Milí ONTOLÁCI! Určitě si vzpomínáte na svá létá tzv. "školou povinná". Pokuste se zalovit ve Vaší paměti a potěšte i ostatní se vzpomínkami na učitelky a učitele, profesorky a profesory, kteří nás ve škole učili a kteří v nás nechali nezapomenutelné zážitky.
13 reakcí
Už je na pravdě Boží.....pan učitel Vácha, který mě učil ve 4. a 5. třídě. Úžasnej chlap, vysokej, ramenatej, bývalý legionář....měli jsme z něj ze začátku trochu strach, ale jaký ten měl pořádek ve třídě, a co všechno nás naučil, on to říkal všechno jako "ze života" a my mu viseli na ústech. A neskutečně spravedlivý. A jaký byl muzikant! Housle, klavír, prý i klarinet, ale na ten jsem ho hrát neslyšel, nevím už kolik měl let, nám, děckám připadal dost starý, ale říkám Vám, byl to kus chlapa, uměl být vzorem pro to, jak máme jednou vypadat...pan učitel Vácha...
Mám v paměti paní učitelku Dobromilu Žižkovou...učila nás v první třídě a byla právě taková,jaké bylo její křestní jméno (pravda,trochu nezvyklé)-dobrá a milá.Vlastně už vůbec nevím,jak vypadala-byla starší,mladší,vysoká,baculatá...svým laskavým přístupem dokázala,že jsme se všichni každý den do školy těšili-na čtení ,psaní,počítání,na ni i na ostatní spolužáky. Bylo by určitě fajn,kdyby si každý pamatoval jméno svého učitele z první třídy a kdyby měl tak pěkné vzpomínky jako já a moji kamarádi z Mendláku.
Učitelé bývají dobří i špatní.Na co často zapomínají,že si děti odnášejí do života vzpomínku na ně.Pak během života vzpomínají a hodnotí.Já bych dnes dala 1 uč.Šeděnkovi.Učil nás fyziku a ,jak to stručně napsat-byl POHODÁŘ.A tak by to mělo být!
vzpomínám si na několik učitelů, učitelek a profesorů, profesorek, které mi dodnes utkvěli v paměti. Tou první byla naše paní učitelka v 1. třídě - Věra Špalková. Tu si vybavuji jako bych do školy měl jít zítra. Ve 2. třídě ji vystřídala paní učitelka Marie Drgáčová, krásná a milá paní. Byla jak naše máma. A nás tenkrát ve třídě bylo 36. Vše zvládla klidným hlasem a i když byla plnoštíhlejší v tělocviku s námi pěkně řádila. Na druhém stupni jsme měli třídního učitele 4 roky a tím byl pan Ladislav Jarý. Vášnivý sportovec, biolog, príma chlap, se kterým jsme se toho dosti naučili a nakterého, když se jako třída potkáme, všichni rádi vzpomínáme. A poslední kdo mi utkvěl v paměti byla naše profesorka češtiny na střední škole paní Drahomiř Klíčová. Kouzelná profesorka, která s námi někdy s puběrťáky trpěla, ale většinou pro nás měla připraveny překrásné učební metody, které byly v té době natolik průkopnické, že dodnes si pamatujeme mnoho a mnoho věcí z literatury i mluvnice. Těm všem jmenovaným vzdávám hold.
Já bych zde nerad jmenoval pedagoga,který byl tím pravým.Školu jsem rád neměl a tak ani její učitele či učitelky.Ve škole jsem měl rád pouze dvě věci ato,velkou přestávku a tělocvik,ale i to se zebezapřením,poněvadž svačinu sem si mohl sníst doma a zasvičit si na louce u baráku s klukama.:-))
Vím,o čem píšeš a rozumím ti.Navíc mám dva,dnes už hodně dospělé,syny.Ono učit se,je jedna věc ,ale sedět dlouhá léta v lavici je proti přírodě.Ale ještě tak daleko nejsme,aby se v tom něco změnilo.Lituju děti a někdy i jejich učitele.
to Mája:díky za slova podpory,po dlouhé době je tu někdo kdo se mnou souhlasí.Většinou je to naopak,ale mě to nevadí - co člověk to názor,že?
Jen bych dodal,že nepopírám to,že škola je velmi důležitý krok v životě člověka a já sám budu po svých dětech " šlapat " aby se učili,pokud ale zjistím,že jim to z nějakého důvodu nepujde,nebudu je nutit - to je má zásada!
Bacha na to "šlapání",Tome.Ať jim neublížíš.Hlavně,aby ti důvěřovali a nebáli se ti říkat pravdu.Ale oni jsou mláďata potvůrky.Když vidí možnost,rádi nás tahají za nos.Hlavně aby věděly,že "oko vidí,oko není knoflík,oko vidí všechno".Držím vám palce,rodičové!
No jo:důvěřovaly, nebály-omlouvám,se za hrubky!Stydím se....
Můj nejmilejší byl p. učitel Tulach, který mě statečně zapřel, když jsem flusačkou posázela žvejkačkou celý strop naší třídy.
aní učitelka z 1-3 třídy ta byla moc hodná ale přísná a naučila mám na tuto dobu školy ty nej vzpomínky
