Elektronegativita látky podle vazby?
Učím se tak něco o vazbách v chemii a narazím na jednu věc
vazby dělíme na
Polární (0,4 - 1,7)
Nepolární
Iontovou
podle rozdílů elektronagativit prvků...
Voda je polární látka...ale nevím z čeho to vyplývá.Vyplývá to z toho že má polární vazby?
A jestli jo, jak by se polarita látky počítala u prvku, který má vazby jak polární tak nepolární?
vazby dělíme na
Polární (0,4 - 1,7)
Nepolární
Iontovou
podle rozdílů elektronagativit prvků...
Voda je polární látka...ale nevím z čeho to vyplývá.Vyplývá to z toho že má polární vazby?
A jestli jo, jak by se polarita látky počítala u prvku, který má vazby jak polární tak nepolární?
Odpovědi
Diskuze
Molekula vody: Atom kyslíku je relativně malý. Díky dvěma polárním vazbám je na něm zvýšená hustota elektronů a tedy i záporný parciální náboj. Protože jde o malý atom, je jeho elektronový obal hybridizován - všechny orbitaly jeho valenční vrstvy jsou tvarově stejné. Dva orbitaly jsou využity k tvorbě vazeb, dva orbitaly jsou obsazeny volnými páry. Molekula bude mít tvar V, ve špičce bude atom kyslíku. Vedle parciálního záporného náboje tady budou i dva volné elektronové páry, a jejich hlavní laloky díky hybridizaci budou směřovat na opačnou stranu od atomů vodíku. Je zřejmé, že molekula vody bude silně polární a snadno bude vytvářet vazby s okolními polárními molekulami nebo na ně působit, na příklad tvorbou vodíkových můstků. Podobná situace je třeba u amoniaku. Hybridizace a jeden volný pár atomu dusíku vede k molekule s trojúhelníkovou základnou. V rozích této základny jsou tři atomy vodíku s parciálním kladným nábojem (i když menším než u vody), poněkud nad rovinou atomů vodíku je atom dusíku s parciálním záporným nábojem a na opačnou stranu od atomů vodíku je vysunut hlavní lalok volného elektronového páru. Molekula amoniaku má opět výraznou polaritu. Nakonec se ještě podíváme na molekulu CO2. Oba kyslíky jsou vázány s atomem uhlíku dvojnými vazbami. Důsledkem toho je přísně lineární molekula s atomem uhlíku uprostřed. Přesto, že všechny čtyři vazby jsou polární, uspořádání parciálních záporných nábojů je symetrické a molekula je nepolární. Tato nepolární molekula je ovšem schopná reagovat s polárními molekulami, třeba vody, protože oba její konce mají parciální záporný náboj. Tak vytvoření vodíkového můstku s molekulou vody způsobí, že pí vazba přeskočí z uhlíku na vodík. Parciální kladný náboj uhlíku se zvýší a uhlík zachytí záporný konec molekuly vody. Tím dojde k rozpadu molekuly vody a vznikne kyselina uhličitá H2CO3. Přímo na centrální uhlík jsou nyní navázány tři atomy kyslíku. Jeden dvojnou vazbou, zbývající dva, vázané jednoduchými vazbami, jsou součástí skupin OH. Vlastně bychom mohli vzorec této kyseliny správněji zapsat jako (OH)2CO.
Na závěr ještě musím připomenout, že elektronegativita atomu není pevně daná. Pochopitelně roste s jeho oxidačním číslem. Čím vyšší je kladné oxidační číslo, a čím elektronegativnější jsou partneři, tím vyšší parciální kladný náboj má centrální atom a tím víc přitahuje záporné elektrony - má vyšší elektronegativitu. Zejména u složitějších molekul pak roste vliv symetrie. Rozložení elektronů na všech atomech molekuly spolu souvisí. Pokud je molekula symetrická, rozloží se na ní i valenční elektrony rovnoměrně a částice se chová jinak. Ale to bychom si nechali na jindy. Pak bychom pohovořili o molekulových orbitalech, mezomerii a podobných věcech, samozřejmě pokud budeš mít zájem. Pokud bys zájem měl, usnadnilo by komunikaci, kdybych věděl, co a případně který ročník studuješ.
Právě díky jenom jedné stránce (cos mi právě napsal) jsem pochopil z toho něco, co jsem nepochopil z 20 stran jiných...např. ta kys. uhličitá mi docvakla, až jsem si ji přečetl (OH)2CO.Tak co?