Jak se skloňuje jméno obce Břehy u Přelouče?

Anonym24694803.02.2011 21:18 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Pavel04.02.2011 11:11 Nahlásit
Ne tak docela. U zeměpisných názvů nelze vždy "naroubovat" nějaký vzor. Přijel jsem (2.p)do Břeh u P., Břehám (3.p.) přidělili grant, bydlel jsem (6.p.) v Břehách.
Jana S.04.02.2011 15:27 Nahlásit
Musím říct, že tvar pro 2. pád mě docela překvapil, protože neznám nikoho, kdo by tento tvar používal. Spíš mám zažitý tvar (do) Břehů, do Břeh mi nějak nejde přes pusu. Mohla bych se, Pavle, zeptat, odkud jsi ty tvary čerpal? Děkuju
Jana S.04.02.2011 15:27 Nahlásit
Musím říct, že tvar pro 2. pád mě docela překvapil, protože neznám nikoho, kdo by tento tvar používal. Spíš mám zažitý tvar (do) Břehů, do Břeh mi nějak nejde přes pusu. Mohla bych se, Pavle, zeptat, odkud jsi ty tvary čerpal? Děkuju
Pavel05.02.2011 11:35 Nahlásit
Bohužel zdaleka ne na všechno lze najít zdroj informací, a tak jsem si pomohl srovnávací metodou. Vyšel jsem z toho, že před koncovkou -y je souhláska a porovnával s obcemi, které jsou na tom podobně (ty Blšany, Nasavrky, Strměchy, Volduchy atd.) Ve všech (i řadě dalších) případech mi logicky vyšel tento tvar.
Přes tu "pusu" to nejde z toho důvodu, že se nabízí spojení s tím přírodním názvem "břeh -y", souhlasím i s tím, že vznik názvu této obce s tím asi souvisel. S přihlédnutím k tomu by se asi přece jen dala použít i ta druhá koncovka -ů.
Pro 6. pád - v Břehách - jsem našel oporu přímo na webu této obce: v jedné ze zpráv oznamují zápis do školky v Břehách. Lze předpokládat, že radní v Břehách si správnost tohoto tvaru jistě ověřili. On ten 6. pád vlastně nepřímo potvrzuje i tvar pádu druhého - nejde o skloňování břehů, ale Břeh.
Ještě slovo k 6. pádu: v množném čísle se případ od případu může použít -ech, třeba zrovna ty Blšany. Ale např. u Veltrus je správný tvar i -ích).
Jana S.05.02.2011 15:45 Nahlásit
Pavle, děkuji za podrobné vysvětlení. Když to tak pročítám, tak to zní dost logicky, ale stejně se mi ten tvar Břeh nezdá :) To bude tím, že jsem prakticky 2 roky v Přelouči bydlela a opravdu nikdy neslyšela právě tento tvar (vždycky jen do Břehů).Teď jsem ještě pro zajímavost koukala, co by se k tomu dalo najít na stránkách Ústavu pro jazyk český a zaujala mě věta, že "rod obvykle můžeme odvodit od obecného podstatného jména, ze kterého název vznikl, a v případě, že si nejsme jisti, je lépe ověřit si gramatický rod v příručkách či použít opěrné podstatné jméno". Podle této teorie by byl název Břehy rodu mužského, ale to by tam pak neseděl zase ten 6. pád... Takže jsem z toho docela jelen:)
Pavel05.02.2011 16:03 Nahlásit
Jano, věřím, že se ten tvar (jedu do Břehů) mohl mezi lidmi používat častěji, a když tak o tom od včerejška přemýšlím, tak z těch dvou možností jde tahle opravdu lépe do "pusy". Ta zkrácená "do Břeh" má ale určitě své opodstatnění, jak už jsem rozebral. Dával bych je naroveň, zrovna jako ty Veltrusy, Žďár (-ru,-ře), Břeclav !-i,-ě).
Jana S.05.02.2011 16:15 Nahlásit
Ano, to určitě má. Jinak já s tvým názorem souhlasím, doufám, že to nevyznělo tak, že bych trvala na tom, že je správný jen a jen ten delší tvar:)
Pavel05.02.2011 19:16 Nahlásit
Ne, vůbec to tak nevyznělo, naopak jsi přispěla k tomu, že jsou tam opravdu možné obě verze.
Anonym Tugisip15.12.2013 12:12 Nahlásit
ftgjffnfgnhfhfgjvvhjgkjhagorlkgnkfb mnxtdtuůghegmvnxbchgldmb,nsodhfujstpicvbnjkdfsobjsnxbjhpaelwgnplaidfvufznt,mnserigzs jing,snkdghvunrtkznenvhsoprlnthjn
Přidat komentář do diskuze ▾