Vikingové - Psaní románu
Zdravím. Párkrát jsem se tu na něco ptal a vysvětlení je takové: Píšu o Vikinzích a snažím se, abych psal česky. Pomohl by mi proto váš názor a případné výtky. (nejen ty pravopisné)
PS. Snad nevadí, že sem dám odkaz na první stranu (jinak je pod dílem odkaz na pokračování jako "další dílo ve sbírce")
Předem děkuji pokud se tu nějaký čtenář, kritik, nebo editor najde.
http://piste-povidky.cz/dilo/121328
PS. Snad nevadí, že sem dám odkaz na první stranu (jinak je pod dílem odkaz na pokračování jako "další dílo ve sbírce")
Předem děkuji pokud se tu nějaký čtenář, kritik, nebo editor najde.
http://piste-povidky.cz/dilo/121328
Odpovědi
Diskuze
Kostlivec - Na písmák už nikdy nevstoupím. Před týdnem jsem tam chtěl publikovat, vstoupil jsem na chat a lidé mě málem ukamenovali, protože si mysleli, že jsem někdo úplně jinej s druhým účtem. Tak jsem si smazal účet.
Nechoď na chat, tam se publikovat nedá a kritici tam stejně nechodí. Vlož dílo a požádej o vážnou kritiku =) A chatu se vyhýbej ;)
Pro pravdu se každý nejvíc zlobí.
V jednom ti dám zapravdu, pokud to na 2 - 3 měsíce odložíš, uvidíš potom zřejmě něco jiného nežli dnes. Záleží jak dobrou máš paměť. (ono se to tak prý dělá)
Který autor , nebo kniha se ti líbí ? Co bys uvedl jako svůj vzor ?
Můj názor na to, co mě stálo zato číst, je i na : https://www.ontola.com/cs/di/1001-knih-ktere-bychom-meli-precist-nez
- No mohl bych použít nápady z tohohle díla + jsem psal ještě jedno, které jsem také nedotáhl do konce. Ale věc z které jsem se nikdy nepoučil: Nikdy jsem si neudělal strukturu a vždy psal z hlavy, tak jak za sebou šly nápady. V prvním příběhu jsem nevěděl jak pokračovat, tak jsem to začal různě přepisovat a z fantasy Skyrimu jsem dělal Vikingy - To nemělo smysl a tak jsem začal psát jiný příběh (to je to co jsem zveřejňoval) Postava která je zde hlavní byla vedlejší v mém prvním Skyrimském příběhu. Jenže jak jsem psal, tak se mi přestal líbit směr, kterým jsem se ubíral. Postupně jsem se vzdělával a zjišťoval, že tam mám nějaké nejasnosti a nakonec jsem si řekl: Proč se učím o vikinzích, když nakonec poplují do Ameriky a stane se z toho boj o přežití? Tak jsem se rozhodl, že to nemá cenu a začnu opět znova. Ale teď bude následovat přestávka, budu se věnovat vikingským knihám (mám z aukra obědnané další 3 z toho 1 naučnou). Budu se dál učit psát u jiných příběhů (myslím, že jsem dobrý, ale přesto nejsem spokojený a psaní mi pořád z lehka nejde + gramatika, což je u mne kámen úrazu) a nakonec to dílo napíšu a snad vydám...
Tyhle souběžné příběhy několika hlavních postav psal Arthur Hailey, já se s tím poprvé, na opravdu vysoké úrovni, setkal u jeho Letiště. Od té doby to převzala spousta spisovatelů, a daří se jim to více nebo méně. Sice natočili film Letiště, ale to kromě hlavní linie příběhu, nemá s knihou nic společného.
Jenom poznatek. Česko je jedna z nejateističtějších zemí světa. Všude jinde hraje víra významnou roli, a u našich předků, i Vikingů, neexistovalo být ateista. Pro mnoho dějů neměli jiné vysvětlení, nežli že bohové "kráčí" po zemi.
A jedna otázka ? Proč musíš uvádět dějepisná data ? Vždyť oni jinak počítali čas, kalendářní data, a spoustu dalších věcí. Prostě jiný svět. Dějepisná data jsou až produktem naší doby. Zrovna tak přenos informací. Historie je o tom co bylo zapsáno, o ostatním se neví.
A proč vlastně chceš psát hned román, proč ne něco kratšího, povídku.
Moje zkušenost je taková, že člověk by měl vědět jak vypadá ideální cíl, snažit se o maximálně dosažitelné, ale včas se spokojit s dosáhnutím reálného optima. Další vylepšování je vynakládání neadekvátního úsilí, času a peněz. Platí to pro cokoli co děláme a pomáhá u toho, utvořit si určité zásady, nebo třeba i mechanizmy.
Pokud ty sám hodnotíš vlastní práci, tak bys měl podle toho postupovat, nebo budeš jednu věc dokolečka předělávat. To je má osobní rada (poznatek), ať již člověk dělá cokoli. Snažím se tím řídit. Pochopitelně, mě to umožňuje své úsilí/výsledek snažení lépe hájit. Jednak mám ucelenou představu, a pak, ne všechny znalosti, které jsem posbíral k realizaci, jsem do toho vložil, tak mám zálohu.
Např., budeš dělat nějaký základ, a proměříš se. Spousta lidí při představě to předělat, se pod představou další práce a peněz na to vykašle a pokračuje dál. Pak se to někde projeví. Když stavíš dům, tak je to napořád, a většinou vidět.
Nebo si děláš mustr, podle kterého budeš dělat dalších 100 kusů, technologicky stejným postupem. Ten mustr budeš dělat 2h, a na konci přijdeš na to, že jiným postupem je to za 30min. Vyhozením prvního mustru na tom vydělám, nemám čeho litovat, kromě toho, že jsem si to lépe nepromyslel napoprvé.
Několikrát jsi to zmínil : " Nelíbí se mě to, vyhodím to. " To je emotivní, je to taky optimální ?
Mnohokrát jsem musel dělat něco co se mě nelíbilo, a líbilo někomu jinému. V takovém případě se snažím to dělat poctivě, pak můžu být s výsledkem spokojený. Čil, pokud se mě něco nelíbí, tak to nevylučuje, že na svou práci nemohu být hrdý (spokojený), pokud slouží svému účelu a líbí se někomu jinému.
Spisovatelé si dělají scénář, nadepíší kapitoly, a potom i na přeskáčku je dopisují. Dokonce Steven Erikson psal snad (můj dojem), Malazskou knihu padlých, od konce.
Píši všeobecně, vem si z toho co potřebuješ.
Je to také způsob psaní.