Podle čeho poznám vaznost atomu prvku ve sloučenině? Děkuji za odpověď.

Anonym Navixyp03.12.2023 22:58 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.04.12.2023 08:48 (Upr. 04.12.2023 10:59) Nahlásit
V jednotlivých periodách (řádky) "Periodické tabulky prvků" jsou prvky seřazeny do tzv. "skupin" (sloupce). Proto se tabulce říká periodická, protože se po 8 elektronech perioda opakuje (další řádek). Neplatí to na 100%, ale platí, že pokud je prvek v nějakém sloupci (skupině), tak sloupec představuje počty elektronů ve valenční sféře, pro skupiny (1-5) elektronů se jich prvek rád zbavuje. Pokud je prvek ve skupině (sloupci) 6-7 tak se elektrony snaží získat (1) nebo (2) elektrony a doplnit si je na oktet (8). Prvky které mají 8 elektronů ve valenční sféře (nejvyšší, tam kde vznikají vazby) tak ty se nerady elektronu vzdávají a nerad elektron přijímají, protože už oktet mají.

Z uvedené tabulky:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Periodick%C3%A1_tabulka

plyne, že například prvky tvoří ionty takto:

H+, Na+, K+ jsou kladně jednomocné
Ca2+, Mg2+ jsou kladně dvojmocné
B3+, Al3+ jsou kladně trojmocné
C4+, Si4+, Ga4+ jsou kladně až čtyřmocné (2+,4+)
N5+, P5+ jsou kladně až čtyřmocné (1+,2+,3+,4+,5+ pro dusík N)
O2-, S2- jsou záporně až dvojmocné (1- a 2-)
F1-, Cl1- jsou záporně až jednomocné (1-)
He0, Ne0, Ar0, Kr0, Xe0, Rn0 jsou inertní plyny a odmítají se účastnit chemických rekcí

Ale z výše uvedeného existuje spousta výjimek, které nedávají žádný pevný smysl a je nutné se je naučit nazpaměť. Například Chlor nejraději elektron přijímá (Cl1-), ale dokáže se elektronů také zbavovat a pak je (Cl5+ chlorečnan) (Cl7+ chloristan)

Modře jsou zobrazeny tzv. "přechodové prvky" a tam je to ještě složitější.
Mezek04.12.2023 10:33 (Upr. 04.12.2023 10:43) Nahlásit
Vždycky záleží na tom, kolik orbitalů ve valenční sféře je použitelných k vytvoření vazby a kolik elektronů je k dispozici. V konkrétní sloučenině si každý prvek ozdobíš jeho oxidačním tak, aby součet oxidačních čísel byl 0 a pak se snažíš s použitím elektronegativit prvků určit vazby. Každá vazba potřebuje 2 elektrony a dva orbitaly. Zatím co od každého prvku přichází v úvahu jeden orbital, někdy může jeden prvek dodat dva elektrony z jednoho orbitalu - označujeme jej jako dárce - donora. V první periodě je k dispozici jen jeden orbital. Ve druhé periodě jsou to 4 orbitaly a od třetí periody je většinou 6 orbitalů. A to všechno s řadou výjimek. Ta oxidační čísla najdeš většinou v názvu, alespoň u většiny anorganických sloučenin, pokud nejsou použity "triviální" názvy, pocházející od alchymistů. řeba soda a uhličitan sodný nebo ledek vápenatý - dusičnan vápenatý. Tak si to projdi a budeme pokračovat.
Mezek04.12.2023 10:51 Nahlásit
Kolega nahoře se občas trochu plete. Periody jsou řádky v tabulce prvků, počty elektronů jak o nich kolega mluví, jsou znakem sloupců. Všechny prvky v jedné periodě - řádku- mají stejný počet používaných orbitalů a zleva do prava rostoucí počet elektronů. U neutrálního atomu je popsáno, jak se orbitaly postupně v daném řádku zaplňují a tím se tedy mění i vazebné možnosti. Znáš tento "Výstavbový princip"?
Přidat komentář do diskuze ▾