Jak zní infinitiv slovesa

Jaký je infinitiv slovesa, jehož rozkazovací způsob zní "pomni"?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Viacenta20.05.2011 19:52 Nahlásit
Pomnít ve smyslu vzpomenout si,
pomnout ve smyslu majoránku v dlaních před nasypáním do bramboračky.
A jaké jsou tvary přítomného a budoucího času tohoto slovesa ve významu "vzpomenout si"?
amálka222.05.2011 18:04 Nahlásit
Já pomním, ty pomníš, on pomní, my pomníme, vy pomínte, oni pomní nebo pomnějí.

Přesný význam tohto slovesaknižní, zastaralé slovo) je - pomysliti. Budoucí čas je pomním, protože jde o sloveso dokonavé.
Pavel28.05.2011 20:51 Nahlásit
Amálko, amálko, to snad ne. Pomnu, pomneš, pomne, pomneme, pomnete, pomnou n. pomnějí, ačkoliv jsou to všechno tvary velmi knižní až zastaralé a dnes už v podstatě nepoužívané.
259379: když už, tak pomněl. Existuje však i tvar "poměl" ve významu měl se dobře, užít si něco příjemného.
Viacenta28.05.2011 23:42 Nahlásit
Nebo taky "já jsem se pominul" (nikdo to nevztahujte na sebe, pánové! K tomu jsem měla nejblíž já včera před zkouškou :-( ale dopadla dobře :-))

259379: Můžeš si taky pomnout bolavá ramena po práci, třeba Koňskou mastí,
nebo (nekonformně antiraklamně starou dobrou Alpou).
Může, Pavle, ne? To pomáhá :-)
Tak abych si byl úplně jistý: Když mi kamarádka v mailu napsala "Pomni, že..." a já chci odpovědět, že její výzvě vyhovím, mám napsat "Pomnu..."?
Viacenta29.05.2011 22:42 Nahlásit
Ano, pomnu.
Trošku jsme si v tom zatančili, promiň :-)
amálka206.06.2011 17:19 Nahlásit
Pavle, moje tvary jsou správně. Protože jde o knižní výraz, skloňovalo se ve 4. třídě. Ve SSČ z r. 1978 již není toto slovo uvedeno.

Moje chyba je, že jsem neuvedla, že jde o původní skloňování - čerpala jsem z Českého slovníku.
amálka206.06.2011 17:33 Nahlásit
Omlouvám se. Oprava - slovesa se časují, nikoliv skloňují, přepsala jsem se. Moje uvedené časování je správné, můžete se o tom přesvědčit i v článku Hříchy pro šíleného korektora - já pomním, stejně jako já např. zním....
amálka206.06.2011 18:17 Nahlásit
Píši dnes na etapy. Tvar (po)mnu jako mnu - jsou utvořené od jiného slovesa, takže tvar pomnu ke slovesu pomníti není správný. Protože se dnes již toto sloveso neužívá, mělo by platit skloňování původní, které jsem uvedla.

Pommíti - já pomním. x pomnout - já pomnu. Výnamově odlišná slovesa.
Viacenta06.06.2011 21:53 Nahlásit
Amálko*
to dává smysl. Děkuju za doplnění informací :-)
Já jsem se bohužel už víckrát přesvědčil, že tvrzení "na internetu najdeš všechno" je poněkud nadnesené... :-(
amálka207.06.2011 16:29 Nahlásit
Moc se omlouvám. Nevím, co dělám, stále píši skloňování místo časování. Máte pravdu, že na internetu se hodně věcí nenajde. Proto v češtině čerpám z knižních zdrojů. Jenže nemohu vložit odkaz. Proto hledám na netu, zda stejné pravidlo objevím. Někdy ano, jindy ne.

Dívala jsem se do učebnice Vývoj českého jazyka a dialektologie. V ní je uvedeno, že tvary 4. a 5. slovesné třídy (1. os. č. j. -m - prosím, dělám atd.) vznikly koncem 14. století.

Děkuji.
Anonym30530429.12.2011 18:14 Nahlásit
Ahoj. Tady v tom slovníku najdete cokoli (Havránek ze 60. let): http://bara.ujc.cas.cz/ssjc/
Ale potor, když vám to žádné sloveso nenajde, zkuste přidat "i" na konec (přidati). To platí zvláště u archaismů.
Přidat komentář do diskuze ▾