Achilles a želva - proč Achilles dožene želvu?
Proč v paradoxu se želvou, kdy Achilles nemůže dohnat želvu, která má náskok, protože vždycky, když doběhne na místo, kde želva byla, ona zatím o kousek popojde, ji nakonec dožene a předežene? Nepochopil jsem ta zdůvodnění, která to vysvětlují.
Odpovědi
Diskuze
Mě ty jeho argumenty taky vždycky trochu rozčilovaly. Ale problém je asi v tom, že pro nás je (konečný) součet nekonečné řady něco celkem všedního, běžné sš učivo. Ale oni s tím měli problém, asi i po filosofické stránce. A on to vypustil mezi kolegy jako výzvu, kdo to nějak rozumně "zabuduje" do jejich tehdejšího matematicko/filosofického paradigmatu. Pro ně to možná byla podobně těžko uchopitelná provokace, jako pro nás ta Schroedingerovic micka :-)
Když je hospodský vzdělán v matematice:
"Nekonečné množství matematiků přijde do hospody. První si objedná pivko, druhej si objedná půl pivka, třetí si objedná čtvrt pivka, …
A hospodský říká: „Vy ste fakt blbí!“ a natočí dvě piva."
zenonův argumet je podobný, jako by řekl, že nemůžeme projít vzdálenost třeba 1m, protože to představuje nutnost projít nekonečně mnoha body. A ať jich mineme libovolně mnoho, stejně před námi zůstává ještě nekonečně bodů.
http://hvezdy.astro.cz/dira/35-pad-telesa-do-cerne-diry-a-kolaps-telesa
Mimochodem, uvědomujete si ten paradox, že pokud to vezmeme do důsledku, neměli bychom snad ani žádnou díru pozorovat? Pokud do ní nemůžeme kvůli OTR pozorovat padat žádnou hmotu, neměla by teoreticky ani ČD vzniknout. Nebo je to jinak? :-)
(Hawkingovo záření...malé černé díry se rychle vypařují a nakonec můžou zmizet při výbuchu záření.)
To ale není paradox, to jsou normální zákonitosti.
To první je HOSIP, postihuje mě při práci: "Kam jsem to dal? Co jsem to chtěl?" Zpravidla pak mířím někam kde nic není, a kdyby i nakrásně bylo, tak to tam stejně nenajdu. A po tak dlouhé době (Nekonečno. Že?), bych se divil, kdyby Achilles nezapomněl proč vůbec začal utíkat.
A to druhé, Hawkingovo záření, to je pan Murphy a jeho zákon. Na tom je přece vesmír postaven.
:)
http://www.physics.muni.cz/~krbek/dif.pdf
To zda Achilles želvu dožene či nikoli, záleží na vztažné soustavě.
Dožene ji, pokud celkový čas bude konečný. Nedožene, pokud čas není konečný, a poslední úsek (na které je to rozdělené - Achilles dorazí na místo želvy, ale ta mezitím popošla) je tím pádem nekonečně malý, a tím i nekonečně časově dlouhý.
S černou dírou a objektem do ní vstupujícím (horizont událostí), se to má také tak, pro vnějšího pozorovatele bude poslední úsek (vlnová délka světla) nekonečně dlouhý (dochází k deformaci časoprostoru). Záleží na zvolené vztažné soustavě, tedy odkud to pozoruješ.
Pokud je to jinak, nebo máte lepší vysvětlení, tak mě opravte.