Sypat si hlavu popelem, původ?

Leda13.08.2009 10:40 Nahlásit
Význam si myslím, že je mi znám, ale odkud pochází tohle dost neobvyklé : Sypu si hlavu popelem.
A popřípadě jaký byl asi jeho původní význam. Leda

P.S. Nevím, je-li to lze označit jako rčení. Omlouvám se.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

skarlettka13.08.2009 10:47 Nahlásit
Sypat si popel na hlavu, vyhazovat hlínu k nebi, válet se v popelu – to vše bylo u primitivních národů výrazem smutku, bolesti, lítosti. Strach před smrtí velel člověku, aby se posypal popelem z oběti nebo hlínou z hrobu, aby se uchránil před duchem zemřelého. Člověk se za maskou z popelu a hlíny cítil bezpečně. A když v Sýrii utíkali pozůstali sednout si na hromadu popela před branou města, znovu to byl útěk a hledáni bezpečí před duchem mrtvého, který mohl sídlit v domě, kde předtím dotyčný žil.
Jiné národy, které neznaly strach před smrti, se naopak snažily s mrtvými spojit, dokonce se nechávaly popelem z mrtvého očkovat, aby přijaly jeho dobré vlastnosti. Takové zvyky jsou nám dnes cizí a
vzdálené.
Ve starozákonní době – stejně jako v pohanské antice – byl popel symbolem smutku a pokání. V tomto pojetí jej od svého začátku užívá i křesťanské společenství. Popel byl sypán na hlavu nejprve jenom veřejným hříšníkům, připraveným činit pokání. Když tato praxe ustala, začal se popelec udělovat i ostatním věřícím. Na synodě v Beneventu (1091) doporučuje papež Urban II. všem kostelům zvyk udělovat popelec. Je zajímavé, že bylo zvykem sypat popel na hlavu mužům, zatímco ženám se
popelem značil na čelo kříž.
Sypat si popel na hlavu tedy přeneseně znamená lítost, uznání své chyby.
Přidat komentář do diskuze ▾