Shnít nebo schnít?

Anonym Lusuzym04.02.2014 11:56 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Pavel04.02.2014 13:14 Nahlásit
SHNÍT. Vcelku jednoduché odvození od "hnít, hnití". Když hnití skončilo, všechno vlastně shnilo. Výslovnost s "ch" je typická pro Čechy, na Moravě, kde se mluví mnohem spisovněji, to v podstatě neuslyšíte. Tam se to vyslovuje s "h".
Pavel04.02.2014 13:43 Nahlásit
Měl jsi upřesnit, Sofarape, že máš na mysli výslovnost na Moravě, takhle to může mást. (To "jzme" jsem spíš neslyšel, když už, tak "zme"). To je však nad rámec dotazu.
Anonym Xewerob05.02.2014 17:30 Nahlásit
To máš stejně, jako shořet. Co shoří, to neshnije (jak říkávají elektrikáři při zkratu).
Je to sice změna stavu, ale ona ta čeština má prostě svoje vrtochy...
Pavel05.02.2014 20:30 Nahlásit
No právě že to změna stavu není, Xewerobe. Je zvláštní, jak silně je zakořeněn názor, že pokud je předpona z-, že to skoro vždy představuje změnu stavu. Přitom to je jen jedna z možností. Zkazit, ztroskotat, zkalit a další slova vyjadřují dokončení (výsledek) děje nebo činnosti. Něco se (už) kazilo, kalilo, až se to úplně zkazilo. Změnou stavu jsou taková slova, kde ke změně skutečně došlo: ztloustnout, zblednout,, zhloupnout (pozor, ve všech případech s touto koncovkou, ne "-nul"!) Na začátku nebyl tlustý, bledý, hloupý. Pak je řada slov, která je prostě třeba si osvojit (zkoušet, zkoumat, ztráta, ztuha atd.), ač se vyslovují "s". Platí to i v případě předpony s- (sbohem, strávit /čas i jídlo!/, spropitné atd. Za vrtochy bych to zrovna nepovažoval, jsou to prostě ustálená pravidla, která vyžadují jistý jazykový cit a ten je třeba si v sobě pěstovat.
Anonym Xewerob05.02.2014 23:26 Nahlásit
Nechci se hádat, ale když mi něco shoří nebo shnije, tak mi připadne, že to svůj stav opravdu změnilo :-)

Ale rozhodně z toho nechci dělat jazykovou poučku nebo pomůcku, protože ta všeobecně známá samozřejmě funguje tak, jak jsi popsal s tím tloustnutím, hloupnutím apod.

Já osobně tyhle "jednoduché" pravdy typu 'změna stavu'=Z, 's(z) povrchu pryč'=S nemám moc rád, protože tam vždycky bude nějaká výjimka nebo mezní, nejasný případ; a pak stejně zbude jen ta baba, aby poradila.
Viz třeba nedávné téma, které tu proběhlo - čárka před 'nebo'. Tam jsou mnohé případy navýsost sporné a prostým poučkám snadno vzdorující.

Mně tyhle oblasti opravdu připadají jako vrtochy našeho drahého jazyka - v tom smyslu, že vrtoch je cosi, co si jeho původce klidně mohl odpustit, a lidé v jeho okolí by mohli být šťastnější. Upřímně řečeno, docela mě štve, že je dost případů (právě třeba některá ta s/z), které si člověk musí PAMATOVAT, kde ani jakési jazykové povědomí či cit příliš nepomohou. Co času tím děcka stráví ve škole (zbytečně(?)), ačkoli by stačilo, kdyby náš národ tak strašně nebazíroval na dokonalých, shůry sestoupivších Pravidlech a hoši a děvčata z akademie tyhle sporné případy řešili jen jako doporučení nebo je dokonce přestali "řešit" úplně. Nechápu, proč by se nemohlo psát "spívat" (jako to v klidu dělají bratři Slováci). Něco jiného je ovšem "ztuha" vs. "stuha"...

No ale to je asi na dlouhou (a sotva kdy končící) debatu :-)
Anonym Micofuc06.02.2014 18:48 Nahlásit
No nevím - s tím slovenským spievaním mi to jako moc dobrý příklad nepřipadá - tvůj příspěvek vyznívá tak, jako by Slováci mohli psát libovolně zpievať i spievať; tak tomu ale přece není - u nich je pro změnu nespisovný zpev, takže i slovenčina má svoje "vrtochy", jen trochu jiné než čeština.
Anonym Xewerob06.02.2014 21:38 Nahlásit
Příklad je dobrý, ale asi špatně umístěný v daném kontextu - opravdu jsem to nemyslel tak, že ve slovenštině je možné cokoli.

Co se vrtochů týče - asi by se ve slovenštině také nějaké našly, ale co jsem měl na mysli: Slováci především všechny tyhle věci píšou foneticky, takže žádné vrtochy, ale naopak jednoduchá pohoda. Stejně jako minulé příčestí - ve slovenštině vždycky na konci měkké "i" a je po ptákách: chlapi tam boli, aj ženy tam boli, aj deti tam boli, dievčatá tam boli... Moře času ušetřeno a celá pátá třída se dá využít na něco užitečného.

P. S.: Že je ve slovenštině "zpev" nespisovně je sice jistě pravda, ale není to žádný vrtoch - žádný Slovák s tím nikdy nemůže mít potíže, protože ho takový nesmysl především ani ve snu nenapadne. To je jako bys argumentoval "V češtině je zase nespisovná 'ztudna'"... No, ano, je. Ale nikdo s tím nebude mít problém, nikoho ani nenapadne psát něco jiného, než studna - tedy aspoň doufám, že ani na Ontole ještě takový dotaz nebyl :-). Zatímco nelogický a nepřirozený nesmysl "zpívat" se prostě musí každý pracně naučit.
Anonym Micofuc07.02.2014 20:37 Nahlásit
Já jsem asi nadprůměrně inteligentní, mně učení "nelogického a nepřirozeného nesmyslu" zpívat pracné nepřipadalo, a nejen jeho - i zkazit, zkalit, zkusit, i ty jsem se naučil scela snadno.
Anonym Mywapih07.02.2014 20:41 Nahlásit
A kolik ti je, pamatuješ si to vůbec? Já mám dvě děti a se zpívat problém měly obě.
L.Sarb07.02.2014 22:13 (Upr. 07.02.2014 22:13) Nahlásit
Hlásková spodoba
Při regresivní (též zpětné) asimilaci se mění vlastnost hlásky první v pořadí, hláska v pořadí druhá zůstává nezměněna...
V ojedinělých případech může nastávat u téhož typu slov obojí asimilace. Např. v češtině se souhlásková skupina sh vyslovuje v Čechách s asimilací progresivní (shoda se vyslovuje schoda [sxoda]), na Moravě s asimilací regresivní (shoda se vyslovuje zhoda [zhoda]).
http://cs.wikipedia.org/wiki/Asimilace_zn%C4%9Blosti

Alofon ve fonetice a fonologii označuje jeden z možných zvuků, tedy způsobů artikulace určitého fonému.

Výslovnost spisovné češtiny obvykle volné varianty nepřipouští. Veškeré tyto obměny jsou považovány za nářeční.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Alof%C3%B3n
Anonym Bowubut15.07.2022 12:12 Nahlásit
Ano, čeština nemá pravidla, ale pouze soubor naprosto nelogických výjimek!
Přidat komentář do diskuze ▾