Ta či ten sršeň

Anonym28309917.09.2011 01:26 Nahlásit
Proč čeština připouští oba rody pro slovo Sršeň "tudíž ta sršeň, jako i ten sršeň", když zoologicky je správně pouze Sršeň obecná? Je ze stejné čeleďi jako vosa, tedy rod ženský. Díky za vysvětltní. S pozdravem Petr.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym28309517.09.2011 05:04 Nahlásit
V praxi převažuje rod mužský; jako zoologický termín se užívá rod ženský. S pozdravem Kostlivec.
Anonym28309917.09.2011 08:28 Nahlásit
No, když je to Sršeň obecná, tak kdo a proč vymyslel,že to bude i mužský rod? Petr
asavakkit17.09.2011 09:32 Nahlásit
Správně je to ta sršeň (takže ženský rod), ale v hovorové mluvě se používá rod mužský.
Jana S.17.09.2011 09:55 Nahlásit
asavakkit, já bych netvrdila, že rod mužský je vyloženě hovorový. Pravidla uznávají jako spisovné oba dva tvary. Spíše bych řekla, že ten sršeň se používá v neodborné, laické mluvě, zatímco ta sršeň je odborným výrazem. V odkazu na ujc je jasně napsáno v praxi, to znamená v běžném používání a běžné používání nemusí se rovnat hovorové. Podobně je tomu například u slova saranče - jako zoologický termín se používá ta saranče, jako laický výraz používáme zase to saranče.
Jana S.17.09.2011 09:59 Nahlásit
Anonym283099, ale sršeň obecná je odborný výraz, zoologický termín, proto ta sršeň (na základě závislosti přívlastku na rozvíjeném jménu píšeme obecná, ne obecný či obecné). V běžné mluvě ale nikdo neřekne: "Podívej, támhle je sršeň obecný.", pouze řekne, že je tam sršeň.
Jinak nikdo nemůže říci, kdo ustanovil jaký rod u jakého slova bude, protože to není záležitostí jednotlivce. Jazyk se vyvíjí, na základě jeho vývoje se kodifikují spisovní tvary, kodifikace opět není záležitostí jednotlivce. Nikdo nevymyslel, že to bude rod mužský, pouze se to tak používalo, proto je to tak kodifikováno.
Pavel17.09.2011 23:34 Nahlásit
Není to podobně. Olomouc je rodu ženského, takže jen Olomoucí.
Anonym27142918.09.2011 01:54 Nahlásit
Řekl bych, že za to může podobnost mezi vzory píseň a stroj/muž, až na sedmý pád mají téměř stejné koncovky.

Jinak u nás doma říkáme ten Sršáň ;)
elen218.09.2011 16:54 Nahlásit
Takže tím pádem pokud je správně i mužský rod dá se říct podle toho co říká Jana S. že se český jazyk mění podle nevědomosti národa. No to to teda dopadá :( Pokud se něco používá a je to špatně tak to z toho přece neuděláme že je to dobře...chápu že se tak mění a utváří jazyk ale přece nebudeme měnit i jména...to by za chvilku bylo správně když by se říkalo plzákovi slimák? to je přece taky jen z lidské nevědomosti ale to přece neznamená že mu tak začneme říkat ne? když už to někdo nějak pojmenoval...:(
Jana S.18.09.2011 19:29 Nahlásit
Ale vždyť přeci nikde není řečeno, že původně byla jen ta sršeň a později se začalo říkat i ten sršeň. Přesný vývoj asi těžko dopátráme, ale já osobně bych to spíše viděla tak, že lidé používali slovo ta sršeň i ten sršeň, jen se postupem času vydělilo současné používání. Ale to že se něco používá jako odborný termín, neznamená, že by to bylo starší nebo třeba spisovnější. Jinak můj výklad o kodifikaci byl namířen na požadavek označení přesného "viníka", který začal jako první používat i ta sršeň, nebyl myšlen tak, že ta sršeň je původní, zatímco ten sršeň je novým jevem.
Anonym28403421.09.2011 18:59 Nahlásit
Do Olomouce slýcham denně, tak proč to není správně? dnes i médiích.
Anonym28387921.09.2011 21:06 Nahlásit
Stejně jako u An271429 je u nás doma na balkóně vždycky jenom sršáň. O saranči/eti jsem neslyšela, ale zato káně je podle zoologů taky TA káně a přitom obvykle káně krouží nad polem, aby něco chytilo :-)
Anonym Wewezor06.04.2016 11:14 Nahlásit
No, nemyslím si - Defugoj rozhodně přinesl nový názor na to, PROČ je přírodovědecký název ženského rodu. To tady zatím nikdo nevysvětlil.

Zbývá ještě zjistit, proč se běžný název v rodu liší…
Asi ten stíhací bombardér se smrtící zbraní na zádi neskýtá v očích mluvného lidu českého dostatek ženského půvabu a jemnosti :-)
Anonym Delysil04.01.2017 03:11 Nahlásit
Sršeň je především v zoologii název pro největší vosy (ženy), které na naší planetě pobývají. Boj hovorového jazyka nikdy nemůže vyhrát nad fakty z oboru, odkud určitá ,,věc'' pochází. Z gramatického hlediska byste ze vzorů mužských chtěli použít pro sršeň který? Jedna ze schopností spisovnosti je možnost razantního a nerozporumožného odůvodnění jeho určitého použití a pokud možno co největšího zarytí do jazyka svým ustavičným užíváním. Ten sršeň prvotně a hlavně neprojde zoologicky, neprojde ani gramaticky a už vůbec ne významově. Co projde v hovornosti jazyka je jenom použití toho sršně i té sršňé v závislosti na tom, jestli to je samička nebo sameček. Do hloubky přes přírodní vědu a biologii, kam zoologie patří by nás tedy měl pokaždé vědecký pohled přesvědčit a tady se dostáváme ke kráse všech jazyků světa. Jsou nezávislé a ve školách se řídíme pouze tím, co bylo vymyšleno pro odůvodnění, protože ve své podstatě jazyk nemá mít meze, které si vytváří sám člověk psaním učebnic, ze kterých čerpáme - dnes i internet. To je důvod, proč se rodilí mluvčí bijí a vznikají tyhle problémy. Představme si, že by rody nebyly nikdy vymyšleny - pak by nevznikly tyhle rozpory. Je to to samé, jakoby byly v našem jazyce né dva typy i, ale c. Třea c a c'. Vymyslel bych důvody argumentační pilíře, kdy které c použít. Co dodat na závěr - buďme my Češi rádi - takový jazyk řecký používá 7 druhů i :)
Anonym Kybizud07.03.2018 14:30 Nahlásit
Jen drobnost k řečnické otázce, jaký vzor bychom chtěli použít pro sršeň v mužském rodě - je to jednoduché, v mužském rodě se slovo sršeň skloňuje podle vzoru muž (jako jakékoliv jiné podtstatné jméno rodu mužského životného) a je to z hlediska spisovnosti kodifikováno na naprosto stejné úrovni jako skloňování slova sršeň v ženském rodě podle vzoru píseň. Není na tom nic složitého - dublety se prostě v jazyce vyskytují, není to jediné slovo, u kterého je přípustné používat ho ve více rodech a obě užití jsou správná.
Přidat komentář do diskuze ▾