkon neodkladné práce mimo rámec pracovní doby zaměstnance”, protože k čekání dochází podle dlouhodobě předem známého a schváleného časového harmonogramu v době po zahájení pracovní směny a před jejím skončením a “je nedílnou a nevyhnutelnou součástí struktury směny řidiče hromadné autobusové dopravy”. Čekání není ani překážkou v práci na straně zaměstnavatele, neboť - jak zdůraznil - “nejde o situaci, kdy provozní důvody brání žalovanému přidělovat žalobci práci, která byla původně očekávána”. Jelikož z povahy práce žalobce jako řidiče autobusu hromadné dopravy je zřejmé, že i v průběhu doby čekání “žalovaný po žalobci požaduje, aby zabezpečil a chránil jeho majetek, aby chránil svoji způsobilost pokračovat dále v řízení motorového vozidla poté, co doba čekání uplyne”, nelze podle názoru soudu prvního stupně na toto čekání “nahlížet jinak, než jako na výkon práce”. V době čekání ovšem žalovaný od žalobce nevyžaduje uplatnění žádné odbornosti, pozornosti či zručnosti, nýbrž jde o činnost “výrazně jednodušší než řízení dopravního prostředku k hromadné přepravě osob”, a proto “soud má za to, že je přípustné, aby žalovaný dobu čekání jako dobu odpracovanou žalobci hradil nižší mzdou” (předem dohodnutou s odborovým orgánem), která však musí dosahovat alespoň výše zákonem stanovené minimální mzdy. Protože v období od dubna 2000 do října 2002 zaručená minimální mzda “výrazně překročila žalovaným stanovenou odměnu za čekání, je nezbytné, aby žalovaný žalobci tento rozdíl (včetně příslušných příplatků za práci přesčas a za práci o sobotách a nedělích) doplatil”. Další požadavek žalobce na zaplacení 1.075,60 Kč shledal soud prvního stupně jako zcela neopodstatněný, neboť z ustanovení § 85 odst. 5 zák. práce i z kolektivní smlouvy žalovaného vyplývá, že přestávky v práci nejsou součástí pracovní doby, a proto “nemohou představovat přesčasovou práci ani práci o sobotách a nedělích”.
| Nahlásit
@Tokibeb: To bych věřil, že běžný "krajský" linkař ČSAD měl málo a dnes to nebude výrazně lepší, proto mě těch Flixových 60 papírů tak překvapilo. Ono to asi bude silně sezónní (jezdíš 8 měsíců a další 4 jsi bez práce), ale kdo si najde dobře platící mimosezónní práci, tak je v pohodě. I tíráci prý mají 50 měsíčně, ale jsou pořád mimo domov.
| Nahlásit
Kdysi sem myslím jeden řidič autobusu chodlil. Ne vždy jsem s ním souhlasil, ale byl docela prima. A hlavně tedy on byl zářným příkladem, že řidič autobudu nerovná se být nevzdělaný. Odpovídal tady na spousty věcí a to s velkou bravurou. A zároveň se nerozpakoval přiznat, když něco nevěděl nebo že jen hádá.
Jinak jsem chtěl napsat, že vzdělanost opravdu není všechno, u instalatéra si třeba cením šikovnosti nebo pečlivosti, jeho vzdělanost mě nezajímá ani jako zákazníka, ani jako člověka. A to říkám jako osoba, která si vzdělání velice váží a která se vzdělává neustále. Vzdělání je dobrá věc, ale není třeba ho ve vystupňované míře požadovat po každém. Já bych se bez rovnic neobešel, ale dovedu si představit, že je dost lidí, co se bez nich obejde. (Ale stejně bych byl radši, kdyby se je naučili :-).
| Nahlásit
Díky moc za všechny odpovědi. Moc mi pomohl zejména Anonym Menoqeg, Wydygis a ještě pár dalších. Nicméně děkuji za odpovědi vás všech, co jste se ve svém volném čase rozhodli, že by jste mi mohli pomoct a napsali mi. Teď jsem už o moc moudřejší, díky.😊
Tak nashle, já se jdu šprtat rovnice...
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek