Na čem závisí vaznost prvku

Anonym Bipepol26.02.2017 07:56 Nahlásit
Závisí vaznost prvku na pozici v periodické tabulce? Teda na tom, kolik chybí nebo přebývá v poslední vrstvě elektronů k úplnému zaplnění, čili třeba halogeny mají vaznost 1, ve sloupci před nima 2 a z druhé strany alkalické kovy 1, kovy alkalických zemin 2 atd?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.26.02.2017 08:31 (Upr. 26.02.2017 08:38) Nahlásit
V prvé řadě to vše závisí na počtu elektronů ve valenční sféře. (To jen valenční sféra je odpovědná - skoro vždy většinou - za chemické vazby).

Halogeny mají ve valenční sféře 7 elektronů a touží si tento počet doplnit na oktet (8) a tedy jim stačí získat jeden elektron, aby se jevily jako vzácný plyn co stojí v tabulce za nimi ve stejné periodě.

Alkalické zeminy 2. skupiny by to měly složité, kdyby musely získat 6 elektronů, proto se raději vzdávají 2 elektronů a tím se dostanou do konfigurace vzácného plynu, který stojí v tabulce před nimi (v předchozí periodě).

Alkalickým kovům 1. skupiny se stačí zbavit onoho jednoho "přebytečného elektronu", aby se navenek jevily že mají ve valenční sféře oktet.

Proč to prvky dělají takto a ne jinak je dáno nejspíš energetickými pravidly a zákony, nejspíš je to pro ně výhodně se přiblížit svou valenční sférou vzácnému plynu, který je jim nejblíže. A proč si hrají ve svých konfiguracích právě na onen "oktet", je dogma. Nejspíš chtějí všechny prvky vypadat navenek jako vzácné plyny, tedy dosáhnout energetické stability a to musí řešit chemickými vazbami s jinými prvky.
Anonym Bipepol26.02.2017 08:38 Nahlásit
Ale to je přesně to, co uvádím přece. Zajímá mě, jestli to je tak nebo to je nějak složitější.
Anonym Bipepol26.02.2017 08:46 Nahlásit
Aha, tys to mezi tím rozšířil, děkuju. Ale hlavně mě zajímá ten vztah vaznosti a pozici v periodické tabulce.
I když to s tou stabilitou je také zajímavé, proč jsou vzácné plyny se zaplněnou poslední vrstvou stabilní a ostatní prvky ne?
Mezek26.02.2017 09:43 Nahlásit
Vaznost prvku, nebo přesněji maximální vaznost prvku závisí na počtu elektronů a počtu vazebně použitelných orbitalů které jsou k dispozici. Platí, že vytvoření vazby vyžaduje jeden orbital u každého z obou atomů. Prvky první periody mají jen jeden orbital, mohou být tedy maximálně jednovazné. Prvky druhé periody mají čtyři použitelné orbitaly, mohou být tedy maximálně čtyřvazné. Nepřechodné prvky třetí a vyšších period mají k dispozici vedle orbitalů ns a np ještě dva orbitaly nd, mohou tedy být až šestivazné. A konečně přechodné prvky mají k dispozici ještě nezaplněné orbitaly (n-1)d.
Zdůrazňuji, že je rozdíl mezi vazností a oxidačním číslem. Tak dusík v N2 má oxidační číslo 0 a je trojvazný. Kyslík v oxidu uhelnatém má oxidační číslo -II a je trojvazný.
Využitelná vaznost prvku v reakci s konkrétním partnerem je poměrně složitá záležitost. Vedle počtu elektronů a použitelných orbitalů záleží na řadě dalších vlastností, třeba elektronegatitě, velikostí (kovalentní poloměr) a podobně.
Anonym Bipepol26.02.2017 15:15 Nahlásit
Mezku dík, vidím, že je problém je asi v tom, že mám v hlavě Bohrův model atomu a ne kvantově mechanický. Já si atom pořád představuju jako jádro kolem kterého v po kružnicích obíhají elektrony. V nejmenší kružnici maximálně dva, v druhé větší maximálně osm elektronů, ve třetí taky osm a ve čtvrté už nevím, protože to už v žádné knížce nebylo, vždycky tam záhadně končili tou třetí. Zkrátka si asi konečně budu muse protstudovat a pochopit ty orbitaly. A dík i za tu poznámku o rozdílu mezi oxidačním číslem a vazností, to jsem si neuvědomoval.
Přidat komentář do diskuze ▾