větviti se ned. (3. mn. -í) 1. dělit se ve větve, vyhánět větve (ve význ. 1); rozvětvovat se: jabloň se větví; keř se větví u země; lodyha, stonek se větví; větvící se plavuně 2. vybíhat jako větev (ve význ. 2) do strany, dělit se ve větve (ve význ. 2); odbočovat, rozdělovat se, rozbíhat se 2, rozvětvovat se: koleje se větvily a křižovaly; od kanálu se větví odbočky; na čelech se jim větvily vrásky (Kub.); široce se větvící rod, rodokmen; anat. větvení cév, nervů; zeměp. větvení toku rozdělování v ramena; výr. větvená výrobní linka složená z hlavní a pobočné linky;
Větvit se může také počítačový program, když svůj běh bude směřovat tak či onak podle výsledku nějakého rozhodnutí nebo změny stavu. Odpovídá to v přeneseném smyslu tomu větvení již zmíněnému výše.
