Kacíř je ten, kdo zastává výrazně odlišné až protichůdné názory vůči názorům všeobecně přijímaným nebo prosazovaným. Původně tím byl míněn pochybovač o církevních dogmatech, odpadlík od víry, přeneseně je kacířská myšlenka každá, v níž jde o něco hodně neobvyklého oproti ustálenému zvyku nebo mínění.
Kacířské myšlenky se ale může dopustit každý z nás, stačí si myslet nebo říct něco, co se běžně neříká. Já jsem třeba trošku alergický na stereotypy spojené s Janem Werichem, člověkem zajisté inteligentním a moudrým. Z vyprávění některých jeho současníků mi ale přišlo, že se občas choval neomaleně a sobecky. Říct ovšem veřejně o Janu Werichovi, že byl občas neomalený sobec, to je kacířská myšlenka.
Za vlády římského císaře Deciuse kněz Novacián hlásal čistší víru, čistotu duše. Těm, kteří o ni usilovali, říkal katharoi (z toho vznikl název kataři a posléze kacíři).
Kolem roku 250 n.l.
Zdroj: časopis 21. století EXTRA
Jenže, aby to bylo ještě více zamotané, kacířské myšlenky a názory mohou být často pravdivé (nyní nemluvím o náboženství).
Další vlastností kacířských myšlenek je, že co bylo kacířské ještě před několika desetiletími či dokonce jen lety, je už teď celkem normální. Zrovna tak se stává, že myšlenka pro určitou skupinu či vrstvu lidí kacířská je pro jinou skupinu či vrstvu úplně běžná.