Co je látkové množství (a molární hmotnost)

Anonym Rytykan03.08.2017 17:53 Nahlásit
Našel by se tu někdo, kdo by mi vysvětlil trochu jednoduše a lajcky rozdíl mezi látkovým množstvím a molární hmotností? Dále přikládám obrázek s příklady, kde příklad č. 2 vůbec nevím jak se počítá, u příkladu 6. mi chybně vyšlo 51,9 g (podle PSP) a stejný problém s příkladem 6. a 7.. Myslela jsem že hmotnost atomů se najde v tabulce jako molární hmotnost?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek04.08.2017 09:52 Nahlásit
Množství vody můžeš určit několika způsoby - objemem, hmotností nebo počtem molekul. Zatím co objem nebo hmotnost každý běžně používá, počet částic zajímá chemiky a fyziky. Běžně se nepoužívá proto, že jde o číslo velmi veliké, se kterým by se obtížně pracovalo, a také počítání molekul vody by bylo trochu nepraktické. Pro chemii a fyziku je to ale v některých případech důležitý údaj, proto pro něj zavedli speciální název - látkové množství. Nabízí se jako jednotka jedna částice (obvykle se značí ve výpočtech N) ale je to dost nepraktické. Proto se používá jednotka daleko větší - 1 mol (v technických výpočtech i kilomol kmol nebo megamol Mmol). Poprvé se pokusil určit počet částic v jednom molu J.J. Loschmid roku 1865 a stanovil tak hodnotu konstanty, nazvané po italském fyzikovi Avogadrovi - Avogadrova konstanta NA (A jako spodní index). Její hodnota je stále zpřesňována a pro běžné výpočty se používá hodnota 6,022*10^23 částic/mol (rozměr mmol^-1). Je dobré si tohle číslo pamatovat. Když to shrneme - látkové množství je tedy množství nějaké látky, určené počtem částic. Jednotkou látkového množství je 1 mol = 6,022*10^23 částic. Mol je tedy velmi velké číslo a pokud to nevyplývá z kontextu (souvislostí), mělo by být doprovázeno údajem, o jaké částice jde:
1 mol atomů kyslíku - 1mol O, jeden mol molekul kyslíku - 1 mol O2 a tak podobně.

V tabulce PSP obvykle najdeš relativní atomové hmotnosti Ar atomů jednotlivých prvků. Složitější částice - molekuly se skládají z několika atomů, třeba i různého druhu. Pokud sečteme Ar všech atomů v molekule, dostaneme relativní molekulovou hmotnost Mr. V obou případech jde o relativní, takže bezrozměrná čísla. Vývojem bádání v chemii byl za základ těchto relací vzat původně atom kyslíku a pozděj atom izotopu uhlíku C(12). Obě relativní hmotnosti pak říkají, kolikrát je atom nebo molekula těžší, než 1/12 hmotnosti tohoto atomu. 1 molu atomů C(12) byla přiřazena hmotnost 12g, takže základem je 1/12, t. j. 1g. Relativní atomová nebo molekulová hmotnost tedy říká. kolikrát je 1 mol atomů nebo molekul daného druhu těžší, než 1 g. Když tedy relativní hmotnost vynásobíme 1g, dostaneme hmotnost 1 molu částic daného druhu - molární hmotnost s rozměrem g/mol.

Závěrem některé důsledky: Počet částic jakékoli látky v 1 molu je stejný, rovný Avogadrově konstantě (6,022*10^23 částic). Z definice molu nutně nevyplývá, že částice musí být stejné. Můžeme tedy mluvit o jednom molu směsi plynů, třeba 1 molu vzduchu. 1 mol vzduchu obsahuje 0,21 molu O2, 0,78 molu N2 a 0,01 molu jiných plynů (H2O, CO2 a dalších). Podobně můžeme říct, že 1 mol H2SO4 obsahuje 2 moly atomů H, jeden mol atomů S a 4 moly atomů O.
Mezek04.08.2017 10:08 (Upr. 04.08.2017 10:09) Nahlásit
Pro případ, že by ti vysvětlení nestačilo:

2: Počet částic (lidstva) přepočítáme na moly tak, že jej vydělíme Avogadrovou konstantou:
n(lidí) = N/NA = 6,1*10^9/6,022*10^23 = 1,013*10^-14 . nebo vaší oblíbenou trojčlenkou:
1 mol lidí ........... 6,022*10^23lidí ; x mol lidí ........... 6,1*10^9 lidí.

6: M(Cr) = Ar(Cr)*1g = 51,996g/mol m(Cr) = M(Cr)/NA = 51,996/6,022*10^23 = 8,634*10^-23

7: M(O) = 16g/mol; m = M(O)* N(O)/NA = 16*3*10^7/6,022*10^23 = 7,97*10^-16g

OK?
Přidat komentář do diskuze ▾