Ontola > Chemie > diskuze
| Nahlásit

Fe2O3 - vazby?

Dobrý den,
které elektrony kterých orbitalů se podílejí na vazbě?
A co vlastně znamená, že je v molekule Fe3+? Že se zbaví 3 elektronů?
Na vazbách se podílejí elektrony jenom z 3d orbitalu nebo i ze 4s? (konfigurace železa - 4s2 3d6)

5 reakcí

| Nahlásit
Jednoduchá situace je tam, kde se dají předpokládat ionty železnaté (Fe++) a železité (Fe+++). Tam se atom železa skutečně zbaví dvou nebo tří elektronů a vzniklý kation má elektronovou konfiguraci
Ar 3d6 (Fe++) a Ar 3d5 (Fe+++). U kovalentních sloučenin, kde jsou elektrony sdílené a jsou přisuzovány elektronegativnějšímu atomu, je situace složitější a sloučeniny mají ve značné míře koordinační charakter. Vyjádření struktury jednoduchým elektronovým vzorcem je jen velmi zjednodušeným popisem.
| Nahlásit
Takže na vazbě mezi železem a kyslíkem se podílí u železa 2 elektrony z orbitalu 4s a 1 z orbitalu 3d?
| Nahlásit
Pokud by se podíleli oba elektrony v 4s tak by musel mít kyslík prázdný orbital a to nemá (jednalo by se o koordinačně kovalentní vazbu). Já nevím, když si vezmu třeba molekulu oxidu uhličitého: na excitovaný uhlík se čtyřmi valenčními elektrony rozmístěnými v orbitalech 2s a 2p (tedy schématicky 2s1 2p3), se čtyřmi kovalentními vazbami vážou na každý orbital uhlíku 4 orbitaly 2 kyslíků. Co zde tedy znamená oxidační číslo uhlíku +IV? Že jakoby odevzdal 4 elektrony elektronegativnějšímu kyslíku?
| Nahlásit
Oxidační číslo je formální údaj, který má usnadnit pochopení oxidačně-redukčních dějů. U kovalentní vazby se sdílené elektrony pro jeho určení přisoudí tomu vazebnému partnerovi, který má vyšší elektronegativitu (až na některé výjimky). Dvojná vazba nemusí nutně vzniknout tak, že každý z obou partnerů poskytne dva orbitaly se dvěma elektrony. U železa je samozřejmě možná excitace podobně jako u uhlíku. Ale na příklad u SO2 se jeden z obou kyslíků váže stejným způsobem jako u uhlíku - tedy u obou partnerů dva orbitaly a na každém jeden elektron. Vazba druhého kyslíku proběhne tak, že kyslík si přeskupením svých dvou elektronů vytvoří volný orbital, který vytvoří vazbu s elektronovým párem síry. V této vazbě je síra donorem, kyslík akceptorem. A protože se oba elektrony tohoto páru přisoudí elektronegativnějšímu kyslíku, získá síra i za tuto vazbu ox. č. II, celkem má tedy síra v SO2 ox.č. +IV a každý z obou kyslíků ox.č. -II. Ačkoli mají oba kyslíky ox. čísla stejná, okamžitá situace každého z nich je odlišná. První z obou kyslíků má menší celkový záporný náboj, než druhý. Má jen dva volné elektronové páry, zatím co druhý kyslík má volné páry 3. Rozdíl elektronegativit vede k tomu, že vazebné elektrony se častěji vyskytují u elektronegativnějšího partnera. A teď budu pokračovat sice nepřesně, ale názorněji (aspoň myslím): Kyslík, který má tři volné páry, si vyčíhá okamžik, kdy jsou elektrony pí vazby s prvním kyslíkem u něj a na volné místo vsune svůj elektronový pár. Tím se situace obrátí - první kyslík má nyní tři volné páry, druhý jen dva. Ale netrvá to dlouho, protože první kyslík se chová stejně. Tak si oba kyslíky tu pí-vazbu "přehazují" - vzniká mezomerní efekt a oba kyslíky jsou rovnocenné.
| Nahlásit
Díky za odpovědi :)
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek