státní maturita ústní čj knížky- ukázky
Odpovědi
Diskuze
ukázka:
Někdy to přece vrtalo tátovi mozkem, že dcera ženichy jen tak ledabylo odbývá, spustil na ni zhurta, aby se pro jednoho rozhodla, sice že jí sám ženicha vybere a přinutí, aby si ho vzala. Děvče ale pustilo se do pláče, prosila, aby ji z domu nevyháněli, že nemá zmeškáno, že jí teprv dvacet let, že neužila světa, a Bůh že ví, komu se dostane a jak se jí povede. Tatík měl děvče velmi rád, a když slyšel takovou lamentaci, bylo mu jí líto, a vida její krásnou tvářičku, myslil si: „Na tebe je dost času, ty ženichů ještě dost najdeš.“ Lidé si to ale všecko jinak vykládali; povídali si, že je Viktorka hrdá, že čeká, až pro ni přijedou v kočáře, prorokovali, že pýcha předchází pád, kdo dlouho vybírá, že přebere, a podobné pranostiky.
Toho času leželi ve vsi myslivci; jeden z nich začal chodit za Viktorkou. Šla-li do kostela, šel za ní, v kostele stál zajisté nedaleko ní, a místo co měl koukat na oltář, koukal na ni. Šla li na trávu, zajisté se vyskytnul na blízku, zkrátka, ať šla, kam šla, všude ji následoval jako stín. Lidé si povídali o něm, že nemá dobrý rozum, a Viktorka, když vešla mezi kamarádky a stala se zmínka o něm, říkala: „Co ten voják za mnou chodí? Ani nemluví, jako ten morous. Já se ho bojím. Když ho na blízku cítím, jako by po mně lezlo, a z těch očí jde mi hlava kolem.“
Ty oči, ty oči, každý říkal, že ty na nic dobrého neukazujou; v noci mu prý i svítily, a ty černé obočí, které nad nimi jako havraní křídla roztaženy byly a uprostřed se stýkaly, ty byly patrným znamením, že jsou to oči uhrančivé. Někteří ho litovali, řkouce: „Můj Bože, kdo pak může za takovou chybu, když se s ní narodil. A takové oči mají moc jen na některé lidi, každému se není před nimi co bát.“ Nicméně sousedky, kdykoliv jim na děti pohlídl, lekly se a honem běžely přetřít je bílým šatem, a kdykoliv které dítě ve vesnici zastonalo, už říkaly: „Že je uřknul černý myslivec.“ Konečně uvykli lidé na tu pošmournou tvář, a mezi děvčaty ozývaly se i hlasy, že by nebyla ošklivá, kdyby přívětivější byla. Všeobecné jejich mínění ale bylo to: „Co s takovým podivínem. Bůh ví, kdo a odkud je; snad ani to není člověk; skoro aby udělal před ním kříž a řekl: Pánbůh s námi a zlý pryč! Vždyť netančí, nemluví, nezpívá; nechme ho!“ I nechaly ho. Ale což to bylo všecko platno! Jim bylo lehko říci: nechme ho, když za nimi nechodil; ale Viktorka s ním měla peklo.
ukázka:
Pak podle novin a ústního svědectví popsal kuzendismus, v němž nalezl stopy fetišismu; ano i totemismu (bagr jakožto totemický bůh Štěchovic). U binderovců konstatoval kultickou příbuznost s tančícími derviši a se starými kulty orgiastickými. Dotkl se úkazů při slavnosti elektrárny a uvedl je bystře ve vztah s párským kultem Ohně. V náboženské obci Machátově objevil rysy asketické a fakírské; citoval různé případy jasnozření a zázračného léčení, jež srovnal velmi vhodně s kouzelnictvím starých vnitroafrických kmenů černošských. Dotkl se šíře psychické nákazy a davové sugesce; uvedl z dějin průvody flagelantů, křížové výpravy, chiliasmus a malajský amok. Objasnil náboženské hnutí posledních dnů ze dvou psychologických hledisek: jako patologické případy u degenerovaných hysteriků a jako kolektivní psychickou epidemii pověrčivých, intelektuálně méněcenných mas; v obou případech demonstroval atavický výskyt primitivních forem kultických, sklon animisticko-panteistický a šamanistický, náboženský komunismus připomínající novokřtěnce a vůbec ochabnutí činnosti rozumové ve prospěch nejhrubších pudů pověrčivých, kouzelnických, okultních, mystických a modlářských.
"Nenáleží nám rozhodovati," psal dále dr. Blahouš, "do jaké míry běží tu o mastičkářství a podvod jedinců spekulujících s lidovou lehkověrností; při vědecké zkoušce by se nepochybně ukázalo, že domnělé ‚zázraky' dnešních thaumaturgů jsou jen staré známé kousky balamucení a sugesce. Po této stránce doporučujeme nové, denně vznikající ‚náboženské obce', sekty a kroužky pozornosti bezpečnostních úřadů a psychiatrů. Exaktní věda náboženská se omezuje na zjištění, že všechny tyto náboženské úkazy jsou v jádře barbarský atavismus a slátanina nejstarších prvků kultických, podvědomě žijících v lidové fantazii; stačilo několik fanatiků, šarlatánů a vyložených maniaků, aby pod nátěrem civilizace procitly v evropském lidstvu ony předhistorické motivy náboženské víry -"