MÁM TO:
Jiným příkladem je dvojice adjektiv berní a berný. Ačkoli zdánlivě už trochu archaická, životnost ji ještě neopustila. Berní je úřad těšící se mezi daňovými poplatníky zhruba stejné oblibě jako dentisté mezi námi dosud alespoň částečně ozubenými. Známe berní úředníky a berní správu. Tito bývají odpovědni za berní zatížení nás, občanů poplatníků. Berní bývala v minulých stoletích rula, což byla pravidla výši berně stanovující. Věcným základem obou adjektiv je sloveso bráti – s výrazně zápornou konotací. Berně neboli daň vyjadřuje výsledek aktu odnímání, braní, zpravidla peněz, občanovi, kterého stát nebo obec zpoplatnili. Berný je adjektivum snad už ani neužívané; možná by se to mělo napravit. Jeho vitalita je dosud zachována ve spojení berná mince; jde o výraz naopak s konotací pozitivní – mohou-li něčí prohlášení, případně slib být považovány za bernou minci, připomíná to středověký způsob ověřování pravosti mince jejím skousnutím v zubech. I takhle se dala testovat její ryzost. Berná mince je platidlo, které stojí za to brát jako protihodnotu za odebrané zboží, případně poskytnuté služby.
Zdroj:
http://liber.upol.cz/LIBER53.htm
odstavec "Zábavní a zábavný".