Hexahydrát chloridu vápenatého

seniorka199213.12.2009 11:58 Nahlásit
Ahoj, chci se zeptat, zda může reakcí vápence s kyselinou chlorovodíkovou vzniknout hexahydrát chloridu vápenatého? A jestli jo, tak sem prosím napište reakci.
Děkuju moc.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

skarlettka13.12.2009 12:04 Nahlásit
řekla bych, že reakcí vznikne CaCl2, který až potom vykrystalizuje podle podmínek na hexahydrát. Hydráty vznikají až krystalizací.
seniorka199213.12.2009 14:26 Nahlásit
jenze oni v ty uloze chteji vypocitac hmotnost pripravenyho hexahyratu z ty reakce.
Anonym17512113.12.2009 16:22 Nahlásit
Máš 25g vápence s 10% nečistot, obsahuje tedy 90% CaCO3, t.j 25*0,9=22,5g CaCO3. Hexahydrát chloridu vápenatého vznikne reakcí s HCl a vodou podle rovnice:
CaCO3 + 2HCl + 5H2O = CaCl2.6H2O + CO2 ; M(hexahyd.)=219,1 ; M(HCl)=36,5 ; M(CaCO3)=100.1g/mol.
n(CaCO3)=m/M=22,5/100,1=0,225molu ; z rovnice vidíš, že z molu CaCO3 vznikne mol hexahydrátu, takže:
m(hexahydr.)=0,225*219,1= 49,25g CaCl2*6H2O
Objem uvolněného CO2 zjistíme stavovou rovnicí (p*V=n*R*T => V=n*R*T/p).
Z rovnice je zřejmé, že látkové množství vzniklého CO2 je stejné, jako látkové množství CaCO3, tedy 0,225molu:
V=0,225*8,314*293,15/100000=0,005483m3 = 5,483dm3.
Při výpočtu spotřeby HCl opět vyjdeme z reakční rovnice. Na mol CaCO3 potřebujeme 2 moly HCl, takže n(HCl)=2*0,225=0,45mol.
m(HCl)=0,45*36,5=16,42g ; m(15%)=16,42/0,15=109,5g ; V=m/ró=109,5/1,072=102,1cm3.
seniorka199213.12.2009 18:22 Nahlásit
Akorat ten objem CO2 mi vysel jinak, protoze jsem to i jinak pocitala. Vyslo mi 5,4058 dm3.
seniorka199213.12.2009 18:40 Nahlásit
Ale nepocitala jsem to stavovou rovnici, asi to budu mit blbe.
Dekuju moc.
Anonym17660315.12.2009 19:57 Nahlásit
není to dobře. Kys. chlorovodíková je konc. cca 37 procent a ta voda se tam nepočítá
Anonym17737319.12.2009 14:06 Nahlásit
Myslím, že v zadání je 15%HCl, nikoliv 37%. A jestli má rovnice popisovat vznik hexahydrátu, ta voda tma být musí, zejména pokud má rovnice sloužit pro stechiometrické účely.
Anonym17737319.12.2009 14:06 Nahlásit
Myslím, že v zadání je 15%HCl, nikoliv 37%. A jestli má rovnice popisovat vznik hexahydrátu, ta voda tma být musí, zejména pokud má rovnice sloužit pro stechiometrické účely.
skarlettka19.12.2009 14:45 Nahlásit
Hlavní by ale byla možnost porovnat si naše výpočty s výpočtem oficielním. Pak by se ukázalo, kdo má pravdu.Jinak je to jen házení názorů na jednu hromadu.
Anonym17737319.12.2009 16:23 Nahlásit
Je mylná představa, že chemická rovnice musí popisovat jen konkrétní chemický pochod. Často se používá souhrnná chemická rovnice, která popisuje kaskádu chemických reakcí a reaktanty jsou zápisem počátečního stavu a produkty konečného, třeba i rovnovážného stavu. Pokud tedy zapíšu přípravu hexahydrátu rovnicí
CaCO3(s) + 2HCl(l) + 5H2O(l) = CaCl2.6H2O(s) + CO2(g) , pak jde o souhrnou rovnici, která zahrnuje i krystalizaci produktu. Není žádný důvod, proč by neměla být správná.
Anonym17737319.12.2009 16:28 Nahlásit
Ještě dodatek: K jinému dotazu byla použita rovnice
2H2SO4 + Cu = CuSO4 + SO2 + 2H2O
Ve skutečnosti jde o kaskádu reakcí:
H2SO4 + Cu = CuO + SO2 + H2O
CuO + H2SO4 = CuSO4 + H2O
skarlettka19.12.2009 17:28 Nahlásit
V běžné praxi základních a středních škol se ovšem kaskády většinou nezapisují a píší se jen souhrnné reakce. Taktéž se běžně do rovnic nezapisuje krystalická voda.
Anonym17737319.12.2009 17:56 Nahlásit
Chápu dobře, že na základní škole nelze zapsat hexahydrát jako produkt chemické reakce, i když objektivně vznikne? Při vhodně zvolené koncentraci HCl bude reakční směs po ochlazení tuhá. A pro účely stechiometrických výpočtů je možné použít jen intuitivní úvahu?
skarlettka19.12.2009 19:10 Nahlásit
Co se týká přímo rovnice, tak ne. To, že vznikne hexahydrát, se samozřejmě žákům říci může, ale pochybuji, že na základní škole. Do rovnic se to nezapisuje. A předpokládá se prace s roztoky mimo extrémní situace. Bude tedy vždy zvolena taková konkrétní koncentrace kys. apod., aby nedocházelo k vámi předpokládaným extrémním situacím. Proto i to tvrzení, že zlato s ničím nereaguje/mimo l.k./. Vychází se přitom i z Bek.el.řady.
Pro účely stechiometrických výpočtů se na základních i středních školách /možná mimo nějaké specielní školy/ počítá s klasickými postupy pomocí trojčlenky nebo základních vzorců. Samozřejmě při zachování zákona o hmotě atd. A tytéž vědomosti se požadují i přijímacích zkouškách na VŠ.
Anonym17737320.12.2009 08:42 Nahlásit
Úloha, která je předmětem téhle diskuze, je obsažena v letošním ročníku ChO kategorie C, určené žákům nižších ročníků středních škol.
skarlettka20.12.2009 09:40 Nahlásit
Právě proto. Nevím, zda jste někdy učil na střední škole nebo znáte osnovy na těchto školách. Možná byste se divil, jaké "znalosti" tito žáci mají. Celé zadání olympiád je vysoko nad osnovami jakékoliv běžné střední školy. Jen málo žáků se v úlohách dokáže samo orientovat. A ty znalosti musí načerpat z literatury, která je pro většinu z nich nesrozumitelná. Někteří to opravdu zvládnou, ale to jsou ti praví olympionici. Většina to dělá ze zcela přízemních či povinných zájmů.
skarlettka20.12.2009 09:51 Nahlásit
Vyjdeme z rovnice:
CaCO3 + 2HCl + 5H2O = CaCl2.6H2O + CO2
Z molu CaCO3 vznikne tedy mol hexahydrátu. M(CaCO3)=100,1
M(hex.)= 219,1 ;
Vypočteme látkové množství CaCO3:
n=m/M=25*0,9/100,1=0,2248mol CaCO3.
Vznikne stejné látkové množství hexahydrátu, jeho hmotnost tedy bude:
m(hex.)=n*M=0,2248*219,1=49,25g.
Z rovnice je také zřejmé, že látkové množství HCl je dvojnásobné. M(HCl)=36,5g/mol.
m(HCl)=2*0,2248*36,5=16,41g . A nyní trojčlenka:
16,41g..........100% ; xg.............15%
x=16,41*100/15=109,4g 15% HCl ; při ró=1,072g/cm3 bude
V=m/ró=109,4/1,072=102,05cm3
Zbývá vypočíst látkovou koncentraci 15% HCl:
m(HCl)=1072*15/100=160,8g HCl v 1dm3 kyseliny.
n=m/M=160,8/36,5=4,4055molu v 1dm3, c=4,4055mol/dm3.
Zadání ale požaduje objem při 20°C=293,15K a 100000Pa. Tak přepočítat.
4a = 5,484 dm3
4b=49,3g hexahydrátu
4c=102,14 cm3 15%HCl
c(15%)= 4,4mol/dm3
Anonym18952115.02.2010 21:41 Nahlásit
Na ZŠ v krajskym kole jsem dostal zadání s látkou která se učí až ve 2. a to sem byl v 9. třídě takže mi přijde že tyhle olympiády dělá někdo kdo nemá vůbec přehled o učení které se bere na školách .....
skarlettka15.02.2010 21:59 Nahlásit
To tvrdím pořád od té doby, co tady ta zadání vidím.
ZOSK21.02.2010 10:58 Nahlásit
Jen mi není jasné, proč je látkové množství všech reaktantů a produktů stejné
Anonym18777321.02.2010 17:46 Nahlásit
Nejsou stejná látková množství všech reaktantů a nemusí být ani stejná látková množství všech produktů. Látková množství popisuje reakční rovnice. Reaguje 1 mol CaCO3 se 2 moly HCl a 5 moly H2O a vznikne 1 mol hexahydrátu a 1 mol CO2. Látková množství reaktantů a produktů určují stechiometrické koeficienty ve vyčíslené rovnici, nebo přesněji poměr látkových množství.
Anonym19120025.02.2010 20:07 Nahlásit
mám takový pocit, že skarlettka má v tom výpočtu chybu... když máme trojčlenku:
16,47 g.... 100%
x g ....... 15%
je to přeci přímá úměra, takže x = (16,47*15)/100 = 2,47 g
takže V = m/ró = 2,47/1,072 = 2,3 cm3
no a u těch dalších výpočtů (koncentrace) si moc nevim rady...
Anonym18777325.02.2010 21:34 Nahlásit
Potřebuješ té 15% tolik, aby v ní bylo obsaženo těch 16,47g 100% HCl. Ona to počítá nepřímou úměrou - čím menší procento, tím větší hmotnost.
Anonym18777325.02.2010 23:24 Nahlásit
Ostatně podívej se na 4. komentář shora, tam je to taky, trochu jinak počítané. Nebo napiš, kde máš problém.
Anonym19159928.02.2010 15:38 Nahlásit
Ahoj, chtěla bych se zeptat, jak skarlettka přepočítávala výsledky aby odpovídaly té teplotě a tlaku. A jestli jsou v tom případě výsledky ze 4. odpovědi (krom stavové rovnice) správné, když nejsou na začátku přepočítané? Díky za odpověď a za to, že jste tu vysvětlili, jak to počítat, ve škole jsme se tohle neučili a bez vás by mi tak jeden příklad chyběl
Anonym18777328.02.2010 16:05 Nahlásit
Stavová rovnice se používá ve dvou verzích. Verze, kterou bych nazval fyzikálně chemickou je ta, kterou použil Anonym 175121. Pak se ještě učí jednodušší verze p*V/T = p1*V1/T1 = konst. Když konstantu položíme rovnou
konst. = n*R, dostaneme první verzi:
p*V/T=n*R . Tyto vztahy pak můžeme použít dvojím způsobem:
1. Buď vypočteme objem CO2 za "normálních podmínek" - 101325Pa, 273,15K, kdy mol plynu zaujímá objem 22,414dm3. Pak statčí tento molární objem vynásobit počtem molů a dostaname objem za normálních podmínek. Ten potom musíme přepočítat na podmínky v zadání pomocí vztahu p*V/T = p1*V1/T1
2: Nebo použijeme vztah V=n*R*T/p do kterého dosadíme zadané parametry a vypočítáme rovnou objem za daných podmínek, jako to udělal zmíněný anonym.
Přidat komentář do diskuze ▾