Význam slova nepříčetnost
Odpovědi
Diskuze
nepříčetný příd. kt. rozumově neovládá své jednání: nepříčetný zuřivec; přen. nepříčetný vztek neovládaný;
nepříčetně přísl.: nepříčetně řvát;
nepříčetnost, -i ž
SSJČ
nepříčetný příd. nemající zdravý rozum, zbavený úsudku, neodpovědný za své činy; hysterický: n. zuřivec; přen. n. vztek neovládaný, šílený, zuřivý; být v n-ém stavu; n-é zděšení, n. pláč; med. neovládající své jednání (při někt. duševních chorobách); práv. takový, kt. pro duševní poruchu nemůže v době činu hodnotit n. ovládat své jednání;
→ přísl. nepříčetně: n. vytřeštit oči hrůzou; n. se rozzuřit;
→ podst. nepříčetnost, -i ž.: rozvzteklit se do n-i
Nepříčetnost je takový psychický stav, v němž jednající není s to rozpoznat nebezpečnost svého chování nebo je nedokáže dostatečně ovládat. Je-li pachatel v době spáchání činu nepříčetný, není trestně odpovědný, ledaže by si tento stav úmyslně přivodil s cílem trestný čin spáchat ("napil se na kuráž").
K tomu, aby byl pachatel příčetný, musí být u něj zachována jak rozpoznávací, tak ovládací schopnost.
(http://iuridictum.pecina.cz/w/Nepříčetnost)