Jak vysvětlit předškolákovi desetinná čísla?
Celá čísla chápe, rozumí tomu, jak funguje poziční soustava. Ale s desetinnými čísly má problém. Chápe, co je čtvrtina, pětina nebo desetina, ale nějak není schopen pochopit ten poziční zápis desetin, tedy třeba že 0,2 jsou dvě desetiny a že 3,5+0,5 je 4. Ukázání na měřítku (coby číselné ose) pomohlo jen trochu.
Odpovědi
Diskuze
A co když už není co ubírat? Už sice není další nula, kterou bych mohl ubrat, ale deseti dělit určitě můžu, to je zřejmé (vím, že existuje desetina). Takže musím "jakoby" ubrat další nulu, i když tam už žádná není.
Na a abych to nějak mohl zapsat, tak zapíšu nulu PŘED číslo, a aby v tom byl pořádek, napíšu tam tečku.
Musí ovšem učedník dobře chápat, co je desetina, setina, atd.
Počkejte, až k tomu dozraje v průběhu školní docházky. Učit ho to počítat a zapisovat je podle mě nesmysl.
Pokud to někde potřebujete, může to přijít samo v praxi. Můžete pojmenovávat (jen slovně) a ukazovat, třeba při nakupování nebo při vaření. Ale mělo by to vždy k něčemu praktickému sloužit - být využitelné, neučte ho to jen jako bezesmyslná čísla na ose.
Může si zapamatovat půllitrovou krabici smetany (velikost, tvar) a doma si pak zkusit, že do dvou prázdných rozlije litrovou krabici mléka. Podobně se 1/4 krabičkou šlehačky nebo 1,5 l (0,5 / 0,75 / 2 l) - plastové lahve, různé objemy kelímků jogurtů...
Dobře to jde také s vážením, ovšem pokud máte doma klasické staré miskové váhy se závažími. Tam si může hrát a ověřovat, čím vyváží kilo cukru, půl kila čočky, kolik váží různé kamínky, co najde...
Mějte na paměti, že jde o téma 3. - 4. (?) třídy ZŠ. Není kam spěchat. Proč ?
Prostě se zvědavě ptají, proč je tam ta čárka. Tak proč to nezkusit? To mu mám říct "Na to jsi ještě malý, ty desetinné čárky nosí čáp!"? :-)
To, co, Viacento, popisuješ může dítěti přiblížit pojem zlomků. Ale problém nastane jak vysvětlit, že 1/2 je totéž jako 0,5 nebo 1/4 je 0,25.
Nikdy bych takhle nepředbíhal "násilím" (ono by to ani nešlo), ale když se ptá, je hřích neodpovědět, dokud ho (ji) to baví a zvědavost je pudí nad tím přemýšlet.
Zoufalý z toho zrovna není, ale vědět to chce. Na desetinná čísla jsme už při ruzných příležitostech narazili mockrát (naposledy právě dneska v učebnici chemie). Není to teda tak, že by to vyadalo třeba: "Děti, domu! Tak teď si chlapče sedni a já ti vysvětlím, co jsou to desetinná čísla.". Jak jsem psal, problém není s pojmem desetina, ale s porozuměním zápisu desetinných čísel. Ono se to časem podá, jen jsem se ptal, jestli na to někdo nemá nějaký fígl.
Jen jsem měla poznámku ve smyslu, že děti se rychleji (rychle a smysluplně, pokud jsou zvídavé) učí činností, něčím, co samy dělají. Chemie je přeci taky zábavnější naživo, než v učebnici.
(jak si tak předškolák otevře učebnici ... tamžádná chemie není, jen písmenka!)
Jak mu chceš vysvětlovat, že 1/2 = 0,5 = 500 ml = 50 dm atdatd,
prostě jen různé formy zápisu,
když o těch různorodých oblastech nemá žádný pojem?
Pojmy se prostě lépe vytváří v praxi, zkušeností, proměnlivostí... než písmeny nebo čísly.
Jak vysvětlit, proč je podoba zápisu taková? (jak vysvětlit, proč "a" = A, a, ... ... ... ... ?)
Vymysli si na to nějaký obraz, který to dítěti přiblíží.
Právě kupříkladu ten vztah 1/2 vs. 0,5, nebo 1/2 vs. 500 ml, třeba takhle:
Upeču (nebo objednám) pizzu, rozkrájím na 10 dílků - desítka je pro nás takové "magické" číslo, máme 10 prstů a tak vůbec... Vezmi si z toho polovinu. Kolik těch malých dílků sis vlastně vzal? Pět.
No, a to je ta pětka za desetinnou čárkou. 1/2 je prostě a jednoduše totéž, co 5/10 (názorně prakticky) a to se dá zapsat jako 0,5 (pět desetin).
A teď si představ, že jsme litr mléka (nebo třeba tuzemského) rozlili rovnoměrně do jednoho tisíce malých štamprdliček. Do vánočky (nebo pro dědu) potřebuju půl litru, tak tam musím z toho tisíce povylívat kolik? 500. Takže ten půllitr je pět set těch malých šušníků, kterým prostě z jakýchsi důvodů říkáme mililitr. Atd., atd., dokud to to mládě baví a dokud udrží pozornost.
No,... tož tak nějak, :-)
Někdy je úžasné pozorovat, jak se najednou v té hlavičce rozsvítí, jak nějaký takový obrat pochopí a jakou z toho má radost. Jak s překvapením zjistí, že se v tom novém, tajemném světě dá udělat pár kroků, že se tomu dá rozumět.
Pokud bude na tom, abys mu vysvětlil co je to "2,1", opravdu neústupně trvat, tak mu propiskou rozděl prstíček na deset dílů, a pak mu usekni dva celé prstíčky a jednu desetinu. A když se Tě zeptá, kde je ta čárka (desetinná), tak mu vysvětli, že ta jenom symbolicky naznačuje, že se začnou sekat ty desetiny. A tu demonstraci opakuj s tím, že zdůrazníš ten okamžik desetinné čárky slovy: Teď to byly ty dva celé, A TEĎ! začínáme sekat tu desetinu. A to máme celkem DVA celé JEDNA. Myslím, že to si dobře zapamatuje. Pokud to pochopí, nebo už nebude projevovat další zájem, s dalším vysvětlováním ho už netrap. Ať mu zbyde ještě něco do školy.
Z praktických důvodů je možno tento postup aplikovat na dítěti, které se neptalo. Tázající dítě se bude lépe soustředit.
Upozorňuji, že tento způsob výuky je chráněn patentem č.893572187963 , takže nesmí být používán v zemích EU bez řádné licenční smlouvy.
Ledaže, jen třeba na jablkách.
Viacento, on ale ví, co je dm, ml atd. Právě jsme si to vysvětlovali s měřítkem a stříkačkou v ruce. Dneska jsme si to znova ukazovali na zlomcích, to chápe dobře, tak jsem do toho zamotal hned i setiny a to kupodivu pomohlo, mohli jsme si vysvětlit rozdíl mezi 0,1 a 0,01, už je to trochu jasnější. Ale jen trochu :-).
A ty chemické učebnice jsou dneska strašně zábavné, jsou plné zajímavých obrázků, o kterých se dá povídat.
nechci Vám nikterak brát Vaše zaujetí pro společné objevování,
je moc milé číst další podrobnosti...
Nemyslela bych ale, že jedním vysvětlením se dá skutečně něco vědět. Mám pořád trochu pocit, že prostě chcete, aby už to věděl, zkoušíte jít dál a dál, co to půjde...
Radši už nebudu nic psát... :-)))
Jsou některé děti, které docela hltají vědomosti, téměř jim jsou potravou, konzumují je, ale na úrovni jakýchsi obalů.
Často se také stává, že dítě projevuje (nebo rodiče podporují) jednu nějakou vlohu, ale další stránky rozvoje malé osůbky zůstávají nepozorovaně více či méně stranou. Bývá to třeba sebeobsluha nebo sport nebo kamarádi, vztahy k lidem obecně, nebo cokoli uměleckého.
Dětská duše je hladová po všem bohatství světa přírody i lidí, velká jednostrannost, natož ještě v předškolním věku, ji může ochromit pro něco jiného. To asi jsem měla na mysli. Ale možná to vůbec není váš případ.
O obrázcích v učebnicích se dá určitě hezky povídat a leccos zajímavého si nějak představovat, ale není z toho žádný konkrétní prožitek, zážitek kvality jakékoli látky, která se nějak něčím promění, zajímavě to postupně vypadá, různě dlouho to probíhá, nějak to je třeba i cítit, a už to nejde vzít zpátky... Stalo se.
Tak se nezlobte. Zábava nad učebnicí mi přijde jako sbíhání slin nad jídelním lístkem, pokud tam jsou fotky :)
Štěstí v životě je málokdy v hlavě, ale často v umění dokázat prožít naplno to, co se děje.
(Na 0,1 a 0,01 byly dobré třeba staré mince. Haléře, desetníky, atd., do jedné koruny)