Testy ČJ - kontrola

Ahoj,
chtěla bych vás poprosit, jestli by mi tu někdo nezkontroloval cvičné testy z čj, případně doplnil něco chybějícího.
Děkuji.


1. rozdíl mezi langue a parole (langue= chápeme jako systém znaků sloužící k dorozumíván Je předmětem nauky o znacích, sémiotiky.
2. Řeč (fr. parole), mluvu chápeme jako realizaci jazykového systému, jako obecně lidskou schopnost přenášení informací pomocí jazyka.
3. fonetika x fonologie (Fonetika se zabývá studiem zvukové podoby jazyka. Fonologie se zabývá studiem systémových akustických jednotek jazyka z hlediska jejich funkce. Fonologie je nauka o funkci hlásek, zatímco fonetika je nauka o tvorbě hlásek ve zvukovém ústrojí, jejich šíření a vnímání.)
4. Věda, kterou založil A. Scheicher (indoevropeistika)
5. čím se liší věta a výpověď (Věta je jednotka jazykového systému, jakýsi abstraktní model, vymezující větný typ. Výpověď je komunikativní jednotka, je to realizace systémových jednotek v konkrétních komunikativních situacích.)
6. Sémantické vztahy slov ve větě (Predikace, Determinace, Koordinace, Apozice)
7. 2 typy predikátu (přísudku) – (jednoduchý nebo složený)
8. Slovesné způsoby tvořené českým slovesem - (rozkazovací…..)
9. Doplnění do věty….. (má se doplnit morfologická analýza)
10. Trojčlenná stavba slova (tvarotvorný základ,slovotvorná přípona a osobní koncovka)
11. Atribut (přívlastek) – charakteristika, znaky (přímo rozvíjí substantivum v kterékoli větné platnosti. Podle formy dělíme atribut na kongruentní a nekongruentní (rekční a přimykající). Nejčastěji je vyjadřován morfologickým adjektivem.)
12. Slovesné kategorie (osoba, cislo, způsob, cas, rod, vid)
13. Akustická fonetika – co zkoumá (zkoumá přenos zvuku, zkoumá zvukové vlny, blízká fyzice)
14. Tři typy české deklinace (=jmenná, zájmenná, složená)
15. 2 zásady strukturalismu (=1) jazyky je třeba zkoumat nejen ve vývoji (diachronně), ale také synchronně. 2) je nutno rozdělovat v jazyce dvě složky – jazyk jako systém a realizace systému. 3) jazykový znak se skládá ze dvou složek: složka označující (signifiant) a složka označované (signifié) – jinak také pojem)


1. vysvětlit princip divengerce (Divergence je vývoj od původní jednoty k mnohosti jazyků, je to proces, původně jednotný kmenový jazyk se rozštěpil, vyvinul se v samostatná nářečí později v samostatné jazyky.)
2. vyjmenovat alespoň 4 skupiny na které se člení indoevropské jazyky (Slovanské jazyky, Baltské jazyky, Germánské, Keltske, románské)
3. klasifikační kritéria pro třídění ke slovním druhům (obsahově sémantické, syntakticko funkční a tvaroslovné),
4. 2 složky, ze kterých se kmen slova (= tvarotvorný základ + kmenová přípona)
5. co vyjadřuje způsob u sloves (vyjadřuje vztah děje ke skutečnosti – děj hodnotí jako reálný, možný nebo nutný.)
6. 2 základní formy v češtině pro vyjádření pasiva + příklady (opisný: byl probuzen, zvratny: Záhony se ryjí na podzim. )
7. Kdo je autorem nejstarší lingvistické práce, která stanovuje 8 slovních druhů (Dionysios)
8. Kdo zavedl pojem strukturalismus a z jaké byl školy (F. de Saussure, představitel tzv. ženevské školy.)
9. Co je fonetika artikulační (zabývá se artikulačními orgány, tvořením jednotlivých hlásek i větších celků, jako jsou slabiky, slova, věty,)
10. Jak se nazývá možná realizace fonému, který je znázorněn grafémem (alofon)
11. Vyjmenuj tři skupiny hlásek podle způsobu artikulace (Bilabiály. Labiodentály, Dentály, Palatály)
12. Vyjmenuj tři možné typy přízvuku (Dynamický. Melodický, pevný, pohyblivý)
13. 3 aspekty výpovědi (1.komunikativní f-ce(mluvčí sleduje nějaký cíl- něco někomu sdělit třeba), 2.propoziční obsah(=věcný obsah-něco o nečem vypovídá), 3.gramatický základ(se zabývá tím co je systémovým základem té výpovědi))
14. Vysvětlete podstatu vztahu predikace (Predikace – jde o vztah větotvorný. Přisuzování aktuálně platného příznaku abstraktně pojaté substanci. Kategorie predikační (způsob a čas), jinak také kategorie aktualizační. Predikace syntagmatická. Predikace nesyntagmatická)
15. Slovní druhy podle různých kritérií (obsahově sémantické, syntakticko funkční a tvaroslovné)



1. 2 discipliny, ktere se zabyvaji slovni zasobou. (lexikologie, lexikografie)
2. Filozofove v antice, kteri byli najimani, aby sirili a ucili moudrost. (sofiste)
3. Lingvista z kodanske skoly, ktery vychazel z logiky a matematiky. (Hjelmsev)
4. Rozdil mezi fonemem a grafemem. (Foném je nejmenší součást zvukové stránky řeči, která má rozlišovací funkci. grafém je nejmenší, dále už nedělitelná jednotka psaného jazyka.)
5. Rozdil mezi fonetikou a fonologii. (Fonetika se zabývá studiem zvukové podoby jazyka. Fonologie se zabývá studiem systémových akustických jednotek jazyka z hlediska jejich funkce. Fonologie je nauka o funkci hlásek, zatímco fonetika je nauka o tvorbě hlásek ve zvukovém ústrojí, jejich šíření a vnímání.)
6. Vysvetlit nejakou fonetiku. (artikulační – zabývá se artikulačními orgány, tvořením jednotlivých hlásek i větších celků, jako jsou slabiky, slova, věty, akustickou - zkoumá přenos zvuku, zkoumá zvukové vlny, blízká fyzice, auditivní – zachycením zvuku, studuje sluchové orgány, způsob percepce (vjem, vnímání) mluveného jazyka)
7. Vyjmenuj jmenne kategorie. (jmenny rod,pad,cislo)
8. Vyjmenuj vsechny mluvnicke vyznamy slovesa. (osoba, cislo, způsob, cas, rod, vid)
9. Co znamena semanticke tvoreni slov (???)
10. Zakladni slovnikovy tvar slovesa, ktery urcije rod a vid. (verbum finitum=infinitiv)
11. Ktery slovesny vid netvori pritomny cas, protoze jeho pritomna forma vyjadruje cas budouci (dokonavy)
12. podtrhni jednoduche slovesne tvary (indikativ prezens aktiv, imperativ prezens aktiv)
13. vyjmenuj slovesne casy (minuly, pritomny, budouci)
14. 3 zakladni druhy morfemu (tvarotvorny, slovotvorny, korenny, kmenotvorny)
15. alespon 3 vetve, na ktere se deli indoevropske jazyky. (germanske,italicke, slovanske, keltske...)
16. Vyjmenuj neohebne slovni druhy (prislovce, predlozky, spojky, castice, citoslovce)



1. co je diachronní lingvistika (popisuje vývoj jazyka)
2. na jakých rovinách se dá chápat jazyk (gramaticka rovina, zvukova rovina)
3. Rodo-kmenová teorie ((divergence) uzivani jazyka na velkem teritoriu vede ke vzniku odlisnosti – vznikaji dialekty. Puvodni jazyk se rozpada a vznikaji nove jazyky. Pr. Vznik mnoha indoevropských jazyku z predpokladane praindoevropstiny)
4. Alespoň tři znaky strukturalismu (1) jazyky je třeba zkoumat nejen ve vývoji (diachronně), ale také synchronně. 2) je nutno rozdělovat v jazyce dvě složky – jazyk jako systém a realizace systému. 3) jazykový znak se skládá ze dvou složek: složka označující (signifiant) a složka označované (signifié) – jinak také pojem)
5. Vyjmenuj slovesné kategorie (osoba, cislo, způsob, cas, rod, vid)
6. Podtrhni složené tvary sloves ( Indikativ préterita aktiva, Indikativ futura aktiva)
7. Typy deklinace ( jmenná, zájmenná, složená)
8. Napsat tvar slovesa dle zadání
9. Co je diateze (vztah mezi participanty věty a syntaktickými funkcemi , prostředkem pro urceni je Rod slovesný)
10. Fonetika x fonologie (Fonetika se zabývá studiem zvukové podoby jazyka. Fonologie se zabývá studiem systémových akustických jednotek jazyka z hlediska jejich funkce. Fonologie je nauka o funkci hlásek, zatímco fonetika je nauka o tvorbě hlásek ve zvukovém ústrojí, jejich šíření a vnímání.)
11. Jak se říká hláskám, které jsou artikulovány pomocí obou rtů (Bilabiály)
12. Aspekty slova – alespoň 4 (formalnevyznamovy, foneticky a fonologicky, graficky, premistitelnost a nahraditelnost slova, ustalenost)
13. Motivovaná a nemotivovaná slova (nemotivovaná - nijak nenaznačují svůj význam (ruka, bílý, dům) motivovaná: formou a významem se opírají o jiná slova (dřevěný - opírá se o slovo dřevo))
14. Co znamenají pojmy rekce a koordinace (Koordinace (přiřazování) Je významové spojení výrazů rovnocenných. Jednotlivé členy mají mezi sebou nejčastěji vztahy kopulativní (slučovací), gradační (stupňovací), adverzativní (odporovací), disjunktivní (vylučovací). Rekce = řízenost)
15. Charakteristika doplňku (tez atribut verbalni, rozvíjející větný člen. Mezi větnými členy má zvláštní postavení, vztahuje se ke dvěma členům zároveň. Závisí jak na substantivu v jakékoli větné platnosti, tak na slovese současně. Ze sémantického hlediska chápeme doplněk jako vyjádření vlastnosti, kterou má substantivum za děje, která je průvodní k určitému ději. Doplněk může být vyjádřen výrazem nevětným (substantivem, adjektivem, číslovkou, infinitivem), ale i větou doplňkovou (spojkovou i vztažnou))