| Nahlásit

Jednou za uherský rok

Diskuze
| Nahlásit
velice zřídka
| Nahlásit
Ze stejného pramene jak rčení uvedené v dotazu je další zajímavé rčení "Se pénz, se posztó" – v překladu z maďarštiny znamená "ani peníze, ani sukno" a užívá se jako opis zbytečné námahy, v situaci, kdy mluvčí vidí, že je všechno ztraceno či kdy je jasné, že očekávané neobdrží (například při vracení drobných v obchodě). Rčení bylo běžně užívané již 17. století a má souvislost s osmanskou expanzí do Uher. Vychází z mizerné zkušeností žoldnéřů sloužících na hradech podél hranice mezi tureckým záborem a zbytkem Uher nacházejícím se v moci Habsburků. Tito žoldnéři byli díky poloprázdné státní pokladně špatně živeni a ve svých pevnostech žili ve skutečně bídných podmínkách.

Uherský zemský sněm se nejednou zabýval bídou svých vojáků, ale bez výrazných výsledků. Podle zákona z roku 1630 to, co žoldnéři neobdrželi v penězích, měli dostat vyplaceno v suknu. Avšak i sukno zůstalo často jen zbožným přáním vojáků hlídající jihovýchodní hranici, neboť i když jej obdrželi, většinou za moc nestálo. Navíc dvorní kancelář nakoupila sukno levně ve vídeňských loktech (asi 78 cm) a vojákům totéž sukno prodala třikrát dráž a v mnohem kratších loktech brabantských. Právě proto Maďaři dodnes vyjadřujíc marnost a zbytečnost říkají: ani peníze, ani sukno…

A nejen Maďaři sloužili v obranných pozicích proti Turkům, ale i jiné národy Habsburského císařství zde měly své zástupce. A vzhledem k tomu, že žold býval vyplácen jednou za rok, pak tu dobu nekonečného čekání na žold nazývali slovanští žoldnéři "uherským rokem". Někdy se dokonce termín výplaty nazýval "tureckými velikonocemi", totiž nikdy.
| Nahlásit
A já jsem někde četl, že to je jinak. Vojáci byly údajně v Uhrách době tureckých válek najímáni/verbování na rok, ale pak jim to pořád prodlužovali a prodlužovali. Já uherský rok chápu jako něco v podstatě nekonečného, tak by mě to sedělo líp, než roční čekání na žold. Sice čekali dlouho, ale dočkali se.
| Nahlásit
No - někdy se nedočkali, ale Tvá verze je velmi zajímavá. Trochu mne mate prověřená skutečnost, že Marie Terezie najímala vojáky na sedm let a ne na rok ..... i když připouštím možnost vyjímečného jednoročního verbování .....
| Nahlásit
Maria Teresia zila ale az v 18. stoleti, tedy o sto let pozdeji.
| Nahlásit
Ano, to bylo období Leopolda I. a Karla VI., to by asi řešilo ten rozpor o kterém jsem psal ..... napřed na rok, pak se to prodlužovalo a pak až v 18.století za bojů o naplnění pragmatické sankce se ta vojenská služba natáhla až na těch sedm let ......
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek