Po vláskách, je to dobře?
Odpovědi
Diskuze
Vlásek - vzor hrad, ale v množném čísle je 6. pád jinak.
Kdyby tam přiskočil pomocný vzor "les", byl by 6. p. mn. č. "po vláscích"...
Všechna dvoj- a víceslabičná podstatná jména mužská životná i neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, a všechna životná, která končí na -ga, -ka, -ha, -cha, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích: o vodácích, študácích, pamětnících, černoších, pragmaticích, opičácích, rybnících, rybníčcích, prostředcích, kolezích, sluzích, patriarších, monarších, vozcích. Souhláska před koncovkou alternuje: g/z, h/z, ch/š, k/c.
prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=vl%C3%A1sky&Hledej=Hledej
příklady: kartáček na dětské vlásky; šupinky ve vláskách; pohladila Barunku po vláscích; jeho život visel na vlásku
poznámky k heslu: 6. p. mn. č. vláskách je v úzu výrazně četnější než vláscích.
Z toho vyplývá, že možné (a tedy správné) je obojí. Tím samozřejmě nezpochybňuji výše uvedený všeobecný výklad, v tomto konkrétním případě to však neplatí beze zbytku..
S touto koncovkou výrazně konkuruje koncovka -ách, protože nevyžaduje alternaci předcházející souhlásky. Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, např. študácích i študákách; opičácích (= zvíře) i opičákách (= expresivní pojmenování osoby). Zcela běžná je u zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách; obláčcích i obláčkách; chlebíčcích i chlebíčkách; kouscích i kouskách; domcích i domkách; rybníčcích i rybníčkách; lesících i lesíkách a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. dřevácích i dřevákách; hrncích i hrnkách; chodnících i chodníkách, pomnožné teplácích i teplákách; modrácích i modrákách.
Teď ještě, jestli si to přečte taky tazatel...?