Záhada hlavolamu a Vontové

Kostlivec02.12.2013 21:07 (Upr. 02.12.2013 21:10) Nahlásit
Hezký večer všem =)

Asi jako většina z vás, i já jsem četl Záhadu hlavolamu, viděl jsem film Záhada hlavolamu z roku 1994 i stejnojmenný seriál z roku 1969.

Ale pořád jsem se nedozvěděl odpověď na otázku, jak stará je Vontská organizace. Opomeňme podle mého názoru podprůměrný film z roku 1994, držme se knih a seriálu, na kterém Jaroslav Foglar spolupracoval.

Vontská kronika, kterou RŠ našly ve Stínadlech, začíná bitvou mezi skupinami pánů Machoně a Komoura. RŠ z nich stačí přečíst jen první kapitolu, ovšem je patrné (v seriálu), že kronika je obsáhlá. Sice nevíme, kolik listů z ní je popsaných a pokreslených, ale předpokládejme to.

První matoucí fakt - v seriálu je scénka pouliční rvačky mezi partou Machoně a Komoura. A vedle Komoura stojí Mažňák! Přesně ten Mažňák, který svádí s Otakarem Losnou boj o velké vontství. Kolik let mohlo uběhnout mezi bitvou Komour x Machoň a bitvou Mažňák x Losna? Řekl bych, že ne víc, než pět let.

V knize se píše, že Velký Vont je volen většinou v patnácti letech a úřadu se vzdá v osmnácti letech. Kolik Velkých Vontů tedy mohlo být zvoleno od prvního Velkého Vonta? Jeden, dva?

Druhá věc - datoval vůbec někdy Jaroslav Foglar děj Záhady Hlavolamu? Jan Tleskač se zabil ve zvonici "před dvaceti lety". Podle kostelníka. Každopádně ten kostel zchátral velmi, velmi rychle.
Podivné je i to, že ačkoliv se událost odehrála před dvaceti lety, jediný, kdo si to pamatoval, byl kostelník. Stejně tak to, že Rychlonožka považoval Vojtěcha Vonta za legendu.

Ježek v kleci - jak velká mohla být kulička ježka uvnitř klece? A jak velký list papíru se do ní mohl vejít.

EM, tedy Mažňákův otec, jednou hlavolam získal. Tvrdil Tleskačovi, že ho našel, ale nejspíš mu ho uloupil. Nepřipadá mi pravděpodobné, že by se snažil vyndat ježka z klece. Nejspíš by ho vyndal hrubou silou. A ježka v kleci získal znovu, hned po smrti Jana Tleskače.
Ježek v kleci se stal (nějak) majitelem Velkého Vonta. Ani zde mi nepřipadá pravděpodobné, že by ho žádný z Velkých Vontů nedokázal vyndat.

Můj dojem z celého příběhu je, že Jaroslav Foglar byl nejen průměrný spisovatel, ale že ten příběh ani nedomyslel do detailů. Vytvořil spoustu dohadů a domněnek, které, zdá se, nebyly známy ani jemu samotnému.

Pokud by někdo dokázal vysvětlit mně nejasná fakta, budu mu velmi vděčný.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Pumixow02.12.2013 21:33 Nahlásit
Kostlivče, o jaká FAKTA ti jde? Vždyť je to fikce od začátku do konce, přestože za předobraz Stínadel lze považovat křivolaké uličky za pražským Anežským klášterem a Rozdělovací třída ze Záhady hlavolamu jako by z oka vypadla reálné třídě Revoluční. (V této oblasti ostatně najdeme i Řásnovku, jež dala jméno tajemné čtvrti z jiné Foglarovy knížky.) Všechno, co Foglar popisuje, ať už jde o historii Vontů nebo o "aktuální" pátrání po ježku v kleci, podléhá spisovatelské licenci, a tvé snahy o nalezení nějakých fakt, jsou zcela mimo mísu, zrovna tak, jako konfrontace knížky a televizního zpracování. Tohle jsou příběhy pro zábavu, ne materiál pro pitvání a hledání nesrovnalostí. Nekaž požitek z četby sobě ani nám, kteří jsme s Rychlými šípy prožili dětství a dospívání! :-)
Kostlivec02.12.2013 21:37 Nahlásit
Zdá se, že jsi mě úplně nepochopil =) Mně nejde a hledání nesrovnalostí. Ale je tam pár věcí, které mi nejsou úplně jasné. V podstatě přímo logické nesmysly, které by v knize být neměly. I když jde o fikci.
Ptal jsem se, jestli je někdo informovanější než já =)

Btw., Foglar nikdy neprosradil, kde se Stínadla nacházela, protože pak by to prý ztratilo své kouzlo. Ale v tom problém nevidím =)
Anonym Guwotux02.12.2013 22:18 Nahlásit
Co se týká toho papíru uvnitř, tak toho že na ten papír tam nebylo moc místa si byl Foglar vědom a proto psal, že to byl tenký hedvábný papír.
Kostlivec02.12.2013 23:51 Nahlásit
Guwotux: Pak mě napadá, kolik rozložení a složení mohl tenký hedvábný papír vydržet. Nehledě na to, že ani tenkého papíru by se tam moc nevešlo
Cenobita.03.12.2013 00:35 Nahlásit
určitě byl v ježkovi mikrofiš :)

mikrofiš - fotomechanicky zmenšená kopie původního dokumentu
L.Sarb03.12.2013 00:43 (Upr. 03.12.2013 00:56) Nahlásit
Hedvábný papír = cca. 8,5 - 24g/m²; tloušťka cca. 0,03mm (a méně). A vzhledem k tomu, že při ohybu hraje roli poměr tloušťka k poloměru ohýbání (obecně), tak by měl vydržet rozhodně víc nežli běžný kancelářský papír (cca. 80g/m²; tloušťka cca. 0,1mm).
Plošný rozměr který se vejde do 1cm³ je u hedvábného papíru větší nežli A4. tedy místa dost.
Kostlivec03.12.2013 10:03 Nahlásit
Dobrá, papír v ježkovi jsme vyřešili =) I když, Sarbe, pokud by opravdu vydržel přehýbání, rolování a vkládání do ježka a opětovné vyndání a rozložení, předpokládám, že na hedvábný papír se příliš dobře nekreslí =)

Ale fajn. Co stáří vontské organizace? Nějaké návrhy?
L.Sarb03.12.2013 10:47 (Upr. 03.12.2013 10:52) Nahlásit
Vlastnosti papíru jsou různé a je jich hodně. Kromě pevnosti = tržná délka, je to třeba i klížení = vpíjivost a rozpíjivost.
Např Číňané používají na faktury rýžový papír. Ten má gramáž srovnatelnou s hedvábným papírem.
Zkus si podle tloušťky přepočítat obsah na plochu.

A k té tvé další otázce. Spousta spisovatelů, pokud má jejich dílo úspěch, tak třeba i u sérií, se takovými mezerami nechají inspirovat k tomu, že napíší 1-2 díly o tom, co bylo před danými událostmi. Není to žádná vyjímka, např. Isaac Asimov takhle rozebíral co lze ještě napsat v sérii o Nadaci, kde jsou mezery. Rozhodně to není důvod k odsuzování spisovatele.
Pan Foglar zůstává nadále "Panem" spisovatelem, psal pro určitý okruh čtenářů a užíval k tomu určitý styl. Měřítko kvality spisovatele je jenom jeho úspěch.
Kostlivec03.12.2013 11:00 Nahlásit
Jenže tohle je dost zásadní mezera, navíc podpořena výrazy záhada, tajemství, legenda... Mezery, které se vysvětlí později, jsou v literatuře běžné.
Ale tvrdit, že vontská organizace je stará, když pro to nejenže chybí důkaz, ale hlavně si to odporuje, je diletantství =)
L.Sarb03.12.2013 12:39 (Upr. 03.12.2013 12:39) Nahlásit
A jak bys definoval pojem starý/á ? Zvláště (pro) danou věkovou kategorií ? (do 18 let)
thriller03.12.2013 14:37 Nahlásit
Popravdě, nikdy jsem po takových věcech nepátral, knihu jsem při každém čtení prostě hltal od začátku do konce. Ale dnes jsem se zaměřil na tvoje otázky a sice nic konkrétního jsem v knize Záhada hlavolamu nenašel, ale nějaké náznaky přeci:

V kapitole 44 se dovídáme, že Vontská rada je tvořena všemy bývalými velkými vonty "od prvního původního velkého vonta až po toho, který se dnes vzdává vontství".
V kapitole 41 se píše: "přicházel hlouček starších vontů ... byl to sám velký vont s vontskou radou"
Tedy, velkých vontů bylo od začátku vontství více než jen dva a podle toho, co si představujete pod pojmem hlouček lze říci, jak dlouho vontství už trvá. Navíc, v kapitole 41 je ještě zmíněno, že poslední boj o velké vonství (ten před volbou mezi Losnou a Mažňákem) se odehrál před šesti lety (a toto období posledního velkého vonta bylo snad nejdelší mezi velkými vonty vůbec).

To, že by se Tleskač dle zvoníka zabil před dvaceti lety, jak zmiňuješ, to jsem v knize nenašel. Mohlo to být tedy klidně mnohem dříve.

Co se týče papíru uvnitř ježka, v kapitole 36 v Tleskačově deníku se píše:
"..Zničil jsem zvětšeniny úsekových plánů schovávané v plechovce, protože už je nepotřebuji.
...
Bylo dobře, že jsem si dělal od každé součástky vždy jeden úsekový plán ve zvětšenině. Původní plán na hedvábném papíře při skoro každodením rozbalování by byl za několikrát zničen"
Tedy, plán schovaný v ježkovi mohl přežít, protože nebyl denně vytahován a rozbalován.

Co se týče místa, kde v československu mohla Rozdělovací třída být, myslím, že se Foglar mohl inspirovat nejen v Praze, ale i v jiných městech. Nakonec, cílem mělo být taky to, že každý hoch mohl tu rozdělovací třídu vidět ve svém vlastním městě, pokud tam teda tramvaje jezdily. Rozdělovací třída tak mohla být nejen v Praze, ale i v Bratislavě, Plzni, Ústí nad Labem, Jihlavě, Liberci atd atd...
Cenobita.03.12.2013 15:23 Nahlásit
Foglar hlavolam "Ježek v kleci" nevymyslel, hlavolam byl znám již dříve.
Hlavolam je obtížně vyrobitelný, proto nebyl běžně rozšířený. Proto byl obestřen tajemstvím a má své kouzlo i dnes.

Hlavolam i když kvalitně vyrobený je většinou snadno vyřešitelný, což je v rozporu s knižní předlohou, kde dokázal hlavolam vyřešit jen zasvěcenec.

Můj děd mi vyprávěl, že opravdu mezi chlapci probíhaly drsné a nebezpečné bitvy tak jak je to popisováno v knize i ve filmu, podobně jako je ti i ve filmu "Knoflíková válka".
Kostlivec03.12.2013 20:38 Nahlásit
Thriller: Zajímavá reakce, děkuji. Jak říkám, to, že JF nikdy neupřesnil, kde Stínadla byla, není problém, ba dokonce to považuji za rozumné, opravdu by to ztratilo své kouzlo. A nakonec to ani není důležité.

To, že se Tleskač zabil před dvaceti lety, jsem taky nenašel v knize. Ale bylo to v seriálu, na kterém JF spolupracoval. Spisovatel Jaroslav Velínský se Záhadou hlavolamu zabýval, datoval smrt Jana Tleskač do roku 1914, pokud si dobře vzpomínám. Ale to už JF neautorizoval.

A mimo jiné by mě zajímalo, kdo vlastně byly Rychlé Šípy, jeslti měli nějakou reálnou předlohu, a jestli JF někdy řekl, co se s nimi stalo, když doklubovali.
Přidat komentář do diskuze ▾