Chodím s architektem

Pavleta19.03.2013 16:26 Nahlásit
Mezilidské vztahy jsou složité. Mám svého přítele velmi ráda. Opravdu moc. Ale...prosím Vás...je to normální? Jestli máte někdo zkušenosti s touhle skupinou lidí a četli jste Homo faber, víte, na co narážím...
Díky za sdělení svých zkušeností a rad jak na něj.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

L.Sarb19.03.2013 22:21 Nahlásit
Protiklady se přitahují, život je tím alespoň zábavnější. Těžko radit. Určitě nebude rozumět nepřímé ženské řeči. Ta je obsažena už v této otázce.
Pavleta20.03.2013 08:34 Nahlásit
Problém je spíše v tom, že když něco řeknu přímo, přítel se vyděsí. On má pocit, že všechno má svůj čas. Např. koupě malého odpadkového koše na záchod není tak jednoduché...i ten koš musí zapadnout do interiéru. Takže už 3/4 roku se to neřeší, protože to není důležité...Když bych nějaký koš koupila já, asi to bude špatně. Nejde samozřejmě jen o koš. Tenhle princip funguje i u ,,vyšších" záležitostí...Jak ho popostrčit a nevyvolat domácí násilí? :-) On dokáže udělat problém i z totální krávoviny.Prý je to u architektů normální...nevím, opravdu nevím...
L.Sarb20.03.2013 21:06 (Upr. 20.03.2013 21:56) Nahlásit
Tak s takovým "váhavým střelcem" si užiješ. :-)
Asi ti nezbude, nežli ho taktně vmanévrovat do situace, že bude svoji profesi odkládat přede dveřmi spolu s botami. Co svět světem stojí, vládkyní domácnosti je žena. Jiné uspořádání je porušení přirozeného běhu věcí, jak bychom k tomu přišli my ostatní ? Když chlap nekoná, no tak se musí smířit s tím co je, tedy co a jak zařídí někdo jiný. Když se mu to nelíbí, tak má "umytu hlavu". :-)
Viacenta20.03.2013 23:54 (Upr. 20.03.2013 23:54) Nahlásit
Pavleto, taky bych to neřešila. Koupila bych koš podle sebe. Pokud by ho štval natolik, že by nějaký po čase vybral sám, dobrý, ten první bych pak někam třeba odnesla.
Nemyslím si, že "za to" může architektura. Bude to osobnostní rys, už asi dlouhodobější.
Možná více lidí takto "nastavených" chodí pak na architekturu...

Můžeš se roztomile snažit říkat věci nepřímo, opisem, s pauzami vyčkávat, zda už mu to dochází.
Taky to prostě můžeš říct přímo a "bavit se" jeho "vyděšeností", neřešit ji a nebát se jí.
Můžeš zkoušet leccos, uvidíš, zda Tě to bude bavit :)
Véna vidí věci21.03.2013 09:15 Nahlásit
Viacenta to napsala dobře - nezaměňuj profesní úchylku s povahovými rysy, Pavleto. Pokud s dotyčným zůstaneš, ušetříš si tím do budoucna mnohá zklamání.
Přidat komentář do diskuze ▾