Význam slova ješitnost
Odpovědi
Diskuze
ješitnost = samolibost, oslnění sebou samým, nesebekritičnost, nesnášenlivost kritiky, neomylnost
Ješitný člověk se s vámi baví, aby vám dopřál možnost obdivovat se mu, dobře snáší chválu a pochlebování, nikoliv oprávněnou kritiku.
Týž člověk může vykazovat znaky ješitnosti, pýchy a hrdosti současně.
Vokabulář uvádí tento význam (podle mne základní):
ješitnost = marnost, nicotnost, marnivost, přivázání, připoutání, samého k sobě, samolibost
Teprve nepřirozený (chorobný) stav, neschopnost přijmout oprávněnou kritiku, je ve významu samolibost, oslnění sebou samým, atd., tak jak to uvádí Qixeze(petr), a SSČ, SSJČ - http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=je%C5%A1itnost&Hledej=Hledej - to je dle mne jenom cílený, dílčí význam, bez podstaty (základu).
Ješitnost se užívá v pejorativním významu k dehonestování protivníka. Je to ovšem jako když zloděj křičí - "Chyťte zloděje"!
Mimochodem, SSJČ → podst. ješitnost : nekritická j.; uražená j.; ženská j.; propadnout j-i
O mužích ani slovo. :-)
Pokud my obyčejní lidé(neodborníci) o někom mluvíme, neděláme diagnózu, ale zmiňujeme vlastnosti,jimiž někdo vyčnívá nad normál. Něco, čím nám vadí, čím je nám směšný, za co jej obdivujeme.
Řeknu-li o někom, že je ješitný, nejspíš to z něho viditelně odkapává, až je tím směšný. Aniž by ho to zbavovalo práva na obdiv, je-li v čem zase nápadně dobrý.
Vnučka nemusí znát slovo "ješitnost" a přesto instinktivně ví, že když dědečkovi nějak zalichotí (aniž by nutně musel být ješitou středoevropského formátu), přestane hudrovat a poskytne jí nějakou výhodu.
Také jsem ješitný, také je mi milé, když mi někdo dává najevo obdiv, ale celý můj poplašný systém se ihned rozezvučí, a kladu si otázku: "Co asi chce, odpovídají jeho slova realitě, nebo se snaží najít v mé hlavě držátko, za něž by mě mohl vodit po SVÝCH cestách?"