Jaký je rozdíl mezi polární a nepolární sloučeninou?

Anonym Kuzicog30.12.2013 15:22 Nahlásit
Děkuju za odpověď

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek31.12.2013 06:25 Nahlásit
Polární sloučenina má nerovnoměrné a nesymetrické rozdělení nábojů v molekule. Příčinou je jednak polarita kovalentních vazeb a případně i přítomnost volných elektronových párů. Znova připomínám, že tyto nerovnoměrnosti musí být nesymetrické. Můžeme si to ukázat na příklad na dvou oxidech síry - SO2 a SO3. V obou případech jde o kovalentní vazby, elektronegaivnějším prvkem je kyslík, u všech tří vazeb je hustota elektronů posunutá směrem ke kyslíku. Kolem atomů kyslíku je větší hustota elektronů (protože jsou elektronegativnější), převládá tredy na nich záporný náboj.
Molekula SO2 má tvar širokého V, na jeho špičce je kladný náboj (atom síry), na obou koncích je záporný náboj na kyslících, molekula je tedy polární. Na proti tomu tři kyslíky v molekule SO3 jsou kolem atomu síry rozloženy do vrcholů rovnostranného trojúhelníka, Na kyslících je sice záporný náboj, ale díky symetrickému rozložení je molekula nepolární, atom síry je schován ve středu tohoto trojúhelníka. Podobný rozdíl je mezi polaritou H2O a CO2. Díky jednoduchým polárním vazbám v molekule vody a dvěma volným elektronovým párům na kyslíku má molekula tvar širokého V s kyslíkem na jeho špičce. Díky vyšší elektronegativitě kyslíku jsou obě vazby polární, molekula jako celek je silně polární. Naproti tomu u CO2 jsou sice obě vazby C-O polární a na kyslících převládá záporný náboj, ale protože mezi kyslíky a uhlíkem jsou dvojné vazby, je molekula O=C=O lineární a uhlík s kladným nábojem je schován mezi zápornými kyslíky.
Když to shrnu, polární sloučenina má tedy v různých částech různé hustoty elektronů, které jsou nesymetrické. Velmi přibližně si takovou molekulu můžeme představit jako tyčinku, která má na koncích různý náboj. Při tom molekula jako celek je elektricky neutrální, rozdílné dílčí náboje jejích částí se vzájemně kompenzují.
Vrcholnou nesymetrii v rozdělení náboje mají iontové sloučeniny. Ty jsou v pevném stavu uspořádány tak že ionty s kladným nábojem jsou obklopeny ionty se záporným nábojem, takže celek - krystal je opět elektricky neutrální. Vazba mezi ionty je velmi silná, proto ve většině případů nejsou tyto krystaly napadány nepolárními rozpouštědly (benzín). Polární rozpouštědla obalují jednotlivé ionty a tím usnadňují jejich uvolňování z krystalu, iontové sloučeniny se v těchto rozpouštědlech rozpouštějí - rozpadají se na jednotlivé ionty, oblené molekulami rozpouštědla. Mluvíme o solvataci iontů.
Přidat komentář do diskuze ▾