6.pád množného čísla podst. jména obilí - toto měly děti ze ZŠ v písemce a učitelka jim to opravila na OBILÍCH, ???
Odpovědi
Diskuze
Ve všech obilích se objevuje zvýšené množství plevele. (viz mezek)
Příklad uvedl Mezek. To obilí j. č. - jeden druh (např, pšenice), mn. č. - ta obilí - žito, pšenice - více druhů
Ad Gandalf, byl jsi o minutu rychlejší než.
Nebylo by lepší v tom Gandalfově příkladu napsat "Ve všech druzích obilí se vyskytuje..." Není obilí (dříví, listí,...) třeba hromadné podstatné jméno?
To, co mi na tom vadí, bych neodvozoval od formálného tvaru, ale od skutečného významu a té počítatelnosti, kterou (vypůjčenou z angličtiny) chápu jako komplement té české hromadnosti.
prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=obil%C3%AD&Hledej=Hledej
1.3 Jména látková
Jména látková označují hmotu nebo látku jevící se jako amorfní, kompaktní, nerozčleněný celek. Mezi jména látková jsou řazeny některé potraviny, nápoje, tekutiny, kulturní plodiny, užitkové hmoty, přírodní jevy, kovy, chemické prvky. Jména látková můžeme počítat, ale kvantitativní vztahy jsou pak vyjadřovány lexikálně – pomocí jiných slov: kousek železa, zrnko obilí, plátek šunky. Množné číslo poté vyjadřuje různé druhy látek (bílá a červená vína) nebo jistá ustálená množství látek (tři čaje). Množným číslem lze také zdůraznit velkou míru, intenzitu, popř. opakovaný výskyt jevu (uhodily mrazy).
1.4 Jména hromadná
Jde o názvy lidských a zvířecích kolektivů, rostlinných porostů, souborů věcí a přírodních jevů. Podstatné jméno hromadné pojmenovává soubor (souhrn, celek) počitatelných jednotlivin téhož druhu, což se vyjadřuje i slovotvornými prostředky, příponami: -í, -oví, -stvo, -ctvo (listí, stromoví, panstvo, námořnictvo). Některá jména hromadná však nejsou tvořena specifickými příponami, „hromadnost“ není vyjadřována slovotvorně. Jsou to jména: dobytek, hmyz, skot, brav, kde je „hromadnost“ vlastní základnímu, neodvozenému tvaru podstatného jména.
Podstatná jména hromadná lze počítat jen jako celky – ve spojení s druhovými číslovkami (dvojí cukroví – dva druhy cukroví, linecké a kokosové). Nebo pomocí neurčitých kvantitativních výrazů – mnoho, málo (mnoho listí).
Když mi řekneš "Roste tam obilí." a já se zaptám "Kolik?" odpovíš mi určitou nebo neurčitou číslovkou (neboť tady je asi to jádro pudla, kde cítím ten zásadní rozdíl)? Asi sotva bude ta odpoveď "Dvě nebo tři.", určitě řekneš něco jako "Hodně, moc, mraky." Nanejvýš tak "Dvoje, pšenice a ječmen."
K původnímu dotazu - nepochybuju že formálně je ten tvar " správně, ale takto formálně ho můžu odvodit i od toho listí a tam příručka stran plurálu poprávu zarytě mlčí, neb reálně tvar "o listích", stejně jako "o obilích" :-), neexistuje.
Kacířská otázka: má příručka ÚJČ ve věcech jazyka zaručeno dogma neomylnosti? :-)
Bod číslo 1. - jazyková příručka má vždycky pravdu
Bod číslo 2. - pakliže pravdu nemá, platí bod číso 1.
Prostě s tím nic nenaděláš. :-)
Kdyby se ta výchozí situace týkala mého potomka, asi bych učitelku požádal, aby příště nevolila tak extrémní příklady. A ústavu pro jazyk český pokorně slibuju, že začnu svou vzpurnou hubu trénovat: jedno obilí, bez dvou obilí, ke třem obilím, vidím čtyři obilí, pět obilí!, v šesti obilích, se sedmi obilími. Ký luzný paprsk! Snad mě nakonec neupálí...
...
...
...
...
(...a přece se točí!)
někdy kolébka, nyní národu mého rakev,
stůj, noho, posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš,
k obloze, Tatry synu, vznes se, vyvýše pohled.
Neb k tamu tam přichyl se dubisku jenž vzdoruje zhoubným
až dosaváde časům........................