Toto slovo pochází z pozdně středověkého soudního názvosloví, z doby, kdy soudní řeč přecházela z latiny do češtiny. Do soudního řízení v procesu dokazování se tvrzení dělila na ta, která bylo možno připustit pro rozhodování a na ta, která připuštěna být nemohla. Tato tvrzení byla označena jako nepřípustná. Přeneseně se tento termín pak používal na příklad pro hodnocení špatného chování, hodnocení nevhodných metod práce (lékařské postupy) a pod.