Proč se na kyslík v H3O+ nenaváže další proton?

Anonym21615928.07.2010 23:51 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek29.07.2010 18:29 Nahlásit
Vazba O-H je polární kovalentní vazba a její polarita způsobuje její zpevnění. Můžeš si to představit tak, jako by současně s kovalentní vazbou existovala ještě slabá iontová vazba. Čím zápornější je kyslík, tím pevněji je vázaný vodík.
Tak H3O+ proton H+ snadno odštěpí. H2O také může odštěpit proton působením ostatních polárních molekul vody, ale už podstatně méně ochotně. Pokud voda ale ztratí proton, stoupne záporný náboj na kyslíku natolik, že ve vzniklé skupině OH- se vazba dál spevní a tato skupina se už neštěpí. Kdyby se tedy i na druhý elektronový pár v H3O+ navázal proton, klesla by pevnost vazby všech čtyř vodíků do té míry, že by se okamžitě některý odštěpil jako proton H+.
Stejný mechanizmus ovlivňuje na příklad i sílu kyselin - tedy ochotu odštěpovat H+. Pro stejný centrální atom platí, že čím víc kyslíků je na centrální atom navázáno, tím silnější je kyselina. Čím vyšší kladné oxidační číslo má centrální atom, tím má větší elektronegativitu, vazebné elektrony mezi ním a kyslíkem se posunují směrem k němu, kyslík je tedy méně elektronegativní a vazba -O-H se tak oslabí. A ze stejného důvodu klesá disociační konsttanta vícesytných kyselin s rostoucím stupněm disociace. Když totiž některá OH skupina odštěpí proton, klesne parciální (dílčí) kladný náboj centrálního atomu protože se k němu přesunou elektrony ze zbylého kyslíku. Vzroste tak záporný náboj ostatních kyslíků a zpevní se vazba na ně vázaných vodíků.
Rozložení elektronů v molekule sice tvoří stále stejné vazby, ale rozložení hustoty elektronů v jedné vazbě se může měnit v závislosti na rozložení elektronů v ostatních vazbách.
Přidat komentář do diskuze ▾